Pentagon dále žádá o 7 milionů dolarů na "zpětný útok z vesmíru". Program, který by armádě USA poskytnul prostředky k přerušení nebo zničení protivníkova vesmírného systému či přímo informace, které systém zajišťuje. Tím však nároky Pentagonu nekončí. Američtí generálové žádají ještě o 300 milionů dolarů, aby mohli začít pracovat na programech, které by americké satelity ve vesmíru chránily a zároveň byly schopny napadnout satelity nepřítele.

Úterý 13. listopad 2007 ZDE ZDE

Zdá se mi neuvěřitelné, že někteří Češi s jejich historickou zkušeností s politikou mocností, tedy prosazováním zájmů silnějšího, nehledě na závazky plynoucí z mezinárodních smluv, stále věří, že té dnešní tzv. supervelmoci jde hlavně o blaho nás všech nebo snad o demokracii pro všechny.

Je mi dvacet šest a chápu, že pro starší spoluobčany byla Amerika po většinu jejich života symbolem svobody, ale stejně jako většina mladých komunistů v roce šedesát osm pochopila, že velký ruský bratr není hodný příbuzný, tak je načase pochopit, že ani strýček Sam to s námi nemyslí upřímně.

Spojené státy mají po světě 823 vojenských základen. Jejich armáda a tajné služby mají na rukou krev miliónů civilistů zemí, jejichž obyvatelstvo či vláda si dovolili protivit se vůli vládě Spojených států nebo zájmům amerických korporací, což je v podstatě jedno a to samé. Vazby v těchto kruzích jsou zcela běžné a to nejen v Americe. Moc výkonná a státní zakázky, které netroškaří přitahují zájem "investorů". Lidé z představenstev korporací jdou často rovnou do vlády a naopak. Tyto ekonomické siločáry by se daly označit za zákon fungování společenských elit. Proto opravdu není těžké je odhalit a s možnostmi dnešního internetu je to otázka jen pár kliknutí.

Těžké je však přijmout, že to v co jste věřili je stejně prohnilé jako to, s čím jste bojovali. Stávající systém reprezentativní demokracie však bohužel nenabízí mnoho alternativ. I když tomu v čem žijeme stále říkáme demokracie, výstižnější by byla označení jako lobbykracie, korpokracie nebo mediokracie.

Volby se staly jen divadlem pro veřejnost, jak jsme se o tom nejzřetelněji měli možnost přesvědčit v amerických prezidentských volbách v roce 2000 a 2004. Pan Bush nevyhrál ani jedny, a přesto se nám směje z Bílého domu. Zní to cynicky, ale taková je realita v médii řízené společnosti, pro kterou falešné symboly svobody či národní hrdost zastiňují utrpení lidí, kteří nejsou vidět ani slyšet na obrazovkách. V případě voleb v USA 2000 a 2004 však nešlo jen o zmanipulování velké části voličstva, ale přímo o zmanipulování výsledků voleb. Tedy o podvod. První na to přišel britský novinář BBC Greg Palast.

Florida Election Fraud Scandal 10-26-2004 (Florida-skandální volební podvod) ZDE

Mezinárodní politika je něco mezi hrou monopoly a šachy s prvky sociálního darwinismu. Tahy silných hráčů jsou nejen strategické, ale zároveň se snaží oslabovat a využívat ostatní hráče podle svých možností a Amerika má velké možnosti. Záleží na každém tahu. Tah uprostřed hry může rozhodnout o prohře ve finále. Proto nasadí-li si dnes naše valašská vláda radarový chomout, udělá z nás pěšáčka ve hře na stole, na který ani nedosáhneme. Hře, kterou bychom tedy logicky neměli podporovat. Byla by to stejná blbost, jako zvolit si komunisty ve svobodných volbách...

Po roce 1945 USA v rámci prosazování svých zájmů vojensky intervenovaly ve více než 70 zemích po celém světě.(!) Myslet si dnes, že tento vojenský kolos je mírumilovný a opravdu mu jde o mír, lidská práva a šíření demokracie je více než naivní. O šíření mu jde, to ano, ale svého vlivu a kontroly nad strategickými oblastmi, vlastním obyvatelstvem, ale i zbytkem světové populace. I když tento závěr je možný pouhou logickou dedukcí, vycházející z analýzy chování předcházejících velmocí či říší, které jednou ovládly jeviště dějin, tak v případě Spojených států se nemusíme omezovat na dedukce, ale můžeme zkoumat fakta.

