3. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 1. 2008

Co udělají sociální demokraté, vyhrají-li příští volby?

Zdeněk Škromach neodpověděl...

Sociální demokraté to dnes nemají lehké. V liberálním světě je považují sice za důležité, ale téměř méněcenné pro jejich tradiční sepětí s málo úspěšnými a nemajetnými občany, které příznivci liberálů obvykle pejorativně nazývají "sockami". Do této skupiny zařazují širokou paletu závislých lidí- od drobných zlodějů, příživníků na sociální sítí až po obyčejné, průměrně vydělávající zaměstnance a dnes i důchodce. Tím je pro ně určena hodnota této množiny. Agentury v průzkumech politických postojů poukazují na skutečnost, že levicové názory mají obvykle lidé se základním vzděláním (prozíravě sem nezařazuji absolventy zvláštních škol) a starší občané.

Mediálně je podněcována ješitnost mladších a vzdělanějších, je jim sugerován pocit nadřazenosti i vidina budoucí úspěšnosti odměnou za jedině správný názor. Mainstreamová média se naopak (a správně) nijak nepokoušejí vytvořit podobně ucelený obraz na opačném konci sociálního žebříčku, mezi bohatými, ergo kladívko úspěšnými.

Podle nich se jedná o individuální příběhy a pokud je "náhodou objeven" mezi nimi nějaký zločinec, velkozloděj, tak se sice jedná o odsouzeníhodný (málokdy ovšem skutečně odsouzený) exces, ale nijak charakteristický pro tuto skupinu.

Hodnocení společnosti je tímto často polarizované - na jedné straně lidé, kteří si neustále stěžují a natahují ruce, ač jsou (prý) povinování vděčností těm úspěšnějším za almužnu či práci a mzdu, a úspěšní si zase stěžují na krácení svých požitků přerozdělováním. Soudě podle vývoje, jsou úspěšní i v tomto sporu úspěšnější.

Sociální demokracie tápe a lavíruje, protože nechce ztratit kredit u vlivných . Chápu pana poslance Škromacha, kterému jsem napsal v listopadu níže uvedený dopis, že pravděpodobně ani po prosincové urgenci neuvažoval o odpovědi. Protože lze věcně odpovědět, aniž jasně určíme svoji polohu na politické scéně? Politici pravděpodobně takovými ani nechtějí (nemůžou?) být..., píše Ladislav Hinner:

11.listopad 2007

Vážený pane Zdeňku Škromachu,

pohled na naši politickou scénu je dlouhodobě tristní. Zdá se, že politikům ze všech koutů sněmovny to nevadí a zvláště se jim asi zamlouvá netečnost veřejnosti. Jak jinak si lze vysvětlit malou aktivitu na levici v době, kdy ODS s podporou dvou "leváků" prosadila a nyní vehementně připravuje realizaci svých záměrů, z nichž řada je nevratných nebo budou napravovány obtížně, pokud vůbec k tomu bude vůle.

Mám na mysli rozsáhlou privatizaci zdravotnictví s přípravou na jeho dvoukolejnost, změny v mnoha oblastech hospodářské politiky s negativními důsledky na sociálně slabé a s nepřiměřeným posílením pozic bohatých.

Právo chudých na rovné rozložení tíhy oběti je ignorováno v zájmu liberální ideologie. Plíživá destrukce státu (a nejen sociálního) není výmyslem našich neoliberálů a neokonů , ale našlo se jich u nás dost , a rádi poslouží aniž by brali ohledy na důsledky.

To jsou sice notoricky opakované stesky sociálně slabších, socek, jak je s oblibou nazývají zdejší příznivci vládnoucí rádoby pravé elity, ale i tato skupina už svým počtem nepřehlédnutelná musí být hájená a právem očekává zastání u ČSSD. Úvahy a varování sociálně cítících intelektuálů nenachází z různých důvodů odezvu u adresátů nahoře ani dole.

Pro mne je nepochopitelné, proč v době nástupu pravo-věrných cítíme u ČSSD lavírování, planou rétoriku ale málo dynamické aktivity, chabou práci s veřejností. V médiích jsme svědky opakování těchže argumentů, bez jejich posílení fakty, které by šly k podstatě věci.

A jakou důvěru se domníváte může vzbudit údajně neveřejný projev předsedy strany, ve kterém hledal ospravedlnění zavrhované "deformy" slovy o donedávna stranou šířené, a dnes popírané pravdě, že na změnách vydělají jen bohatí, a přitakání názoru, že většina se s očekávanými problémy dokáže vyrovnat. Ano, jistě se to většině podaří, pořád si může něco postradatelného odříci.

Zdražování, jehož šíře je všeobecně známá, lze parafrázovat minulorežimním vtipem: Vláda projednává cenové úpravy podle abecedy - A -ministr průmyslu navrhuje zdražení aut, B -ministr místního rozvoje navrhuje zdražení bytů, atd.a když se dostanou k F, předseda vlády rozhodne že bude zdražené fšecko.

