Ano, bylo by výborné, kdyby komunisté četli a studovali různé neomarxistické myslitele, kdyby byli intelektuálně kultivovaní, jak si je představuje MŠ. Bylo by krásné, kdyby komunismus byl humanistickou a vůči lidské individualitě uctivou variantou modernosti. Bojím se však, že ty krásné ideje se vždy utopí v "reálném socialismu" a že noví ignorantští Stalinové, Brežněvové a Jakešové naše milé levicové intelektuály vždy hodí do autu a budou si vládnout podle svého, filozof nefilozof.

Považuji tedy za důležitější být ve střehu před reálným komunismem a nenechat se opít ani tou nejrůžovější verzí komunismu, kterou vymyslí nejdobromyslnější intelektuálové. Pro mne je komunismus jen jeden, a to ten reálný: komunismus, který komunistické strany realizovaly sobě tak podobným, charakteristickým způsobem všude na světě, kde se chopily moci... komunismus založený na téměř identických principech reálné brutální moci (jako je diktát strany, genocida "dědičně zlých", orwellovská hesla atd.), jako byly principy Třetí říše. Kdo přemítá víc nad reálnými dějinami než nad knihami filozofů, bude mít jistě sklon k tomu věřit méně idealizujícím myšlenkám a vážit si více slzavého údolí života s díky za to, že není slzavé přespříliš a od záplav krve nevinných.

A pokud jde o materialismus... mně byl vždy sympatický jako metodologie, jako snaha najít fungování věcí místo nesmyslného metafyzického plkání o jejich "povaze". Je mi také velmi sympatický svou odvahou k otevřenosti, ba i jistým cynismem. Ale existuje mnoho různých materialismů, budu chválit materialismus Franceův, Lucretiův, Démokritův, Diderotův, ale nikoli Helvetiův nebo La Metrrieův, který mi připadne primitivní a hloupý. Materialismus reálného socialismu byl však tou nejstupidnější verzí materialismu, kterou si umím představit. Učil se na školách, byl součástí učebnic přírodních věd pro základní i střední školy, byl de facto oficiální ideologií komunistického světa. Jeho vnucování každému a všem mělo velice pustošivý vliv na naši kulturu a o tom ve svém článku mluvím.