Česká republika tak získá z této částky 110 milionů franků, což odpovídá dvěma miliardám korun, z nichž polovina přijde prostřednictvím Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci a další část prostřednictvím spolkového ministerstva hospodářství. Konkrétní určení finanční pomoci z níž největší částku obdrží Polsko ve výši 489 milionů franků, bude dohodnuto se švýcarskou stranou, a to zejména na reformu veřejné správy, ochranu životního prostředí, podporu soukromého podnikání a budování infrastruktury, jakož i na rozvoj lidských zdrojů.

Z nám nejbližších zemí pak Maďarsko dostane 131 milionů a Slovensko 67 milionů švýcarských franků. Jde o pokračování švýcarské pomoci Východu, která začala již v roce 1990 po skončení studené války. Tehdejší Československo obdrželo úvěr spolu s Polskem a Maďarskem ve výši čtvrt milionů franků, načež v následujícím roce obdržela východní Evropa dalších 800 milionů. V následujících letech pak pomoc směřovala do Ruska, Kyrgyzstánu, Ukrajiny, Tádžikistánu a na Balkán.

Výsledek referenda se očekával s velkým napětím, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jak dopadne návrh na finanční pomoc ani agenturám, které se zabývají průzkumem veřejného mínění. Zatím co dvě velké švýcarské politické strany, sociální demokraté a křesťanští demokraté, tento návrh podporovaly, pravicové strany sdružené kolem Švýcarské lidové strany byly ostře proti.

Kladné referendum Švýcarsku jak zdůraznil předseda sociálních demokratů Hans-Jürg Fehr, otevřelo cestu k dalším důležitým jednáním s Bruselem, a to o agrární politice a obchodu s elektrickou energií. Předseda Křesťansko demokratické lidové strany Christophe Darbellay upozornil, že výsledek referenda byl na ?ostří nože?, protože šlo o to, aby voliči dovolili otevřít "váček s penězi". Podle jeho názoru jsou však peníze dobře investovány, protože slouží bezpečnosti a stabilitě Evropy a tím i bezpečnosti a stabilitě Švýcarska.

Předseda Svobodomyslné demokratické strany Fulvio Pelli, který rovněž uvítal výsledek referenda, upozornil, že jeho případné nepřijetí by vztahy Švýcarska vůči EU a především východoevropským státům negativně ovlivnilo. Uspojení s postojem voličů vyslovilo i pracovní společenství Alliance Sud, zabývající se švýcarskou pomocí. Očekává však od celostátních stran, že dodrží své slovo a v parlamentě se postarají o to, aby schválená částka nebyla použita na úkor pomoci méně rozvinutým zemím. Hospodářské svazy zdůrazňují, že profitují z východních trhů, protože jsou důležité pro export. Na druhé straně z řady podporovaných projektů se vrací prostředky ve prospěch švýcarských dodavatelů do této oblasti.

Především však švýcarské rozhodnutí uvítala komise Evropské unie s tím, že bilaterální vztahy se ještě více prohloubí.

Prezident komise Barroso přímo prohlásil, že "vítá pozitivní rozhodnutí Švýcarů". Švýcarská ministryně zahraničí Calmy-Rey zdůraznila, že ANO voličů potvrdilo jejich státně politickou zralost. Ta umožnila Švýcarsku pokračovat v úspěšné bilaterální cestě s EU. Ministryně hospodářství Leuthard konstatovala, že solidární příspěvek pro deset nových členů unie je "politickou a hospodářskou investicí ku prospěchu Švýcarska".

Nedělní výsledek referenda byl pro pravicové strany v čele se Švýcarskou lidovou stranou již šestou porážkou, pokud jde o síly, které by zemi chtěly izolovat od Evropy a třetí, pokud jde o zákony týkající se spolupráce s EU. Navíc prohrály souběžné nedělní referendum o dětských přídavcích, pro které hlasovalo kladně téměř sedmdesát procent voličů, kteří se dostavili k urnám.

Hlasování o pomoci novým členským zemím však ukázalo jasné rozdíly mezi městskými kantony, které ji podpořily a odmítavým postojem venkovských kantonů, které byly proti. Především šlo o centrální kantony a východní části země, kde v Glarusu odmítlo pomoc 64 procent voličů a v Tessinu 62 procent. Poměrně vysoký negativní průběh měly volby v Nidwaldenu, Obwaldenu, Schwyzu a Uri, kdy celkem v deseti německy hovořících kantonů byla pomoc Evropské unii odmítnuta. Rekordní výsledek byl zaznamenán oproti tomu v kantonech Basel-město, Ženevě a Waadtu, kdy pro hlasovalo v průměru šedesát procent voličů. Rovněž kantony Curych a Bern zaznamenaly slušný výsledek.Celostátně pak rozdíl pozitivních a negativních hlasů činil necelých 150 tisíc hlasů při účasti 2 milionů 170 tisíc voličů, což potvrdilo předpovědi, že schválení referenda leží doslova na vážkách.

Švýcarská lidová strana na základě výsledků prohlásila, že je hrdá na to, že se jí téměř 47 procent voličů podařilo zmobilizovat proti referendu o pomoci zemím EU. Její předseda Ueli Maurer konstatoval, že ?když někdo chce vydat peníze a nikdo se tomu nebrání, pak je těžké proti tomu bojovat?. Výsledek je podle jeho názoru čistě finanční záležitost neříká nic o proevropském mínění Švýcarska. Lidová strana bude nyní dávat pozor, jak bude miliardová platba kompenzována a kolik dalších dodatečných financí v příštích letech bude uvolněno. Někteří komentátoři však poukazují, že volební boj o referendum na podporu zemí EU byl veden méně intenzivně než v minulých letech. Předseda sociálních demokratů Fehr dokonce prohlásil, že lidovci snad ani nechtěli zvítězit, protože jako samozvaná podnikatelská strana museli vystupovat proti ekonomickým zájmům země.