Jak strach ze smrti dělá z lidí pravičáky

28. 11. 2016

Aby to bylo ještě horší, velmi vlivná a experimentálně ověřená teorie sociálních psychologů predikuje, že pokud existuje pocit existenciální hrozby, svět bude jen ještě rozdělenější a stále nepřátelštější. Teorie zvládání zděšení (Terror management theory, TMT) vysvětluje, jak a proč události, které vyvolávají myšlenky na smrt, způsobují, že se lidé silněji přiklánějí ke svým kulturním světonázorům - drží s těmi, kdo sdílejí jejich národní, etnickou nebo politickou identitu, zatímco agresívně oponují těm, kdo se liší.

V důsledku toho výrazný vzestup počtu smrtících teroristických útoků po světě produkuje všeobecné psychologické podmínky, které tvoří východisko vlny krajně pravicových nacionalistických hnutí podporujících předsudky, netoleranci a nepřátelství vůči odlišným druhým.

Vzestup evropského nacionalismu, brexit a prezidentství Donalda Trumpa jsou jen nejčerstvějšími demonstracemi TMT poprvé předložené sociálními psychology v 80. letech a odvozené od práce kulturního amtropologa Ernesta Beckera "Popírání smrti" (The Denial of Death, 1973) oceněné Pulitzerovou cenou.

Beckerovou velkou myšlenkou bylo, že velká část lidského jednání je motivována strachem ze smrti. Na rozdíl od jiných zvířat, kterým chybí vyšší poznávací schopnosti a schopnost reflexe, lidé uznávají nevyhnutelnost vlastní smrti. Konflikt vyrůstající z této představy a přirozená touha žít vytvářejí kognitivní disonanci, která vyvolává hluboké zděšení a úzkost. Podle Beckera lidé vynalezli kulturu jako nárazníkovou zónu proti zděšení. Přijetím kulturních světonázorů, které připisují životu smysl a hodnotu, může člověk účinně zvládat podvědomý děs, který vždy bublá pod povrchem.

Zatímco náboženství slibují cestu ke skutečné nesmrtelnosti prostřednictvím víry v posmrtný život, nenáboženské kulturní světonázory - jako politické ideologie a národní identity - poskytují cesty k symbolické nesmrtelnosti. Symbolická nesmrtelnost odkazuje na sounáležitost s něčím větším, co jedince nakonec přežije, jako velký národ nebo hnutí s kolektivní identitou a úsilím. Značná část lidského úsilí je věnována činům, které mají pomoci k tomu, aby byl jedinec připomínán skupinami nebo společností dávno po své smrti.

Samozřejmě že jakkoliv může teorie vypadat jako logická a fascinující, je jen spekulací, pokud nedokáže poskytnout ověřitelné predikce, jež lze potvrdit či vyvrátit experimentem a měřením. To co může být na TMT nejpůsobivější je, jak velký úspěch měla v laboratoři. Stovky empirických studií poskytly podporu pro teorii potvrzením toho, čemu se říká hypotéza o vědomí smrtelnosti (mortality salience hypothesis).

Podle této hypotézy pokud opravdu přijmeme kulturní světonázory, abychom omezili strach ze smrti - jak tvrdí TMT - připomínky naší smrtelnosti by měly produkovat jednání, které slouží posílení víry v náš světonázor. Konkrétně, připomínky smrti by měly jedince motivovat, aby investovali více do skupin, k nimž náleží, a naopak jednali agresívněji vůči těm, kdo mají odlišné kulturní světonázory a národní a etnické identity.

Zvlášť zábavný experiment použil k měření fenoménu pálivou omáčku. Studenti byli rozděleni do dvou skupin a požádáni, aby napsali esej o své smrti nebo jiném, méně zraňujícím tématu. Pak jim byl představen někdo, kdo oponoval nebo neoponoval jejich politickým názorům, a byli požádáni o určení množství pálivé omáčky, kterou by osoba měla zkonzumovat. V souladu s TMT a hypotézou o vědomí smrtelnosti účastníci, kteří psali o smrti, alokovali velkou porci omáčky těm, kdo jejich světonázor nesdíleli, zatímco ti v kontrolní skupině nikoliv.

