Zkušenosti důchodce (nar. 1940)

23. 1. 2008

Nevím, jak s příjmy studenta, ale s důchodem se opravdu DÁ vyžít. Naprosto stačí týdně bochník chleba (u nás 53 Kč), půl kila špeku, cibule, denně jedno pivo. Takže máte vlákninu, tuk, tekutiny, vitamin C a B, vše pěkně levně. No a v neděli se rozšoupnout a dát si čínskou polévku, buď kuřecí, zeleninovou, vepřovou, hovězí, krabí, atd. Výběr je bohatý, takže o jednotvárnosti zde nemůže být řeč. Tím pádem zbude i na léky a poplatky u lékaře. A hlavně to podstatné - na elektřinu, ekologickou daň na elektřinu, topení, teplou vodu, vlak, tramvaj, nájemné, vodné, stočné, atd., abych neskončil pod mostem po exekuci za neplacení čehokoli, píše J. Helebrand.

Je mi jasné, že na důchody nezbývá, je nutno opravit mosty a silnice, které nám tady komunisté nechali bez zajištění jejich další údržby, zaplatit prohrané spory (Diag Human a pod.), navozit sníh na Hradčanské náměstí a mnoho dalších důležitých akcí, přičemž daně je nutno vybírat od těch, kdo pracují, ne od těch, kdo vydělávají. Ten kdo má moc, ukazuje na ty dole s tvrzením, že za to všechno můžou oni, a je nutno přitvrdit. Jistě by byla zajímavá anketa o tom, co je pro koho stokoruna. Jestli návštěva lékaře a poplatek za léky, den života, nebo drobáky, o nichž se nemá cenu bavit. A jestli naši zákonodárci ví, co se dá za ni vše pořídit.

Že si mohu přivydělat? Jistě, otevřel jsem si inzerát s nabídkou zaměstnání jednoho nejmenovaného obchodního domu na Zbraslavi, a zajímal jsem se o možnost zaměstnání při úklidu okolí. Požadovali strukturovaný životopis v angličtině. Pro kdejakého dnešního vysokoškoláka je to banalita, ale pro dědka poznamenaného totalitou...

A co dále -- dříve jsem chodil pro léky do lékárny, dnes je tam apotéka. Doslechl jsem se o novém českém úřadu -- CZECH POINT, proboha, to už ani úřady nemohou být české? Stačí, když se rozhlédnu v Praze po vývěsních štítech, a už potřebuji slovníky jak anglický, tak německý, abych se dozvěděl, co bych si tam případně mohl koupit. Komunisti do nás hustili češtinu a ruštinu, místo angličtiny a němčiny, to jim nezapomenu.

Na téma rasismus. Naprosto mi nevadí, že je někdo hnědý, zelený, bílý, nebo třeba zrzavý. Ale co mi vadí, když mi někdo sebere peněženku (s posledními 50 korunami) a když protestuji ještě dostanu takovou ránu, že se ještě deset minut zvedám z chodníku, za přihlížení chodců a jejich poznámek "nojo, zase jeden vožralka".

Naprosto nechci propagovat zločinecké režimy, ale musím se přiznat, že za totality se mi nic takového nestalo. Je pravda, že jsem se dostal na dovolenou maximálně do Bulharska, kdežto dnes co by důchodce mohu (jak nás před vstupem do EU přesvědčovala televize Nova ve svých šotech) trávit zimu v Portugalsku, zajet se povyrazit na pláž Copacabana, ale skutečnost je taková, že to jsou pouze agitační hesla, nikoli realita. Neberu 50 milionů. Ještě že po zdražování jízdného na vše, je (zatím) bezplatná chůze. Bojím se ale doby, kdy budu platit daně z výfukových plynů které vydýchám, místo abych je nechal volně proudit. Kdo býváte například na Karlově náměstí na zastávce tramvaje (a nejenom tam), víte o čem je řeč.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.1. 2008