Evropská komise ukázala strach z demokracie, po Evropě se chystají protestní akce

12. 9. 2014

Odůvodnění kroku Komise je velmi slabé a nepřesvědčivé; téma je prý "mimo působnost Komise předložit právní akt". Organizátoři si ovšem předem zpracovali právní stanovisko profesora práva Bernharda Kempena z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který shledal formulaci petičního požadavku zcela právně v pořádku.

"Komise se evidentně děsí této evropské občanské iniciativy, která měla potenciál stát se nejúspěšnější občanskou iniciativou vůbec," komentuje "stopku" ve formální proceduře Michal Efler z organizačního výboru. "Pokud si v Bruselu myslí, že tím zastaví protesty proti TTIP a CETA, pletou se. Ruce si svázat nenecháme," doplňuje s tím, že přes 200 z celé EU organizací stojících za návrhem europetice chystá akce podobné jako u hrozby přijetí smlouvy ACTA.

Evropská občanská iniciativa je dva roky stará novinka, která má zvýšit zapojení evropské veřejnosti do rozhodování a přiblížit tak EU lidem. Pokud se organizátorům petice podaří sehnat milion podpisů občanů EU, je požadavek petice předmětem veřejného slyšení v Evropském parlamentu. Komise musí vydat k požadavkům stanovisko, zda podnikne příslušné legislativní kroky, které musí odůvodnit.

Silná podezření veřejnosti v USA, Kanadě i EU budí vyjednávání TTIP a CETA již téměř rok -- panují obavy z obdoby ACTA , ovšem s mnohem širším dopadem na celou řadu standardů kvality života: na bezpečnost potravin a výrobků, svobodu internetu a digitální práva, environmentální standardy, ochranu malých a středních zemědělců i jiných podniků, pracovněprávní standardy i na spotřebitelská práva.

Kritiku vzbuzuje i záměr privilegií pro zahraniční investory -- jejich možnost žalovat státy za miliardové újmy u kontroverzních arbitrážních tribunálů je vyjímá ze systémů nezávislé justice států. Práva investorů mohou podle dohod TTIP a CETA stát nad právem států přijímat zákony na ochranu celé škály veřejných zájmů (např. ochrana před toxickými látkami) a představují tak hrozbu umrtvení demokracie na pouhou fasádu. "Nadto se vyjednavači zdráhají říci, zda obě zásadní dohody dostanou vůbec na stůl národní parlamenty", doplňuje Helena Svatošová z IuRe, organizace, která usiluje i v české veřejnosti o co nejširší veřejnou debatu o dohodách "typu RVHP" (TTIP, CETA i TISA --rovněž kontroverzní smlouva o investicích ve službách).

"Nic neukazuje jasněji, jak zhoubné pro demokracii jsou podobné obchodní dohody, když Komise brání i jen petičnímu právu. Místo, aby Komise reagovala na sílící zájem veřejnosti o tyto dalekosáhlé obchodní dohody, odmítla zdravou debatu. Dělá to dojem despotického aktu a je to voda na mlýn euroskeptikům," dodávají organizátoři.

V České republice se Transatlantické smlouvě začíná kromě Iuridicum Remedium věnovat několik thinktanků, organizací a iniciativ, např. Glopolis, Alternativa zdola, ProAlt, Hnutí Duha; tématem je TTIP pro Pirátskou stranu, Mladé zelené i Svobodné. Ve prospěch Transatlantické dohody zahájilo nedávno informační kampaň Ministerstvo průmyslu a obchodu. TTIP deklarují bedlivě sledovat též europoslanci Pavel Poc, Petr Mach a Jan Keller.

Helena Svatošová, Iuridicum Remedium