2. 3. 2017 / Kryštof Kozák
V ČR se vede donekonečna debata o tom, z čeho se má a nemá povinně maturovat. Prostor a úsilí tomu věnované je naprosto disproporční vzhledem k prostoru a úsilí, které se věnuje tomu, jak výuku matematiky učinit efektivní. Pojďme se zkusit i v tomto případě otočit z hlavy na nohy...
Základní východisko:
Žáci mají různé nadání pro matematiku. Někteří jsou rychlí, někteří pomalejší. Představa, že v rámci jedné třídy nutíme všechny děti dostat se na stejný standard, je chybná a škodlivá. Nicméně tak se doposud k její výuce v českých školách standardně přistupuje.
Ti, kteří jsou na matematiku nadanější, se v hodinách nudí - předkládané příklady snadno a rychle vyřeší.
Ti, kteří jsou méně nadaní, se celé roky trápí, dostávají špatné známky a snižuje se jejich sebevědomí - učitel matematiky si o nich zpravidla myslí, že jsou “hloupí”. Nezřídka to dává před celou třídou najevo.
Průměrní žáci pak dostávají známky podle toho, nakolik se doma se svými rodiči připravují. Matematika je často nebaví, ale jsou rádi, že ji “zvládají”.
Jak vyučovat matematiku jinak?
V matematice se postupně získávají tzv. “úrovně”.
Kdo umí poznat čísla od 1 do 10, má úroveň 1.
Kdo umí porovnat čísla od 1 do 10, má úroveň 2.
Kdo umí sčítat čísla od 1 do 5, má úroveň 3.
Kdo umí sčítat čísla od 1 do 10, má úroveň 4.
Kdo umí odečítat čísla od 1 do 10, má úroveň 5.
Kdo umí vyřešit kvadratickou rovnici, má úroveň 27.
Kdo umí vyřešit diferenciální rovnici, má úroveň 89.
Existují i bonusové úrovně, a to v dámě, šachách, vrchcábech, Abalone, Tzolkinu či Elveronu.
Učitel dobře ví, na které úrovni v matematice je každý z jeho žáků ve třídě. Každá hodina je věnována tomu, aby se žáci dostali na vyšší úroveň.
Žáci na vyšší úrovni pomáhají žákům na nižší úrovni, aniž by je u toho zesměšňovali. Vědí, že už jsou na vyšší úrovni. Sami se tím hodně naučí.
Postup na vyšší úroveň se ověřuje jednoduchým testem, který je možné opakovat, a který není známkovaný.
Hlavní úkol učitele matematiky je motivovat všechny žáky, aby se svým tempem dostávali na vyšší úrovně, a pomáhá jim v tom, aby tohoto cíle dosáhli.
Za úspěšný postup na vyšší úroveň dostane každý místo známky malý odznáček (tzv. badge). Získávání odznáčků je důležitou motivací pro učení se nových věcí.
Ve škole probíhají speciální odpolední semináře pro ty, kteří jsou v matematice na vyšší úrovni než jejich spolužáci. Jejich cílem je získání dalších, náročnějších úrovní.
Ve škole probíhají speciální odpolední semináře pro ty, kteří jsou v matematice na nižší úrovni než jejich spolužáci. Jejich cílem je, aby i ti méně nadaní měli z matematiky radost a zároveň postoupili na vyšší úroveň.
Hlavní rolí učitele je ukázat, že matematika je důležitá a krásná. Pro vysvětlení důležitosti matematiky používá učitel například reálné grafy, infografiky nebo tabulky. Pro vysvětlení krásy matematiky používá učitel například goniometrické funkce, starověké myslitele nebo fraktály.
Maturita z matematiky je povinná, nicméně má dvě úrovně. První úroveň je pro ty, kteří se chtějí matematice dále věnovat, či ji budou nutně potřebovat při dalším studiu. Druhá úroveň je pro ty ostatní, kteří musí zvládnout základní pojmy jako procenta, pravděpodobnost či čtení grafu.
Výsledkem je, že se nikdo matematiky nebojí a navíc má radost z toho, že se při vynaložení dostatečné píle může dostat na vyšší úroveň.
Diskuse