Jiná studie agrese provedená na íránských a amerických středoškolských studentech ukázala znepokojivé výsledky. Jedna skupina studentů byla požádána, aby "si zaznamenala, tak konkrétně jak to dovedete, co si myslíte, že se vám stane, když fyzicky zemřete", a popsala vzniklé emoce. Účastníci v kontrolní skupině dostali podobné otázky spojené s bolestí zubů. Výsledky ukázaly, že íránští studenti, kteří měli přemýšlet o smrti, více podporovali sebevražedné útoky proti USA, zatímco ti v kontrolní skupině jim oponovali. Podobně připomenutí smrti u amerických studentů, kteří byli identifikováni jako politicky konzervativní, vyvolalo větší podporu extrémních vojenských útoků na cizí státy, které mohou zabít tisíce civilistů.

Z těchto zjištění lze snadno vidět, jak se národy pod útokem mohou rychle stát rozdělenějšími a nepřátelštějšími vůči lidem z vnějších kultur. Ve skutečnosti studie ukázaly, že vědomí smrtelnosti může podpořit nacionalismus a posílit zkreslení vůči jiným skupinám. Důkazy naznačují, že připomínky smrti mohou dokonce ovlivnit volby, když posunou voliče více doprava. Pět týdnů před americkými volbami v roce 2004 vědci provedli studie na voličích v New Jersey, aby zjistili, zda připomínka smrtelnosti přímo ovlivňuje hlasování. Účastníci dostali stejné otázky o smrti jako íránští studenti v předchozí studii, zatímco v kontrolní skupině obdrželi paralelní otázky o sledování televize. Co výzkumníci zjistili bylo opravdu udivující. Voliči, kteří byli požádáni, aby přemýšleli o smrti, prohlásili, že mají v úmyslu volit George W. Bushe, jestřábího konzervativního prezidenta, v poměru 3:1; ti kdo měli přemýšlet o televizi silně upřednostňovali levicového vyzyvatele Johna Kerryho. Takové výsledky mohou pomoci vysvětlit, proč se původně neoblíbený Bush po teroristických útocích z 11. září 2001 stal prezidentem extrémně populárním u Republikánů i Demokratů.

Takže co to vše pro dnešní svět znamená? Pokud budou pokračovat masivně destruktivní teroristické útoky, teorie zvládání zděšení předpovídá, že ve společnosti exponenciálně porostou chaos a rozpolcení. Zvýšená agrese vůči nepodobným druhým vede k tendenci upřednostňovat válku před mírem. Pravicový nacionalismus jen pokvete, spolu s předsudky a netolerancí. Islámský fundamentalismus bude prosperovat, zatímco teroristické útoky budou častější. Zvýšené napětí mezi národy, etniky a politickými skupinami povede k dalším konfliktům a vytvoří devastující zpětnovazební smyčku podezírání a násilí.

Ale je kriticky důležité v takových těžkých časech neztrácet hlavu. Tím že si uvědomíme pobuřující a rozdělující dopady, které na všechny má připomínání smrti považované za existenciální hrozbu, můžeme začít podnikat kroky k obraně. Po každém teroristickém útoku musíme aktivně pracovat na sjednocení skupin s různými národnostmi, etniky a kulturními světonázory. Musíme pomáhat budovat mosty mezi nepodobnými komunitami a odrazovat od myšlenek, jako je zákaz emigrace. A musíme si být vědomi způsobu, jímž někteří politici používají vyvolávání strachu a propagandy k manipulaci voličů. Takové úsilí spojené s klidným a pohodovým temperamentem může pomoci zvládnout zděšení ze smrtelnosti způsoby, které uchovávají racionalitu, soucit a mír.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.