Nikoliv pro zisk

13. 9. 2011 / Boris Cvek

Non for profit je "knížečka" (asi 150 str. menšího formátu) o důležitosti humanitních studií pro demokracii. Nussbaum ukazuje, jak současné trendy přepočítávat vzdělání na zisk, který přinese společnosti, jsou nebezpečné pro demokratické ideály, které jsou postavené na vzdělávání ke kritickému myšlení a ke kultivaci emocí a imaginace. Co podle této filozofky demokratické vzdělávání nutně potřebuje? Jsou to tyto body (můj volný překlad ze stran 45-46):

1. Rozvinout schopnost studenta vidět svět z úhlu pohledu ostatních lidí, zejména však z úhlu pohledu těch lidí, které jeho okolí vykresluje jako méněcenné.

2. Učit správný postoj k lidské slabosti a bezmocnosti, což znamená, že slabost není ostudná a potřeba pomoci od druhých není nemužná. Učit děti, aby se necítily trapně kvůli potřebě pomoci a kvůli své nedokonalosti, ale naopak aby dokázaly vidět jak potřebu pomoci, tak svou vlastní nedokonalost jako příležitost pro mezilidskou spolupráci a vzájemnost.

3. Rozvinout schopnost pro opravdový zájem/starost o ostatní, jak o ty blízké, tak o ty vzdálené.

4. Potlačit tíhnutí k oddělování se od minorit, které vyvolávají různé druhy znechucení a o kterých se říká, že jsou "nizší" nebo "znečišťující".

5. Učit skutečné a pravdivé věci o ostatních skupinách (rasových, náboženských, sexuálních minoritách, lidech různě postižených), postavit se stereotypům a nechuti, kterou vyvolávají.

6. Podporovat zodpovědnost tak, že se chováme ke každému dítěti jako ke zodpovědnému činiteli.

7. Energicky podporovat kritické myšlení, schopnost a odvahu, kterou je zapotřebí mít k tomu, aby člověk zastával stanovisko nesdílené většinou okolí.

Nussbaum také poměrně přesvědčivě argumentuje ve prospěch umění jako činitele, který rozvíjí člověka a učí ho vcítit se do druhých. Uvádí příklady zpívání písní různých národů a kultur, pocit společenství během zpěvu a přijetí jinakého člověka mezi sebe. Pochopitelně ovšem záleží hodně na tom, jaké "umění" se v tomto smyslu využívá, nesmí to být např. rasistické písně skupiny Orlík. "Umění" dokázali ve svůj prospěch skvěle využít nacisté i komunisté. A podobně je to s humanitními studii: pokud je budeme mít špatné a hloupé či je nebudeme mít vůbec, je naše demokracie zásadně ohrožena. Není pravda - a na to klade Nussbaum značný důraz - že přírodní vědy, byznys nebo technologie se obejdou bez společnosti s kvalitními humanitními vědami. Snad všechny velké objevy přírodních i technických věd, jak rád zdůrazňuji při přednáškách, se udály v kulturním prostředí prosyceném uměním, filozofickými otázkami a širokým kulturním rozhledem. Fachidiot nikdy nic pořádného nevymyslí a nevynalezne. Když si čtu nekrology eminentních vědců v Science nebo Nature, dozvídám se o nich často, že se věnovali umění, citovali zpaměti Shakespeara, zabývali se četbou filozofů a měli nesmírně široký rozhled daleko za obzory jejich disciplíny. Bez humanitních studií, na nichž stojí demokracie, občanská společnost a naše společná identita vůbec, nemůže žádný kultivovaný byznys ani vynalézává věda a inženýrství fungovat. Jinými slovy řečeno: hodíme-li humanitní vzdělání přes palubu proto, že nepřináší žádný bezprostřední zisk, hodíme přes palubu dříve či později i náš byznys a naši inovativnost a vrhneme se do náruče nějaké bytostně nedemokratické budoucnosti. Samozřejmě jinou otázkou je, nakolik naše filozofické a jiné humanitně orientované fakulty skutečně produkují vzdělance s širokým rozhledem, nebo zda produkují spíše humanitní fachidioty, kteří nepřinesou ani ten "rutinní" výkon, jaký musí přinést fachiditoti v přírodovědných a technických oborech. Moje skepse vůči úrovni našich humanitních studií je v tomto ohledu velice silná.