Tažení do Iráku 14 let poté aneb Stále nic nechápeme

21. 3. 2017 / Daniel Veselý

Před 14 lety, dne 20. března 2003, provedly Spojené státy a Velká Británie ilegální invazi do Iráku, již tehdy mezi jinými podpořili Václav Havel a Miloš Zeman. Hovoříme bez nadsázky o největším zločinu milénia se statisíci až jedním milionem mrtvých, o zločinu, za nějž nebyl nikdo pohnán před spravedlnost, a to z celkem pochopitelných důvodů, neboť mocní tohoto světa bývají trestu ušetřeni. Ba co hůře, ilegální tažení aktivizovalo zapouzdřenou hrozbu v podobě Al-Káidy a vdechlo život ještě děsivější organizaci – Daeši. Obecně lze konstatovat, že od války v Iráku se do značné míry odvíjejí stávající konflikty na Blízkém východě.

Ačkoli se americké okupační jednotky z Iráku stáhly již v roce 2011, země se stále nachází v chaosu a mizérii. Globální think-tank Institute of Economic and Peaceloni Irák označil za třetí nejnebezpečnější zemi na světě - hned po Sýrii a jižním Súdánu.Tuto skutečnost ostatně potvrzuje organizace Iraq Body Count, která v Iráku v loňském roce zaznamenala více než 16 tisíc civilních obětí násilností a bojů.

Spanilá jízda Daeše Irákem a Sýrií, korunovaná vytvořením novodobého chalífátu, je minulostí, zatímco se nad jeho baštami v Mosulu a Rakká stahují temná mračna. Není snad sporu o tom, že smetení teroristického kultu Daeše, který dokázal rozsévat smrt i v ulicích evropských měst, bude pro celý svět dobrou zprávou. Nicméně vojenská porážka Daeše sama o sobě nemůže vyřešit vzájemné a dlouhodobé animozity mezi tamními aktéry, jež výrazně prohloubila angloamerická okupace, ani pohnutky, které vedly ke vzniku tohoto džihádistického seskupení.

Zatímco dramatické boje o Aleppo, které na konci loňského roku dobyla syrská armáda a její spojenci, zaměstnávala západní sdělovací prostředky od soumraku do soumraku, dobývání Mosulu probíhá na okraji mediálního zájmu. I když zde probíhají líté boje, kdy na jedné straně stojí heterogenní směsice spojenců vedená Spojenými státy a bagdádskou vládou, a na druhé jsou v ulicích města doslova zakopáni džihádisté z Daeše, informací je pomálu. A to navzdory statistikám nezávislé organizace Airwars, podle nichž koaliční nálety v Mosulu za uplynulý měsíc usmrtily více než 300 civilistů.

Prezident Donald Trump, ač se bil v prsa, že vždy vystupoval proti válce v Iráku (což ale není pravda), se pranic nepoučil ze zahraničněpolitických debaklů Bushovy a Obamovy éry na Blízkém východě. Naopak se zdá, že v boji s džihádistickým přízrakem hodlá postupovat bez sebemenších servítek, což názorně dokazují také civilní oběti jím autorizovaných leteckých úderů v Sýrii, Jemenu a Afghánistánu. Americký prezident, který na konci ledna vydal memorandum, jež volá po vytvoření plánu na eliminaci Daeše, v podstatě svým generálům sdělil, aby upustili od ohledů na životy civilistů. Mezitím na válečná pole v Iráku a Sýrii míří tisíce amerických vojáků.      

Jinými slovy, Donald Trump nepochopil základní lekci z iráckého tažení: Nasazení masivní vojenské síly v žádném případě nemůže vyřešit komplexní problémy Iráku a dalších blízkovýchodních zemí, neboť účinným lékem je pouze obratná diplomacie a adresné pojmenování a řešení nesnází tamních obyvatel.                  

 

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 23.3. 2017