Zřejmě nejen v Německu lidé tuší, že průměrný člověk nemá velkou možnost se dostat do opravdu vrcholné funkce. Jedním z důvodů samozřejmě je, že tolik těch míst není, hlavně ale jde také - dodnes - o původ a o vzájemné vztahy. O tom se nerado mluví a ještě míň se o tom píše.

Podnikatelé, vedoucí osobního oddělení a redaktoři ekonomických listů jsou v tom spojení.

Nahoře se o tom ví, ostatní lidé ale nemají odvahu o tom mluvit. Možná si také někdo dokonce myslí, že se o tom mlčí nějakým právem, protože správný původ člověk má, nebo ho nemá, s tím se přece nedá moc dělat.

A tak jsem se ani moc nedivil, když jsem v krátké reportáží o zkoumání překážek bránících kariéře nenašel ani jedinou zmínku o původu, ale bylo tam jmenováno deset jiných důvodů.

Základní anketu toho výzkumu dělal Bund Deutscher Unternehmensberater (Svaz německých podnikatelských poradců) na zakázku německého časopisu WirtschaftsWoche. Dotazováno k tomu účelu bylo 500 špičkových poradců na personální otázky a outplacement (pomoc pro propuštěného zaměstnance při hledání zaměstnání jinde).

53 procent specialistů, kteří odpovídali, zastává názor, že kariéře překáží sebepřecenění, 9,4 procenta jmenovalo netrpělivost. Mezi nevhodné vlastnosti byly podle klesajících procent zařazeny následující důvody: neznalost pravidel hry, stagnace osobního vývoje, nedbání na pracovní sítě, bezcílnost, neschopnost týmové spolupráce, nevhodná skromnost, nevděčnost a nevhodný pocit jistoty.

Neznáte náhodou také hodně těch, co takovéto negativní vlastnosti vlastně nemají? Znáte? Tak taky víte, že to pro kariéru neznamená moc, nemít ty vlastnosti, a to nejen v Německu. A s tím jsme tam, o čem jsem psal na začátku téhle poznámky. Ano, jde hlavně o původ, o vztahy a - ano -- o to mít štěstí.