Český hrdina v DOX: Farma v jeskyni brilantně tančí politickou grotesku

6. 5. 2024 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Na scénu se vbelhá první český terorista. Taneček s francouzskou holí připomíná osud člověka, který si dokáže během své životní cesty neustále podkopávat vlastní oporu. Jakoby se někam uštvaně hnal, ale zároveň stojí na místě. To je Český hrdina.


Divadelní soubor Farma v jeskyni, který působí na scéně multižánrového centra současného umění DOX, uvedl před pár dny premiéru svého nového představení Český hrdina. Tohle převážně neverbální, tanečně výrazové představení, je inspirováno několika fenomény a trendy současnosti: polarizace společnosti, populismus, dezinformace, informační chaos a těžko překonatelné bariéry, které trčí mezi lidmi, kteří by si možná i chtěli porozumět, ale moc se jim to nedaří.

Představte si, že chcete ztvárnit tak složité téma téměř bez jazyka, tedy bez prostředku, který celý námět vlastně reprezentuje. Vždyť neporozumění, společenský konflikt i politika se vedou převážně jazykem. Skutečně nelehké zadání, kterého se ale režisér Farmy v jeskyni Viliam Dočolomanský a jeho soubor zhostili obdivuhodným způsobem. Prostřednictvím tance a pohybu dokážou nastínit situace a vztahy způsobem, který téměř nevyžaduje komentář. Doprovodné monology na některých místech představení sice ujistí diváka, že se stále drží příběhové linie, ale ten, koho představení skutečně vtáhne, by je možná ani nepotřeboval.

Způsob, jakým tanečníci dokážou ztvárnit politický boj, vztah mezi novinářkou a ženou uvězněného teroristy, který propadl dezinformačním bludům, nebo třeba symbiózu mezi naštvanou částí společnosti, toužící zároveň po nějakém politickém zastání, a tvárnou populistickou scénou, která tuto reprezentaci předstírá, je velmi dobře čitelný sám o sobě. V žádném případě není představení pojato prvoplánově, naopak, asi všechny scény nabízejí volné pole interpretacím samotných diváků. Přesto je pravděpodobné, že se autorům a protagonistům podařilo najít takový tvar a pojetí, že při odchodu zřejmě převážná většina diváků bude i při nepochybně odlišných interpretacích jednotlivých scén odcházet z toho stejného představení.

Byť se jedná o ryze umělecké dílo, tvůrci sbírali inspiraci a informace od těch, kdo jsou v uvedených tématech doma, například od autora tohoto textu. Syžet představení je do značné míry postaven na zkušenostech a zážitcích novinářky Ivany Svobodové, která se věnuje lidem, kteří uvěřili dezinformacím, navštěvuje demonstrace, na nichž lidé požadují změnu systému, reprezentovanou zejména odchodem z EU, pozoruje populisty, kteří se sentimentem svých voličů zištně nakládají. Ostatně postava novinářky, která se pokouší porozumět tomuto zvláštnímu světu strachu, zloby, podivných vizí a snah o jejich naplnění je jednou z hlavních hrdinek příběhu. Setkáte se také s panem Baldou, nebohým pomateným seniorem, sympatizantem Okamurovy SPD a odsouzeným prvním českým teroristou. A s několika dalšími postavami, které indiferentně reprezentují antisystémovou a populistickou scénu.

Představení nabízí jakýsi pravdivý vhled do situací, které jsou jazykem často zastřeny. Jak poznamenal psycholog Nikola Hořejš, se kterým jsem se na premiéře potkal, některé psychologické přístupy pracují s hypotézou, že jazyk vznikl proto, aby skutečnost zakrýval. Farma v jeskyni ho minimalizovala ve prospěch takové formy sdělení, která dává pocítit skutečnost.

Představení můžete vidět v DOX v květnu a červnu a pak až po prázdninách, takže pokud máte rádi neotřelé a zároveň společensky výmluvné umění, nenechte si ho ujít.

0
Vytisknout
1448

Diskuse

Obsah vydání | 9. 5. 2024