Pamětníci si vzpomenou a srovnání úrovně aktérů, žel, moc nekulhá. Ptáte se co si počnou a jak asi budou žít rodiny s dětmi a více než milion důchodců, jejichž příjem je menší než 9 tisíc a nastane u nich navíc souběh zvyšování nákladů na bydlení a léčení?

Důchody mezi roky 1996 a 2006 stouply o 178 %, ceny za stejné období o 192%. Co bude dál vzbuzuje obavy a to jsme údajně pouze na začátku reforem. Ministr Nečas oznámil vytvoření rezervního fondu pro připravovanou změnu penzijního systému a hlavním zdrojem mají být přebytky současného penzijního systému. Lze očekávat, že budou sílit snahy po změně zákona o valorizaci důchodů a pokud k ní nedojde budou valorizovány asi jen v minimální zákonem stanovené výši. Zdůvodnění je nasnadě, nejsou prostředky. Valorizace sanující vždy důsledky minuloroční inflace příliš nevadila, pokud inflace nebyla vysoká. Situace se však mění . Je nejvyšší čas hlasitě volat po opatřeních, které by zabránily pauperizaci velké části společnosti. Nebo lze záměry Topolánkovy vlády vykládat jako praktické uplatnění Klusoňovy ironizující úvahy o "vhodnosti" upozornění mladé generace na možnou bídu ve stáří ukázkou nuzného života současných seniorů?

Jedním z prostředků nápravy by mohla být valorizace důchodů podle obsahu spotřebního koše této sociální skupiny. Podobně jako je medián odlišný od statisticky průměrné mzdy, je spotřeba chudých strukturována jinak než u bohatších. Před deseti lety jsem obeslal ministra práce a sociálních věcí Vodičku a také předsedy všech tehdejších parlamentních stran dopisem, ve kterém jsem je žádal o iniciování zveřejnění obsahu spotřebního koše pro výpočet existenčního minima a současně jsem navrhoval, aby výše platů ústavních činitelů a vysokých státních úředníků byla stanovena (zákonem) indexací takto vypočteného existenčního minima. Dnes se domnívám, že základem by mohl být i mzdový medián. Systémovou analýzu konstrukce výpočtu existenčního minima vypracoval VÚPSV v roce 2003.

Všichni kromě pana Zemana ocenili snahu na zveřejnění obsahu spotřebního koše a s.Grebeníček se dušoval , že právě to je součástí jejich programu, avšak nikdo se ani slovem nevyjádřil k navrhované systémové změně stanovení platů ústavních činitelů. S odstupem času přiznávám, že z mé strany to byla především sonda do politického smýšlení všech stran , dopadlo to podle mého očekávání a utvrdil jsem se o správnosti mého dávnějšího rozhodnutí ignorovat volby, stejně jako za komunistů. Nemůže se to líbit nikomu z Vás, ačkoli právě to by bylo objektivnějším hodnocením manažerské činnosti politiků. Úkolem těch levicových nesmí být spoluúčast na postupné demontáži státu. Privatizace veřejného života ? Jen pro bohaté, s možnými konci načrtnutými v Kellerově Teorii modernizace. Můj pohled na majitele rychlých miliardových majetků je podezíravý a nejsem jistě sám kdo se spolu s Balzacem (komunisté tvrdili, že autorem byl Marx) domnívá, že na začátku velkého majetku je zločin. Už se s tím nedá mnoho dělat, ale nikdo mi nevyvrátí přesvědčení, že jsou především správci tohoto majetku, se vší odpovědností. Tomu se mnozí ještě nenaučili, stejně jako politici.

Opakuji, cítím, že politika ČSSD je příliš pasivní. Proti liberálním názorům doporučovaných zahraničnými ekonomy o vše řešícím volném trhu a nízkých přímých daních, příčinlivě papouškovaných zdejšími finančními analytiky, byste měli argumentovat věcně. Například zveřejněním detailního rozboru daňové zátěže, sociálního a zdravotního pojištění v západních zemích (Rakousko, Německo , Holandsko, Finsko, Švédsko, Anglie, USA). Je přirozené, že lidé chtějí změnu a z nedostatku vlastní představivosti a umu rádi napodobují úspěšnější. Publicita těchto informací bude mít větší argumentační sílu než věčné opakování předvídatelných důsledků Topolánkovy reformy. Ty pocítíme záhy na vlastní kůži. Komunisté hovořili o lepším příštím, nynější pravo-věrní už čím dál otevřeněji a asi realisticky přiznávají, že lépe už bylo a se sebevědomou neomaleností hovoří , že si na všeobecné zdražování musíme zvyknout . S vědomím naprosté závislosti naši civilizace na energii tento fakt nelze pominout, jen zapomínají dodat v co věří, že přesto se některým z nich bude žít čím dál lépe. A podle toho se také zařizují. Ze zmíňovaného rozboru by pravděpodobně vyplynulo, že zahraniční ekonomičtí poradci nám doporučují provádění reforem, které by jim doma z mnoha důvodů zatím neprošly, podobně jako neuspěl návrh rovné daně ve Spojených státech v osmdesátých letech. Nulová daň je z pohledu cizích firem ideálem a jakákoli státní regulace anachronismem podvazujícím jejich prosperitu. Stát je pro ně užitečný jen aby jim zajistil podmínky, jinak adieu. Diktátu nadnárodních firem se neubráníme mimo EU nebo jako její retardér.