USA, lidská práva a hlasování na půdě OSN

Stále věříte v dnes již opravdu směšná moralizující hesla amerických politiků a odmítáte protesty druhé strany, ať již jde o jakýkoli konflikt, jak vysvětlíte hlasování vašeho symbolu svobody a demokracie na valných shromáždění OSN v případě otázek lidských práv?

Minulý rok na šedesátém prvním plenární zasedání VS se hlasovalo např. o rezoluci s názvem: Human rights questions, including alternative approaches for improving the effective enjoyment of human rights and fundamental freedoms (Otázky lidských práv zahrnující alternativní možnosti zlepšení efektivity užívání lidských práv a základních svobod). Proti s USA hlasovalo jen šest států.

V otázce rezoluce s názvem: Promotion and protection of the rights of children (Prosazování a ochrana práv dětí) byly USA jediným státem, který hlasoval proti.(!)

Další rezoluce s názvem: Elimination of racism and racial discrimination (Eliminování rasizmu a rasové diskriminace). Proti hlasují opět jen Spojené státy s Japonskem, Maršálovými ostrovy a Mikronésií.

A v případě návrhu rezoluce s názvem: "Global efforts for the total elimination of racism, racial discrimination, xenophobia and related intolerance and the comprehensive implementation of and follow-up to the Durbal Declaration and program of Action." (Celosvětové úsilí o naprostou eliminaci rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a podobných netolerancí, komplexí realizace a pokračování v plnění Durbalovy deklarace s plánem postupu). Jen dva státy byly proti. USA a Izrael.

Spojené státy zároveň vždy hlasují proti, když jde o rezoluce namířené proti terorismu. Takový účinný strašák se prostě musí pěstovat.

USA byly také jediným státem, který hlasoval proti rezoluci OSN, "The Right to Food" (Právo na jídlo).

Každých pět sekund ve světě hlady umře dítě pod věkovou hranicí pěti let. 854 milionů lidí je podvyživených a jejich počet stále stoupá. A to napříč tomu, že planeta by byla schopna vyprodukovat dostatek jídla pro 12 miliard lidí, tedy dvojnásobek celosvětové populace. To jsou informace Food and Agriculture Organization (Organizace pro potraviny a zemědělství) s jejímiž údaji OSN pracovala při návrhu rezoluce "Právo na jídlo".

Jak mi tedy bojovníci za lidská práva z řad chartistů vysvětlíte toto hlasování vašeho idolu, Spojených států amerických?

Podobných příkladů pokrytectví USA najdete na stránkách OSN mnohem více. Jak jsem říkala, je to otázka jen pár kliknutí...

ZDE ZDE Na USA připadá 4 % světového obyvatelstva, ale 45% celosvětových výdajů na zbrojení, 50% všech zbrojních kontraktů (!), ale zároveň s tím jen 1,40 USD na hlavu na pomoc uprchlíkům ve srv. s Norskem 12,50 USD či Dánskem 9,36 USD na hlavu.

Mediokracie a policejní stát

Neustále se lidem snažím připomínat historii a kontinuitu politiky Spojených států v Latinské Americe a jinde, která odhaluje celkový charakter politické kultury amerických elit, jejichž zájmy jsou skrze ať demokratické, či republikánské administrativy uspokojovány již desítky let. K tomu je nutná vysoká úroveň manipulovatelnosti většiny americké veřejnosti.

Jak to dělají? Nastolili mediokracii. Jak funguje detailně rozebírá např. dokument "Orwell se obrací v hrobě", sestavený z rozhovorů s lidmi, kteří na televizních kanálech pracují nebo pracovali, s profesory amerických univerzit zabývajících se médii a investigativními novináři.

