"Na začátku byl odpor ve čtvrti Džawlan silný a Američané ustupovali. Po několikerém bombardování nastalo ve čtvrti poměrný klid a Američané narazili na menší odpor," uvedl. Nemohl potvrdit, zda americké síly použily chemické zbraně, jak tvrdily některé listy.

Řekl však, že někteří fallúdžtí lékaři byli šokováni, když viděli mnoho zuhelnatělých mrtvol bez zjevných poranění. Při prudkých bojích a americkém bombardování byla zničena řada domů a zabito mnoho lidí. "Můj přítel a já jsme slyšeli nářek zraněných lidí pod troskami zničených domů, ale nemohli jsme pro ně nic udělat." Byl svědkem scény, kdy šest zraněných Iráčanů vytáhli Američané na ulici a přejeli je tankem. Viděl také iráckého kameramana zastřeleného americkým ostřelovačem.

"Nevím, jak dlouho mi bude trvat, než se přes to přenesu," prohlásil Abd ar-Rahmán, zasažen tím, co viděl.

Během nejtěžšího období Abd ar-Rahmán bloudil a hledal úkryt a jídlo. V posledních dnech se dostal do čtvrti Šuhadá', kde podle něho bylo nejvíce povstalců a námořní pěchota se s nimi pustila do boje.

Po zvážení nebezpečné situace se pak rozhodl opustit město s pomocí přítele, jehož obchod byl při americkém útoku zničen. "Myslel jsem, že Abd ar-Rahmán byl zabit, dokud před týdnem nepřišel k mému domu a nepožádal mne, abych s ním utekl," řekl zemědělský inženýr Qahtán Muhammad Džawád. "Zůstali jsme spolu, běhali sem a tam a hledali něco k jídlu a k pití," řekl.

Abd ar-Rahmán prohlásil, že ve městě potkal ženu, jejíhož manžela a dva syny Američani zastřelili před jejíma očima. Když slyšel její vyprávění, rozhodl se nejít do mešity na severu města, kde Američané údajně chytali civilisty. Oba se také vyhýbali cestám na západ, kde bylo plno ostřelovačů a vrtulníků.

"Jediná šance byla na jihu," řekl, "ale cesty byly plné nebezpečí a my jsme se ve tmě plížili s holýma rukama a schovávali se v domech a ve dne jsme se báli, že nás Američané zastřelí. Měli jsme jen láhev vody a upíjeli jsme po doušcích. Pokud jde o jídlo, měli jsme jen datle. Na cestě jsme viděli skupiny bojovníků a někteří nás zpozorovali. Nechali nás jít, když jsme řekli, že jsme novináři."

Příští noci se Abd ar-Rahmán a Džawád plížili po hrbolaté cestě a polích asi 3 km, až se dostali k řece Eufrat a přeplavili se na jihozápadní břeh. 19. listopadu se dostali do tábora uprchlíků. V 'Ámiríji, malém městě u Fallúdže, se Abd ar-Rahmán sešel se svými bratry, kteří jsou humanitárními pracovníky a jejichž rodinní příslušníci utekli z města před ofenzívou. "V okamžiku, kdy jsme se dostali na druhou stranu Eufratu, jsem se ujistil, že jsme zachráněni," prohlásil.

Americko-irácké síly zahájily hlavní útok proti Fallúdži 8. listopadu, aby město dobyli na bojovnících, kteří jsou podle amerických prohlášení loajální k militantnímu Jordánci Abú Mus'abovi az-Zarqáwímu. Vyšší americký velitel tvrdil ve čtvrtek, že při útoku bylo zabito asi 1 200 povstalců a zajato 1 025.

Ani irácká vláda ani americká armáda nesdělila počet civilních ztrát.

Zdroj v angličtině ZDE