6356

Pavel Svoboda

PhDr. Pavel Svoboda se narodil 24.6.1938 v Ořechově u Brna, ale rodinně i existenčně zakotvil v Jihlavě, kde žije dodnes.

V dětství byl zásadně ovlivněn ideály skautingu a Foglarovými čtenářskými kluby. Po základní škole absolvoval Vojenskou školu J. Žižky v Bratislavě. Toužil studovat medicínu na Vojenské lékařské akademii, ale musel nastoupit u tankového pluku s tím, že k vysokoškolskému studiu může být doporučen teprve po 10 leté praxi. Když tuto podmínku splnil, byl vybrán ke studiu filozofie a sociologie na Vojenské politické akademii v Praze. Ta však byla po "vstupu vojsk" jako jediná vysoká škola v Československu zrušena jako "centrum pravicového oportunismu". Bylo mu umožněno dostudovat v Bratislavě, kde posléze obhájil i svoji rigorózní práci "Pojetí války a dnešek", v níž se zaměřil zejména na Carla von Clausewitze. Díky emigraci sestry se ale stal zcela "neperspektivním". Po marných opakovaných pokusech o uplatnění své kvalifikace a zájmů znechucen armádu opustil. Pracoval v Socialistické akademii, působil jako vychovatel v Domově mládeže a učil i na jihlavských středních školách. V žádném z výběrových řízení na místo vysokoškolského učitele, jichž se zúčastnil, neuspěl, bez ohledu na to, zda se konala před "sametovou revolucí", nebo po ní. Pro staré kádrováky byl z emigrantské rodiny, pro ty nové zase komunista.

Jeho velkou zálibou a celoživotní posilou v boji s blbostí byla a je literatura. Z českých autorů má snad nejvíc v oblibě Milana Kunderu, Haška a Škvoreckého, ale též třeba Václava Erbena a od jisté doby taky Pavla Jansu.

Je ženatý, má dceru a syna a 4 vnoučata.