Pro zvýšení důvěryhodnosti prosím deklarujte věřejně jak se zachováte v případě pravděpodobného vítězství v příštích volbách a co uděláte:

1/ s privatizovanými , rušenými a slučovanými nemocnicemi?

2/ s poplatky u lékaře a zdravotní reformou jako celkem směřujícím k dvoukolejnosti zdravotní péče

3/ s doplatky na léky a omezením vlivu farmaceutických firem

4/ zveřejníte obsah spotřebního koše pro různé sociální skupiny?

5/ se zákonem o valorizaci důchodů, která by měla být na základě spotřebního koše této sociální skupiny ?

6/ jaky je váš názor na úpravu platů ústavních činitelů a vysokých státních úředníků indexací mzdového mediánu ?

7/ budete nadále účinně prosazovat majetková přiznání ?

8/ s potlačováním korupce a prosadíte funkci provokatéra?

9/ budete také reorganizovat bezpečnostní složky a státní správu? Dnes se stávají servisními organizacemi ODS. Jakým zákonem lze těmto praktikám zabránit?

10/ dočkáme se skutečně veřejnoprávních sdělovacích prostředků s vyváženým zveřejňováním názorů z celého politického spektra? 11/ trváte nadále na realizaci programu Agendy 2010 ?

12/ s radarem, který považuji za prostředek zvyšování globálního napětí ? Pomůžou nám vazby na velmoc v očekávané energetické krizi?

13/ připouštíte koalici s ODS?

Tyto mé otázky samozřejmě zdaleka nevystihují celou škálu problémů, ke kterým byste se podle mého soudu měli veřejně a deklaratorně vyjádřit a posílit tak důvěru té části společnosti, ke které máte historicky politickou odpovědnost. Obávám se, že strana vinou názorového rozkolísání ztratí důvěryhodnost a časem může nastat u části traumatizované společnosti příklon k radikálním praktikám. Nejsem proti modernizaci, ale volám po zřetelnější profilaci strany .

Prosil bych také vysvětlení proč jste se nepřipojili k výzvě na demonstraci nespokojených občanů ve výroční den převratu 17.listopadu? Myslíte, že je to nepatřičný či nepřípustný akt?

Zdravím Vás a těším se na věcnou odpověď

Ladislav Hinner

P.S. Považujte prosím tento dopis za otevřený.

                 
Obsah vydání       3. 1. 2008
3. 1. 2008 Prostituti se pýří? Zenny K. Sadlon
3. 1. 2008 Globální válečná hrozba základny USA v ČR a naše odpovědnost Miroslav  Polreich
3. 1. 2008 Volba prezidenta jako roznětka politické krize roku krysy? Štěpán  Kotrba
3. 1. 2008 "Myslí si, že je reformátor"
3. 1. 2008 I na to novorozeně už si počíháme! Miloš  Dokulil
3. 1. 2008 Spojené státy -- náš vzor? Miloš  Dokulil
3. 1. 2008 Zdeněk Škromach neodpověděl...
3. 1. 2008 Sliby se slibují a blázni se...
3. 1. 2008 Spiaca rodina Lubomír  Feldek
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Podívat se kapitálu na zoubek Josef  Brož
3. 1. 2008 Rozhodne-li většina občanů v referendu, že je třeba vyvraždit Romy, je to demokratické rozhodnutí. Je správné to provést? Jan  Čulík
3. 1. 2008 Zrušme v zájmu svobody slova veřejnoprávní média
3. 1. 2008 Mají ženy v ČR skutečně možnost vyhnout se násilí? Jan  Čulík
2. 1. 2008 Musela Bhuttová zemřít, protože řekla, že je bin Ladin mrtev? Tomáš  Krček
2. 1. 2008 V Kanadě se naštěstí nediskutuje o tom, zda je pornografie dobrá či škodlivá
2. 1. 2008 Dlouho odkládaný nový zákon ukládá občanům povinnost zpřístupnit policii šifrované soubory
2. 1. 2008 Král, válečník, kouzelník, milovník, aneb krize mužské identity a jak z toho ven Jan  Potměšil
2. 1. 2008 Filip Paroubkovi: KSČM odmítá váš nátlak ohledně podpory kandidáta na prezidenta
1. 1. 2008 Klaus: Obrovský nárůst hypoték je vyjádřením víry v dnešek i v budoucnost Václav  Klaus
1. 1. 2008 Další zjednodušená myšlenka, která bude v českém prostředí teď kolovat donekonečna Jan  Čulík
2. 1. 2008 Násilí nikoho nezajímá Věra  Říhová
2. 1. 2008 Skotsko: Zákaz fyzických trestů pro děti
31. 12. 2007 Rok 2007: Konec éry velkých kulturních osobností?
30. 12. 2007 Co se stane v roce 2008
1. 1. 2008 Je prý protizákonné zkopírovat si legálně koupené cédéčko do počítače
30. 12. 2007 Poláci už ztratili zájem
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007