Tento nový program by poskytl uživatelům kdekoliv na světě přístup k milionům titulů a umožnil by knihovnám, aby sloužily milonům uživatelů, aniž by musely rozšiřovat své prostory či hradit náklady na dodávku knih.

Pod vlivem iniciativy firmy Google a nižších nákladů, vyšších zisků a obrovského dosahu bezprostřední digitální distribuce musejí konečně vydavatelé knih a další držitelé autorských práv překonat svou historickou inerci a souhlasit, tak jak to učinili vydavatelé hudby, s prodejem svých titulů v digitální formě, aby je bylo buď možno číst na internetu anebo si je při prodeji vytisknout, za poplatek, který by se rovnal normálním nákladům vydavatele a zisku pro autora. Tak by poprvé v lidské historii vznikla teoretická možnost, že by všechny knihy, ať byly vydány v jakémkoliv jazyce, byly přístupné komukoliv na světě prostřednictvím internetu.

Ne všichni vítají revoluci, kterou způsobila firma Google. Jean-Noël Jeanneney, ředitel francouzské Bibliothèque Nationale, se obává, že za globální nadvlády firmy Google poklesne vliv národních knihoven, ale nic nebrání Bibliothèque Nationale ani ostatním knihovnám v jiných zemích, aby si zdigitalizovaly své vlastní sbírky, případně dovolily Googlu, aby to udělal za ně, tak jak to učinila Bodleian Library v Oxfordu.

Chris Anderson, editor časopisu Wired, argumentuje ve své knize, která se stala bestellerem, že obrovský prostor internetu umožňuje zpřístupnění v podstatě neomezeného množství digitálního materiálu, jehož rozmanitost vyvolává dosud neexistující poptávku po relativně obskurních či specializovaných knihách na heterogenním trhu, jehož celková obec spotřebitelů s nesmírně rozmanitými zájmy daleko předčí počet spotřebitelů, kteří normálně kupují bestsellery. Nynějšímu, tradičnímu, knižnímu trhu totiž dominuje vysoce centralizovaná maloobchodní síť, která je závislá na rychlém prodeji většinou nediferencovaných knih.

K radikální decentralizaci digitálního trhu už došlo v hudebním průmyslu a z předběžných důkazů vyplývá, že větší výběr vyvolá větší poptávku po tematicky širším okruhu knih. Typickým příkladem jsou knihy ve španělštině pro 40 milionů Hispánců, kteří nyní žijí ve Spojených státech, které však většina maloobchodních knihkupectví neprodává.

Mark Sandler z knihovny na University of Michigan svědčil o experimentu, který jeho knihovna učinila, když zdigitalizovala 10 000 "málo vypůjčovaných" monografií. Když je nabídla na webu, bylo zaznamenáno půl milionu až milion čtenářů měsíčně. "V minulosti," píše Sandler, "byly tyto monografie přístupné jen 40 000 studentů, učitelů a zaměstnanců univerzity. To jsou asi 4 čtenáři na každou knihu, která byla součástí tohoto projektu. Jakmile byly tyto knihy zpřístupněny světu, náhle se ze 40 000 potenciálních čtenářů staly 4 miliardy čtenářů a zájem spotřebitelů stoupl z poměru 4:1 na 400 000:1."

Kontroverzní je politika Googlu vůči Číně, která v lednu požadovala od Googlu, aby vyhledávač v Číně zakázal přístup k určitým politicky "nepřijatelným" stránkám, což Google učinil. Hájí se tím, že je lepší poskytovat Číně zcenzurovaný vyhledávač než nemít možnost jí poskytovat vyhledávač žádný. Kontroverzní je také to, že Google shromažďuje soukromé informace o uživatelích a v podstatě přiznává, že pokud na firmu Google budou vlády vyvíjet nátlak, aby jim tyto informace zpřístupnila, že to udělá.

Ještě kontroverznější je přístup firmy Google k zákonům o copyrightu. Jde o rozpor, který vyvolala technologie digitalizace. Zákon o autorských právech povoluje tzv. "fair use" tedy "právo citovat z chráněných děl bez platby, například v recenzích a ve vědeckých článcích". Před digitalizací autor prostě nalezl požadovaný citát v tištěném textu a okopíroval ho s uvedením zdroje do svého vlastního díla. Avšak k tomu, aby toto Google mohl svým uživatelům umožnit, musí nejprve zdigitalizovat celý cizí text, což porušuje zákon o autorských právech, který dovoluje jen citace. Právníci firmy Google a nakladatelé se o tomto budou i nadále složitě hádat až do doby, než se nakladatelé rozhodnou - k vlastnímu prospěchu i k prospěchu svých autorů a k prospěchu všech - vstoupit do digitálního světa.

Firma Google chce zdigitalizovat 20 milionů knih ve veřejné doméně ze sbírek velkých knihoven a chce zdigitalizovat i autorskými právy chráněná díla, z nichž bude možno krátce citovat. Je zjevné, že se Google tak stane nejen globální mnohojazyčnou knihovnou knihoven, ale zároveň i univerzálním knihkupectvím, které bude nabízet miliony titulů čtenářům po celém světě. Teoreticky tak skutečně vzniká možnost, že všechny knihy, které kdy vyšly v jakémkoliv jazyce, budou přístupné na internetu. Je pravděpodobné, že vzniknou automatické stroje, které vám knihu, staženou z internetu, rychle vytisknou, svážou a oříznou, takže bude vypadat úplně stejně jako kniha z tiskárny. Takový přístroj už zkušebně funguje v knihkupectví ve Světové bance ve Washingtonu, další bude instalována v Egyptě, kde bude tisknout knihy v arabštině, a novější verze pak od Nového roku ve veřejné knihovně v New Yorku.

Podrobnosti v angličtině ZDE