V analýze se praví, že americká tvrzení, že je prý al Kajdá po útoku na Irák "na útěku" a že "válka proti terorismu" znamenala zásadní zvrat, jsou přehnaná. John Chipman, šéf institutu, varoval, že plné důsledky útoku na Irák zřejmě nebudou nikdy známy v důsledku chaosu, jaký touto válkou vznikl.

Zpráva zaznamenává informaci, že podle údajů USA bylo zatčeno více než 3000 osob, podezíraných z členství organizce al Kajdá, včetně jejího třetího nejdůležitějšího činitele, Chalída šejka Mohammeda.

Avšak analýza dodává: "Tato protiteroristická opatření přiměla už tak vysoce decentralizovanou a úhybnou mezinárodní teroristickou síť, aby se stala ještě 'virtuálnější'a proměnlivější, a tedy obtížnější identifikovat a neutralizovat. Jestliže od intervence v Afghánistánu je z ofenzivního hlediska na tom al Kajdá hůř, z defenzivního hlediska je na tom dnes líp."

Velkou výhodou organizace al Kajdá je to, že nemusí hájit žádný stát či žádné území. Institut je přesvědčen, že je v současnosti al Kajdá aktivní ve více než 60 zemích světa, část jejího vedení byla zatýkáním nedotčena a má k dispozici po světě více než 18 000 teroristů a noví zájemci o členství neustále přicházejí.

Al Kajdá podniká kroky proti sílícímu elektronickému dohledu, funguje polo-autonomně, ale "udržuje spojení prostřednictvím dílčích velitelů s bin Ládinem a s jeho radou, kteří mají možnost aktivovat konkrétní sítě a vydávat rozkazy".

Neformální bankovní systém hawala poskytuje al Kajdě množství financí z muslimské diaspory po světě pro místní radikální muslimské organizace. To, že se v Iráku nenašly žádné zbraně hromadného ničení, povede k vlně dalších zájemců o členství.

Al Kajdá zamýšlí si vyvinout vlastní zbraně hromadného ničení, ale zatím se jí to pravděpodobně nepodařilo. Mezitím bude útočit na měkké cíle, na Američany, Evropany a Izraelce.

Britský parlamentní výbor pro výzvědné záležitosti uvedl minulý měsíc, že Tony Blair byl varován před útokem na Irák, že invaze do Iráku zvýší nebezpečí teroristických útoků.