Orwell rolls in his grave (part 1)

ZDE

Někteří lidé říkají:"Podívejte se, jak se ti Američané mají dobře." Mně se ale nezdá. Televize, nástroj zmíněných zájmových skupin, a vládní "vzdělávací" programy typu "No Child Left Behind" (žádné dítě nezůstane pozadu) z Američanů udělaly hloupý, extrémně nacionalistický, nábožensky fundamentální národ tlusťochů s neuvěřitelnou spotřebou, jak výrobků tak surovin. Tento jeden stát zastupující jen 4% světového obyvatelstva, ale ke svému fungování potřebuje 25% světové spotřeby surovin. Aby udrželi spotřební "American way of life" (způsob života), neostýchají při honbě za surovinovými zdroji překračovat hranice jiných států ve jménu "demokracie". Nezní vám to podobně jako Brežněvova doktrína, která deklarovala právo Sovětského svazu intervenovat v ostatních socialistických zemí v zájmu záchrany socialismu?

Nicméně američtí PR agenti stále bodují. Jejich práci ulehčují malí hloupí lidé, kteří se cítí velcí, když jejich země dělá "velké věci" a mluví při tom o lidských právech, svobodě a demokracii. Od jedenáctého září je to samozřejmě hysterický boj s neviditelným nepřítelem. Účel s názvem "válka s terorismem" je strašákem současnosti, který vystřídal komunismus, a světí naprosto všechny prostředky. Omezování občanských svobod, válku, mučení a zabíjení...

Podívejte se na záběry z Abu Ghraib, Guantanama a z mírových demonstrací ve Spojených státech, kde policisté lámou lidem ruce nunčaky, protože neuhnuli z chodníku. Video je dole na stránce, pod článkem, který informuje o tom, jak ochranka na střední škole v Kalifornii zlomila ruku afroamerické studentce (16), která si po sobě neposbírala všechny drobky z koláče. ZDE

O stavu svobody slova v Americe dále vypovídají záběry s přednášky senátora Kerryho na floridské univerzitě a reportáž Alexe Jonese, zabývající se hromadícími se znaky policejního státu a jejich kořeny původu ve Spojených státech.

Student tasered for asking Sen. Kerry about voter suppression (Ochranka zasáhla elektrickým obuškem proti studentovi, který se senátora Kerryho ptal na potlačení voličských práv během prezidentských voleb 2000) ZDE

Martial law 9/11 the rise of a police state (Stanné právo 9/11, vzestup policejního státu) ZDE

Vypadá to jako ta demokracie, o které jste snili?

Dva františkáni v arizonském žaláři za modlitbu proti mučení

Zaregistrovali jste například, že minulý měsíc v Arizoně odsoudili dva františkánské kněze, Louse Vitale (75) a Stevena Kellyho (58), k pěti měsícům ve federálním žaláři? Za co? Modlili se na příjezdové cestě k výcvikovému středisku vojenských zpravodajských služeb americké armády Fort Huachuca. Chtěli doručit dopis major generálovi Barbaře Fastové, vrchní velitelce objektu, do jejíž kariéry spadá i období páchání největších zvěrstev na vězních v Abu Ghraib, kdy byla hlavní velitelkou všech vojenských zpravodajských služeb v Iráku.

Dva kněží se tak snažili vyjádřit svůj protest proti výuce praktik mučení, které američtí vyšetřovatelé uplatňují, když se z lidí, proti kterým většinou ani nemají důkazy, snaží dostat "informace". Během předběžného soudního řízení se františkáni snažili předložit důkazy o závažném porušování lidských práv americkou armádou, mezi které patří nejen mučení, ale i zabíjení ve věznici Abu Ghraib, na Guantanamu a v Afganistánu. Zprávy dokumentující stovky případů hrubého porušování lidských práv pocházejí od FBI, samotné US Army, Amnesty International, Human Rights Watch a organizace Physicians for Social Responsibility (Lékaři pro sociální zodpovědnost).

Federální soud v Tucsonu se však odmítl těmito dokumenty zabývat nebo snad dovolit, aby při řízení bylo uplatněno mezinárodní právo. Kněží byli odsouzeni a ze soudní síně odvezeni přímo do vězení.

Nezdá se vám absurdní demokracie, ve které armáda porušující jak zákony své země, tak zásady mezinárodního práva, v případech kdy jde o holý život člověka, zůstane téměř bez postihu, a dva františkáni, kteří si dovolí vyjádřit s tím svůj nesouhlas si jdou sednout do vězení?

