Jméno vojenského újezdu absolutně nevystihuje jeho podstatu. Vojenský újezd Jince je ohraničen přibližně těmito městy: Spálené Poříčí, Rožmitál pod Třemšínem, Příbram, Jince, Strašice. Jedná se vlastně o srdce Brd. Je to místo s nádherně zachovalou přírodou, kde lze potkat vzácné druhy živočichů a rostlin např. Iriss Sibirica, vranky v potocích, o objživelnících nemluvě a mnoho dalších. Na Padrťských rybnících lze najít např. takové rarity jako je Holopedium Giberrum. Na svazích kráterů po výbuších dělostřeleckých granátů lze najít zajímavé druhy z počátečních fází sukcese. Je to zřejmě nejkrásnější vnitrostátní kousek přírody v republice. Šlápnete do pedálů a za půl hodiny jste byli v krajině o 100 let nazpět. V tomto ohledu tedy přítomnost vojáků přírodě prospěla.

Kromě toho je to díky poloze pramenná oblast a je odtud zásobováno pitnou vodou několik měst. Např. Příbram, takže i vojáci se museli poněkud držet nazpět. Po sametové revoluci zde panoval a možná ještě panuje umírněný režim, kdy během víkendů byly strážní budky prázdné a množství nadšenců se mohlo kochat nádhernou přírodou. Je zcela jisté, že po vybudování základny by se tato oblast opět neprodyšně uzavřela.

Je škoda vydávat skvost do cizích rukou a ještě větší hřích je znemožnit návštěvu těchto oblastí. Je to magické místo. Když byl tento újezd již za první republiky budován, místní dřevorubci prý v těchto lesích odmítli kácet a MV si muselo najmout dřevorubce až ze Zakarpatské Ukrajiny. Doufám, že takto cítí místní lidé i dnes, avšak, jak je vidět z první republiky, těžko čekat zda jim to pomůže.

Američané jsou prý v Jincích již dnes -- tedy už pár let, měli také zájem o zámek ve Zbiroze, ale nakonec je přece jen nezaujal. Je to taková nepřítomnost, jako nepřítomnost nukleárních zbraní na našem území za SSSR. Člověk se ptá proč.

Proč se nemůžeme obejít bez velkého bratra? Američany už nikdo nikde nechce, ale naši a polští vládci ano. Japonci je dokonce milují natolik, že jsou jim ochotni zaplatit 60 % nákladů na přesun vojáků dislokovaných v Japonsku na Guam. S Ruskem se rádi kočkují Poláci, se snahou hrát roli regionální velmoci, mají zde šanci jak trochu zvednout Rusku adrenalin. Nechť je jim přáno. Pokud se chtějí do těchto hrátek zapojovat i naši političtí představitelé, tak by měli obnovit vyučování CO na základních školách, nově vybavit sklady CO a konečně alespoň minimálně zásobit obyvatelstvo nezbytnými preventivními prostředky, jako jsou např. jodové tablety.

U Jinců je krom vojenské základny také stará huť. V této huti byl v učení Josip Broz Tito. Je to pěkná technická památka. Pokud si dobře pamatuji, je to poslední dřevouhelná huť v Čechách. Až si jeden nositel novodobého rytířského řádu a budovatel vlasti najde čas, mohl by kromě lobování za raketové základny zalobovat i za tuto huť. Jako nástin krás Brd doporučuji knihu Toulání po Brdech od Jana Čáky, ale to zdaleka nemůže nahradit pohled na vlastní oči.