Politika nepřítele, aneb Kmoníček jako suverén?
1. 8. 2016 / Karel Dolejší
V rozhovoru pro Právo prohlásil prezidentův poradce Hynek Kmoníček, že na "infekci" radikálního islámu je třeba radikální léčbaNávrat církví ke kořenům komunitního života
Dobrý způsob, jak získat církevní restituce zpět
18. 8. 2016 / Bohumil Kartous
čas čtení
1 minuta
Na Žižkově vznikl a stále se rozvíjí velmi zajímavý projekt. Jmenuje se Žižkostel, sídlí v kostele Československé církve husitské a odehrává se v něm neuvěřitelně pestrá paleta akcí pro veřejnost, od meditací, přes jógu k zahradničení, vaření nebo výuce jazyků. Sídlí tam volnočasový klub pro děti, je možné využívat sportovišť a chodit na tréninky, ve sklepech mají vyrůst hudební zkušebny. Vznikne multifunkční sál pro přednášky, besedy, tanec, drama. Geniální.
Geniální v tom, že při obnově církevního spolku převládly hlasy, které vidí současnost a budoucnost církve jako prostředku k podpoře společenského života v jeho nejrozmanitějších formách teď a tady. Dovedete si představit podobné obrázky tančících dětí okolo oltáře v některém z katolických kostelů? Pravděpodobně by to bylo stále považováno za svatokrádežné. Nicméně právě způsob, kterým vznikl Žižkostel, je jedinou možností, jak získat pro společnost prostředky, které zejména katolická církev koncentruje z velké části pro účely, které jsou minimálně neznámé. Žádný příslib, že je společnost vrátí, nepadl. Zní to pravděpodobně utopicky, ale jedině tím, kdyby v jednotlivých farnostech převážily hlasy, díky kterým se podaří církve, zejména katolickou, reformovat tak, aby byly společensky prospěšné, nikoliv historicky zatěžující. Demokratický deficit v tak rigidních strukturách je to první, co by bylo nutné zvrátit. Je možná čas začít chodit do kostela a ptát se, co dělá katolická církev s patnácti hříchy, kterými podle papeže Františka trpí...
11729
Diskuse