Kvalita vysokých škol
27. 1. 2012
V novinových i oficiálních úvahách o vysokých školách chybí i minimální rozbor současného stavu a příčin, které k němu vedou. Podíváme li se na úroveň univerzit, zjistíme, že v dobrém stavu (tj. zhruba zahraniční standard) jsou především staré, tradiční školy. Problémové jsou převážně nově založené a soukromé univerzity. Pokud absolvuje 30% populace, kvalita absolventů proti dřívějšku spadnout musí, rozložení inteligence v populaci je dáno, píše Jaroslav Mácha.
Václav Klaus tvrdí, že za zhoršení zhoršení kvality mohou akademici, kteří se snaží zvyšovat počty studentů, aby si zvýšili příjem. Má zčásti pravdu, ovšem zapomíná dodat, že toto chování je generováno financováním vysokých škol, které akademikům předepsali politici. Platba za hlavu jiný výsledek mít nemůže, trh funguje. Bohužel funguje i tak, že z hlediska financování je kus jako kus a vydání diplomu lemplovi je finanční přínos. Hromadná produkce diplomů s co nejnižšími náklady znamená, že na úrovni výuky a přezkoušení studentů nezáleží. Existuje sice část financování závislá na kvalitě pedagogů, jenže publikační výstup má na příjem vysoké školy jen velmi omezený efekt a daleko víc jsou oceňovány docentské a profesorské tituly -- hle titulární hyperprodukce a tlak na její vznik.
Kupodivu v tomto případě místy tradice funguje, docentura na UK není za dobré slovo. Podle ekonomických teoretiků budou studenti preferovat nejlepší univerzity a tím se efekty platby za hlavu vyrovnají. Jenže tento přístup se buduje desetiletí (hlavně u zaměstnavatelů) a ne všichni studenti mají sebevědomí nutné k výběru náročné školy. Takže v současné situaci lze uzavřít, že školné nebude fungovat jako podnět ke zvýšení kvality, ale naopak. Okamžitý finanční přínos rozhodne -- viz existující soukromé univerzity s výukou pár víkendů za semestr. Nejrychlejší způsob jak právě teď zvýšit kvalitu VŠ je tvrdé přehodnocení vysokých škol akreditační komisí -- a k jejímu hledisku by měla patřit i potřeba absolventů v jednotlivých oborech.
Diskuse