V Řecku jsme nyní svědky skutečné demokracie v akci - může to být příkladem pro Čechy?

16. 6. 2011

Před třemi týdny se však situace změnila. Nesourodý dav rozhořčených mužů a žen všech ideologií, věku, povolání, včetně mnoha nezaměstnaných, začal okupovat náměstí Syntagma v centru Athén, naproti parlamentu, a další veřejné prostory ve velkých městech.

Každodenní okupace a shromáždění, jichž se často účastnilo až 100 000 lidí, byla pokojná, policie je pozorovala pouze z povzdálí. Účastníci shromáždění se označují jako "rozhořčení" a útočí na nespravedlivé ožebračeování pracujících Řeků, na ztrátu suverenity, která proměnila zemi v neokoloniální majetek bankéřů, a na likvidaci demokracie. Aktivisté požadují, aby zkorumpované politické elity, které vládnou Řecku už 30 let a které ho přivedly na pokraj kolapsu, odešly z politické scény. Nikdo už nechce politické strany ani žádné transparenty.

Tisíce lidí se každý den scházejí v Athénách na náměstí Syntagma a debatují o tom, co dál. Paralely s klasickou athénskou agorou, která se scházela jen o pár stovek metrů opodál, jsou pozoruhodné. Ti, kdo chtějí mluvit, dostanou číslo, a jsou povoláni na pódium, jakmile je číslo vylosováno. Je to připomínka toho, že mnoho veřejných funkcionářů ve starém Řecku bylo vybíráno prostřednictvím losování. Mluvčí dodržují zásadu, že nesmějí mluvit déle než 2 minuty, aby mohlo promluvit co největší množství lidí. Shromáždění je organizováno nesmírně efektivně a nikdo do jeho průběhu nezasahuje.

Účastníci hovoří o organizačních záležitostech, o novém druhu odporu a o mezinárodní solidaritě, o alternativách ke katastrofálně nespravedlivým opatřením. Diskutuje se o všem. Při dobře organizovaných každotýdenních debatách prezentují ekonomové, právníci a političtí filozofové alternativy k tomu, jak si poradit s krizí.

Toto je demokracie v akci. Názorům nezaměstnaného i univerzitního profesora se dostává stejného množství času. Debatuje se o obou z nich stejně energicky a stejně energicky se o nich i hlasuje.

Rozhořčení občané odebrali náměstí komerčním činnostem a proměnili ho v prostor pro veřejné interakce. Namísto toho, aby lidi seděli doma a čuměli na televizi, vycházejí dnes do ulic a debatují o otázkách veřejného zájmu. Pokud je demokracie vládou onoho "demos", totiž těch lidí, kteří nemají pro vládnutí žádnou konkrétní kvalifikaci, ať už bohatství, moc či znalosti, toto je nejblíže, co jsme se přiblížili v nedávné evropské historii skutečné demokracii.

Vysoce inteligentní debaty na náměsti Syntagma v Athénách zdiskreditovaly onu banální námitku, že většina politických otázek je příliš "odborných" na to, aby se k nim mohli vyjadřovat obyčejní lidé a je nutno je nechat "expertům". Lidi si uvědomili, že demos má větší kolektivní inteligenci než jakýkoliv politik. To bylo základním přesvědčením, které bylo podstatou agory ve starém Řecku, a tato agora se nyní do Athén vrací. Rozhořčení občaní ukázali, že parlamentní demokracie musí být doplněna přímější verzí. Je to včasné upozornění, že víra v politické zastupitelství je nyní v Evropě podstatnou měrou zpochybňována.

Náměstí Syntagma je dnes blíže káhirskému Tahrir Square než madridské Puerta del Sol. Zážítek toho, že se lidé na náměstí Sytagma shromažďují každodenně a jsou výzvou parlamentu, změnil řeckou politiku navždy, a to v dobrém smyslu. Politické elity jsou poprvé v životě v Řecku nyní znepokojeny. Náměstí bylo pojmenováno po demonstraci, která se konala v 19. století a požadovala ústavu (=syntagma). A to rozhořčení občané dnes požadují znovu: stojí odvážně proti parlamentu a požadují nové politické uspořádání, které by je osvobodilo od nadvlády neokońzervativců a politické korupce.

Zdroj v angličtině ZDE