Zvláště trpce to zní ve spojitosti s osobou ženského pohlaví, které se obvykle v těchto souvislostech říká dáma.

Zažil jsem mnohé. Ovšem aby osoba s takto vysokým diplomatickým posláním odpověděla na naprosto relevantní a navíc úplně první otázku tak, že se bude o takových věcech bavit a odpovídat, až si tazatel a ostatní v sále nastudují mezinárodní právo, tak to pro mne byl doslova nový životní zážitek. Bylo to o to smutnější, že tímto způsobem se Irina Zhgenti stala v celé debatě okamžitě tím, kdo tahá za kratší konec. Její ruské protějšky Alexandr Babakov, místopředseda Ruské státní dumy, a Michail Staršinov, poslanec Ruské státní dumy, měli v zásadě vyhráno, i když jenom opakovali, obhajovali a objasňovali standardní ruský mocenský pohled na celou záležitost. Nebyli však ani arogantní ani nezdvořilí a to úplně postačilo k tomu, aby se touto debatou ztělesnil možná nesprávný, ale velmi frekventovaný názor, že Gruzie si asi prostě sem tam pár přes ústa nebo na zadek za své chování zaslouží.

Jen bych rád poznamenal, že auditoriu byla kromě tazatele řada lidí, kteří již stačili z mezinárodního práva zapomenout více, než Irina Zhgenti zřejmě, vhledem ke svému věku a hlavně svému vystupování, kdy stačila přečíst., neřku-li pochopit. A potom také spousta lidí, včetně mne, kteří prostě jen chtěli slyšet odpověď.

Je to asi svým způsobem spravedlivé, že zájmy země, která usiluje ve světě o uznání své svrchovanosti, kterou mimo jiné vnímá jako právo zabíjet na svém teritoriu vlastní obyvatele, byť některé s cizím pasem, zastupují lidé, kteří svým vlastním chováním transparentně ukazují, kdo dnes Gruzii vede. Stačí se podívat...

Děkuji tímto družstvu Fontes rerum, že mi tento pohled umožnilo. Ušetřilo mne tak mnoha hodin studia. Je lépe jednou vidět, než desetkrát slyšet a stokrát číst...

Pozn. redakce: Po technickém zpracování přineseme zvukový záznam setkání Fontes Rerum v Kaizeršteinském paláci na téma "Rusko, Gruzie a Kavkaz: nový světový pořádek?" s dalším komentářem. Stojí opravdu za to.