Dobře, neřekne tiskový mluvčí, dovím se jinde. Vyrazil jsem na okresní poštu, kde s pracovnicí za přepážkou proběhl tento rozhovor: "Dobrý den Lenko! Víte jaká má pošta tajemství?" "Jé, já nevím pane Jánský. Holky jaká má pošta tajemství?" Zezadu se ozvalo: Listovní. "Listovní". "A co poštovní tajemství?", ptám se dál. "Holky, co poštovní tajemství?" Zezadu se ozvalo: To je stejný. "To je stejný." "Prý ne - říká to tiskový mluvčí České pošty." "Holky, prej to není stejný". Zezadu se ozvalo: Pane Jánský nezkoušejte nás, nás zkoušejí jiný. Když tak běžte za paní vedoucí, ona marodí.

Takže, pane tiskový nemluvčí: Mě nemusíte nic vysvětlovat, mě nemusíte poučovat. Ale když už Česká pošta má dvě tajemství, měl byste s nimi obeznámit a naučit je rozlišovat alespoň ty, kteří s nimi pracují a mají je zachovávat, totiž vlastní zaměstnance. Nebo postupujete metodou kdo nic neví, nic neprozradí?

Jinak, pane tiskový nemluvčí, máte pravdu. Nechápu řadu věcí. Např. to, proč ještě některý sedlák z regionu s vysokou nezaměstnaností nezapřáhl pár koní a nepřijel do Prahy. Vůz s truhličkou a trubičkou by byl jistě turistickou atrakcí. A hlavně konkurencí pro Českou poštu. Zásilku z Úřadu finanční kriminality a ochrany státu do Senátu by vozka dovezl v pohodě za dvě hodiny i se zastávkou na grog. Proti České poště, která už jí veze třetí týden, by to byla rychlost světla.