20. 11. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 11. 2001

Bush nepodpořil úsilí Británie vyslat do Afghánistánu mírové sbory

Spojené státy nepodpořily úsilí Velké Británie vyslat o minulém víkendu do Afghánistánu mezinárodní mírové sbory. Nejde jim o budoucnost Afghánistánu, ale o chycení bina Ladena. Tony Blair přitom slíbil Afgháncům, že se tentokrát Západ na jejich zemi nevykašle. Příležitost k tomu, aby Západ pozitivněji ovlivnil humanitární a politickou situaci v Afghánistánu, tak byla možná ztracena, alespoň podle čelných britských vojenských poradců. Informoval o tom rozhlas BBC v pondělí v poledne. Přinášíme z jeho zpravodajského bloku k tomuto tématu výňatek.
Ukázka z pořadu Svět ve třináct hodin, který se vysílal v pondělí 19. listopadu na stanici BBC Radio Four.

Moderátor: Úřad britského premiéra dnes popřel, že došlo k neshodám se Spojenými státy ohledně vyslání vojsk do Afghánistánu. Roste znepokojení ohledně posádky asi jednoho sta vojáků, kteří ovládají letiště v Bagramu.

V Kábulu vyjednává zvláštní zástupce OSN s vedoucími představiteli Afghánců o vytvoření nové vlády široké základny.

V Británii konstatoval mluvčí britských právníků, že principy spravednosti britského státu nesmějí být obětovány novému návrhu protiteroristického zákona britské vlády, který má být debatován v pondělí odpoledne. A čelný labouristický poslanec kritizuje užití "odloženého hlasování" ve Sněmovně ohledně plánu suspendovat zákon EU o lidských právech.

(...) Hlasatel čte zprávy: Britská vláda popřela, že se vznikly neshody mezi Británií a Spojenými státy ohledně vyslání britských vojsk do Afghánistánu. Mluvčí britského premiéra konstatoval, že plány na vyslání britských jednotek do Afgánistánu zůstávají nezměněny a více než 6000 vojáků je připraveno odcestovat co nejdříve. Informuje reportérka Rita Chakrabati:

Reportérka: Tony Blair chce, aby Británie hrála v humanitárním úsilí v Afghánistánu významnou roli. Avšak příjezd asi 100 příslušníků speciálních jednotek na letiště v Bagramu, aniž by to bylo domluveno se Severní aliancí, vyvolal kritiku od některých vedoucích představitelů Aliance. V pondělí konstatoval oficiální mluvčí britského premiéra, že to, že čeká na odjezd do Afghánistánu během 48 hodin několik tisíc vojáků, neznamená, že tam skutečně pojedou. Dodal, že vojáci v Bagramu vykonávají sami důležitou práci, například zajišťují letiště, aby tam mohli přiletět představitelé OSN. Také odmítl tvrzení, že vznikají neshody mezi Británií a Amerikou, že se Británie zajímá více o budoucnost Afghánistánu a Amerika o zatčení Osamy bin Ladena. Dodal, že se někteří lidé snaží zasít rozbroje mezi Británii a USA od samého začátku, ale že se to nepodaří.

(...)

Moderátor: Britská vojska, která odletěla do Afghánistánu, aby tam zajistila letiště v Bagramu, jsou stále ještě předmětem složitých diplomatických vyjednávání. Původní očekávání bylo, že zajistí možnost příletu pro asi 4000 britských vojáků, kteří v Británii čekají na odlet do Afghánistánu během 48 hodin. Zatím však nedošlo k žádnému dalšímu vývoji. Podle některých zpráv se Londýn a Washington v této věci pohádaly. Američané prý mají pochybnosti, zda je rozumné vysílat do Afghánistánu další koaliční vojáky. Chtějí se soustředit na úsilí chytit Osamu bin Ladena. Mezitím je situace jednoho sta britských vojáků na letišti v Bagramu nebezpečná: je to 100 mužů, v podstatě obklopených tisíci vojáků Severní aliance.

(...) Moderátor:Pozoruhodný článek o údajných sporech mezi Tony Blairem a prezidentem Bushem ohledně této otázky vyšel v pondělí ráno v londýnském listě Evening Standard. Autorem byl veterán válečný reportér Robert Fox. Máme ho teď na lince. Co je jádrem vašeho argumentu?

Robert Fox: Jde o to, že minulý týden došlo k dohodě mezi Tonym Blairem a prezidentem Bushem, že se Británie postaví do čela multinacionální operace. O britském premiérovi se vyjádřili nejvyšší představitelé britské armády, že vyvinul velmi energicky jako první v tomto smyslu důležitou iniciativu. Neměla to být armáda OSN, protože Rada bezpečnosti nechtěla vydat k tomu rezoluci a Kofi Annan intervenci OSN nechtěl, měla to být mnohonárodnostní armáda s požehnáním OSN. Cílem mělo být začít intenzivně distribuovat humanitární pomoc a stabilizovat situaci v Kábulu.

Moderátor: A Washington tohle Blairovi zablokoval?

Robert Fox: Vím to z rozhovoru mezi jedním svým kolegou a Tonym Blairem. Blair očekával, že bude mít nejpozději minulý pátek zelenou k tomu, aby se britské a francouzské jednotky vydaly do Mazar-i-Sharifu, dále vojáci z muslimských zemí, možná i Indonésie, Turecka a Japonska. To všechno bylo zrušeno. Washington se k této iniciativě prostě nevyjádřil a o víkendu jsme byli odtamtud byli svědky přešlapování - Američanům se toto řešení nelíbí.

