Prožiješ různé stupně ohlušení, budeš postávat na pokraji propasti zvané touha po úspěchu. A náhoda tě dovede k rozhodujícímu okamžiku, určujícímu celý pozdější život. Toporná propaganda postrádající ducha, velikost, nápady, zbavena něhy a laskavosti, kolem tebe bude provádět taneční kreace podobné tlustokožcům, křepčícím mezi záhony něžných květinek.

Staré přísloví: od dobrého krmení se koně nesplaší , ti bude připomínat lidskou nedokonalost a nahodilé chápání reality. Budeš se muset vyrovnat s tím, že ti nahoře potřebují mít materiál, tedy člověka, aby mohli zařídit jeho státní mučení na skřipcích daní, nehorázných poplatků, spravedlivě lidových soudů; zástupy inkvizičních šviháků tě budou nabádat k zhlédnutí různě kvalitních barbariád a slova Sokratova Poznej sama sebe na tobě nebudou požadována, budeš-li nakloněn k plnění požadavků bez odmlouvání a pochybování.

Verbíři diskutabilního práva budou hlasitě volat: přiveďte mi Ježíše, já už mu nějakou vinu najdu a přilepím. Zažijete duchovní teror, stanete se svědky velkolepé podívané na nenávistné trpaslíky hýbající dějinami plných svatokrádeží, neutuchající štvanice podobné době čarodějnic a Bobliků.

Ocelový řetězec kompromisů nebude mít konce, ale ne každý k němu bude připuštěn. Nespolupráce s rozvášněnými prokurátorskými urválečky vám může vynést odsudek a označení -- osoba podemílající státní myšlenky a genialitu zvolených kormidelníků plujících v neckách, přesvědčených ovšem o plavbě na zaoceánském parníku, nebo aspoň na říčním remorkéru. Nechcete-li si rozdrásat vlastní hruď a sevřít srdce do dlaní, (komu by se chtělo ničit vlastní srdce? ) vyhýbejte se označení inteligent, už geniální sekáč lidských osudů a věhlasný popravčí nepotřebných mas, Uljanov, totiž řekl: Inteligence, to není mozek národa, ale hovno.

Budete-li čekat v závětří na rybku se zlatými jikrami, nedočkáte se té roztomilé bystré šibalky, nedostanete se ani pod drobnohled vyhledávající nepřátelskou pakáž, aby posloužila k účelů třídního rozdělení.

Zasolit si můžete sami nehoráznou neústupností, i přílišným lpěním na zbytečných pravdách. Ospalá země je prošpikována pohotovými revolucionáři, povstávajícími většinou hluboko po dvanácté hodině -- poté, kdy zvony dozněly, už není v dohledu žádné ohrožení, lze tedy celkem bezpečně začít soudit a nemazat se s nikým, komu není poskytnuta milost pozdními revolučnímu hrdiny nemravné doby.

Gubernátoři se probudí ze zimního spánku a počnou vymýšlet vymyšlené. Rozhlížejí se kolem jejich malého pustého dvorku a počnou mít nápady k nezaplacení i zbláznění. Cínové figurky poslušně postávají ke splnění rozkazu vyžraného mouly. Revoluční svědomí hryže zúčastněné nebožáky k předem určené galaparádě; zákonná revolučnost je prosta milosrdných skutků, člověče, neboj se zákona, boj se soudců.

K milosti, bratře, je potřeba rozumu -- a toho se nedostává. Připrav se k tahání slámky a smiř se s tím, že si pokaždé vytáhneš krátkou.

Držíme se opětovaně ve vyhnanství dobrovolně. Pokora a odevzdanost prostých lidí vyhovuje mocipánům v kdejakém koutku země. Zastrašování je mocným a účinným nástrojem politiky. Mediální leča vypomáhají v případě myšlenkového absentování zalykajících se politických embryí bez plodové vody; kam se ojí zatočí, tam se jede, příteli, tomu se nemůžeš divit. Připravené politické šlichty v partajních korytech lákají nejednoho filutu k pokleknutí a chlemtání nezaslouženého daru.

Sociální cizinci se namyšleně domnívají, že jsou sociálními demokraty, lapají paprsky studeného slunce, ohřívají se na plážích beznaděje, v moři nekonečného písku a sní o stavbě katedrály. Jejich pomníky nedoznají však dlouhého trvání.

Pamatuj již zamlada, že nejsilnější vlastenci bývají v závětří. Uvolnění vlastní energie v sobě obsahuje hrozbu vyzrazení schopností využitelných pro stranickou robotu. Vyhni se sobcům a úplatkářům, různých neplech je v tomto vesmírném století připraveno i bez tvé pomoci dost a dost. Prahneš-li po vědění a dostane se ti byť základů výchovy v intencích seminaristického nazírání na prostředí, pak položíš základy k věčné nespokojenosti, pochybám o druhých i sobě.

Můžeš lehce propadnout oky sítě do horoucích pekel pěstovaného nezájmu a vyloženě nepřátelských a úskočných pomluv. Vymývání mozku vlnkami slastného nevědí a poručníkování vybranými sadisty ti otevře oči -- opatrnost je proslulá laciná děvka ke skotačení mezi osidly zla. Náchylnost k sebestřednosti se nevyhne skoro nikomu.

Uznáš-li, že miliony lidí před tebou podlehli falešnému uctívání, klamným iluzím, nezasloužené horlivosti pro prchavé okamžiky, mlčeli, kdy měli hlasitě volat, a volali, kdy měli mlčet, začínáš mít naději. Odpustíš-li jim, že napáchali chyby a topili se v oceánu nemravného spolunažívání, vraždili anebo se stali svědky vraždění, zalykali se strachem i odvahou, snili o kráse pod klenbou odpornosti, potom nebudeš mít klidu. A když pochopíš, že podléhali tlaku filtračních vymožeností byrokratických jejich dané doby, a připustíš, že můžeš podlehnout a nebo už jsi podlehl reálnému životu v planetárním teráriu, pak jsi na dobré cestě udržet si částečnou volnost k letu do relativně svobodných výšin.

Poměry činí člověka slabým či silným. Zamlada si plnými hrstmi nabíráme úžasnou rozkoš poznávání, nevíme ještě zhola nic o rasputinských lstích a balvanech nachystaných zavalit naše záměry na cestách k ryzí dokonalosti.

Poznávej pomalu a důkladně. Nezbavuj se odpovědnosti a neposlouchej nářky nemoudrých zklamaných starců. Drž hlavu jen tak vysoko, abys nezakopl o vlastní nepostradatelnost. Karavanu spásy opouštěj pouze v případě, že prahneš po nepohodlí, nechceš se nechat vodit se zavázanýma očima a máš nervy podobné ocelovým prutům. V pádícím čase bez možnosti retuší minulosti samota tíží. Prchavé záblesky spokojenosti bývají chabou náplastí na stržené rány od protivníků; budeš-li žít nebezpečně, budeš žít osamocen daleko od plných krmelců pro ochočené, zkrocené a hravě panáčkující před pootráveným publikem.

Zkažení otcové ti budou předávat dědictví mírného pokroku za stálé opatrnosti ve jménu zachování rodu. Na cestu tě vybaví moudrem napadeným stovkou virů, budeš se muset rozhodovat sám a v naději, že se ti vyhnou doby vyžadující velkých a zásadních rozhodnutí; lidský ráj a skleník pro pěstování samých šťastlivců nebyl ještě postaven.

Zkaženost mládeže je prý trvalá. Tvoje osobní dědictví, mladý člověče, budeš předávat zanedlouho - pokus se ho předat nezatížené zbytečně těžkými hříchy. Amen.