Moderátor: Máme nyní oněch sto britských vojáků na letišti v Bagramu. Jak můžeme vyslat další vojska do Afghánistánu, když to Američané nechtějí. Musíme čekat?

Robert Fox: Absolutně není šance, aby to Británie v Afghánistánu dělala sama. Z tohoto důvodu se čelní analytikové na britském ministerstvu obrany začínají dívat na celou situaci v Afghánistánu velmi pesimisticky. Jeden z nich mi řekl v pondělí ráno, že příležitost, vyslat do Afghánistánu 2000 - 4000 vojáků. To bude zřejmě mít velmi závažné důsledky. Nejen pro humanitární pomoc a pro bezpečnostní situaci, ale i jinak. Je zjevné, že Severní aliance, která je součástí strany Džamia islamí - v Kábulu nyní vládne tato strana - má jiné přátele. Bezpochyby jí nesmírně silně pomohla ruská armáda a speciální jednotky z indické armády, aby rychle okupovali Mazar a pak Kábul. A Severní aliance se nyní spoléhá na podporu z Ruska a z Indie.

Moderátor: Náš politický editor Andrew Marr byl dnes dopoledne na tiskové konferenci oficiálního mluvčího britského premiéra. Sdělil mi, že Downing Street popřela všechny informace o neshodách se Spojenými státy:

Andrew Marr: Myslím, že citát dne z Downing Street k této věci je: "Problémy, které máme, jsou dobré problémy. Nejsou to špatné problémy. Jsou to problémy, spojené s úspěchem, nikoliv s neúspěchem." Ale vláda hovoří o tom, co vlastně Severní aliance očekává od Británie a co Západu dovolí, aby Západ v Afghánistánu učinil, zejména na letišti v Bagramu. Předpokládalo se, koncem minulého týdne, že do Afghánistánu přijde velký počet britských vojáků a bude tam stabilizovat situaci, aby se mohla rozjet humanitární pomoc. To se neděje, protože stále dochází k bojům kolem letiště. Británie neměla možnost vyslat do Afghánistánu tisíce vojáků, ale, jistě rádi uslyšíte, že Británie vyslala osm diplomatů. Budou hovořit se Severní aliancí a budou se snažit situaci vyřešit.

Moderátor: Těch několik tisíc britských vojáků je v pohotovosti. Mají odcestovat velmi rychle. Američané ale nespěchají. Američané mají v oblasti velké množství vojáků, neprojevili žádný zájem ani ochotu je vyslat viditelně do Afghánistánu. Znamená to, že by jim vadilo nebo nevadilo, kdyby Británie udělala něco jiného?

Andrew Marr: Myslím, že by jim nevadilo, kdyby Británie do Afghánistánu vyslala své jednotky, pokud bude dosaženo na místě nějaké dohody. Ale všichni čekají na Severní alianci, na to, než řekne, s čím je a s čím není ochotna souhlasit. Vojáci, kteří byli vysláni na letiště do Bagramu, tam byli vysláni, aby se Severní alianci částečně ukázalo, že nebude stoprocentně po jejím. Ale nemá smysl ovládat letiště, jestliže tam nevyšlete další vojska, a další vojska vysílat zjevně nebudeme. Je to trapas.

Moderátor: A vy přijímáte názor, že mezi Londýnem a Washingtonem v této věci opravdu nevznikly neshody?

Andrew Marr: Ne, myslím, že mezi nimi vznikly neshody. Nejsem překvapen a myslím si, že by nikdo neměl být překvapen, že Washington a Londýn tvrdí, že nevznikly žádné neshody. Když se však podíváte na to, zda se posílají nějaká vojska, nejen britská vojska, ale i francouzská vojska, která měla být vyslána, a relativní absence amerických vojáků - i když, samozřejmě, po celém jihu Afghánistánu jsou americké speciální jednotky, snaží se najít Osamu bin Ladena, to je jiná věc, takže vidíte, že více angažované, více gladstonovské evropské země se chtějí angažovat a Amerika je stále ještě trochu nejistá, zda se má podílet na tom, čemu říkají "budování státu". Nejsou si jisti, zda se chtějí dlouhodoběji v Afghánistánu déle angažovat. Tony Blair však přislíbil: "My se na vás tentokrát nevykašleme."

                 
Obsah vydání       20. 11. 2001
20. 11. 2001 Poruší Západ slib a obrátí se k Afghánistánu zády?
20. 11. 2001 Bush nepodpořil úsilí Británie vyslat do Afghánistánu mírové sbory
20. 11. 2001 "Boj proti terorismu": Britští právnici protestují proti omezování lidských práv
19. 11. 2001 Válečná lest
20. 11. 2001 Mládí vpřed! Zdeněk  Müller
19. 11. 2001 Zpráva společnosti CME: V lednu 2002 se bude konat další jednání arbitráže
20. 11. 2001 Železný do tepláků, Monsport k lopatě ? Radim  Hreha
20. 11. 2001 The Czech media now - a postcommunist model? Jan  Čulík
20. 11. 2001 Bláto Britských listů: Martin Vadas polemizuje s Petrem Štěpánkem Martin  Vadas
20. 11. 2001 Žádám veřejné slyšení RRTV: Ať objasní, pod jakými byli její členové tlaky Martin  Vadas
18. 11. 2001 BIS slibuje: nástupní plat 15 tisíc a "dobrou partu" Tomáš  Pecina
19. 11. 2001 Svoboda shromažďování má být podstatně omezena Tomáš  Pecina
17. 11. 2001 Úřad vlády: Zákon o svobodném přístupu k informacím pro nás neplatí! Tomáš  Pecina