O tom, že praktiky mučení v rámci americké armády jsou opravdu šílené, svědčí i akt naprostého zoufalství dvaceti-sedmileté Alyssy Petersonové, armádní vyšetřovatelky z Arizony, která si krátce po příjezdu do Iráku vzala vlastní život. Nedokázala se totiž vyrovnat s tím, co její kolegové s Iráčany prováděli.

Priests Jailed for Protesting Fort Huachuca Torture Training ZDE

V předcházejících řádcích jsem hovořila o politice USA v Latinské Americe a jinde. V souvislosti s tím bych vás ráda upozornila na mozaikové dokumenty investigativního novináře a dokumentaristy Johna Pilgera, který během své kariéry spolupracoval s Daily Mirror (UK), The Guardian (UK), The Independent (UK), The Morning Star (UK), New Statesman (UK), Bulb magazine (UK), The New York Times (US), The Los Angeles Times (US), The Nation: New York (US), The Age: Melbourne (Australia), The Sydney Morning Herald (Australia), The Bulletin: Sydney (Australia), Green Left Weekly (Australia) a BBC (UK). A mezi mnoha oceněními jeho práce patří i dvě ceny Spojených národů - UN Media Peace Prize (Cena OSN médií za mír)

Nicaragua - A Nation's Right To Survive (Nikaragua - právo země na přežití) Americkou armádou dosazený brutální režim Somozovy dynastie trvající 44 let přijímal milióny dolarů od USAID a MMF... ZDE

War on democracy (Válka s demokracií)

Role Spojených států při vojenských převratech v Latinské Americe během studené války a poslední pokusy o svržení prezidenta Chaveze, který Venezuelu vyplatil ze systému zadlužování MMF a Světové banky. A ve stejných krocích pomáhá svým sousedům. ZDE Breaking The Silence - Truth and Lies in the War on Terror (Prolomit ticho - Pravda a lži ve válce s terorismem) ZDE The New rulers of The World (Noví vládci světa) O korporacích a otrokářských manufakturách v Asii. ZDE Paying the Price: Killing the Children of Iraq (Cena sankcí - Smrt iráckých dětí) Výsledek 13 let sankcí uvalených na Irák, o kterých se M. Albrightová vyjádřila že "stály za to". Stály život více než půl milionu iráckých dětí. ZDE Cambodia (Year Zero) (Kambodža v roce nula) Aneb jak Nixon s Kissingerem dokazovali Vietkongu jací jsou tvrďáci - mrtví Kambodžané byli označeni za vedlejší ztráty, jejich vesnice v plamenech po americkém bombardování za přátelský oheň. A Kissinger dostal Nobelovu cenu za mír. ZDE Na závěr bych ještě chtěla připomenout svědectví Johna Perkinse, který celý tento systém získávání a udržování si moci Spojených států detailně popisuje. J. Perkins pracoval pro mezinárodní společnost Chas T. Main v letech 1971 až 1981, podle vlastních slov jako "economic hit man". Doslovný překlad by nevyzněl výstižně, proto si dovolím použít slovní spojení "lovec státních ekonomik". Je autorem knihy Confessions of an Economic Hit Man (Zpovědi lovce ekonomik).

"Naše práce byla vybudovat americké impérium. To znamená získat pro naše korporace co nejvíce zakázek a pro naši vládu pod kontrolu co nejvíce surovinových zdrojů.

A to se nám s velice malou vojenskou pomocí, během studené války, podařilo. Případ Iráku je příklad krizového řešení. Americké impérium bylo vybudováno zejména ekonomickou manipulací, podvody, zpronevěřováním a uplácením skrze lovce ekonomik."

"Byl jsem najat Národní bezpečnostní agenturou NSA (National Security Agency). I když to mnoho lidí nechápe, NSA je ve skutečnosti rozvědka s nejširším polem působnosti, kterou naše země má. Pak jsem ale pracoval pro soukromé korporace. Prvním lovcem ekonomik byl Kermit Roosevelt, vnuk Teddyho Roosevelta, který počátkem padesátých let svrhnul Mossadeka v Íránu."

Perkins říká, že se mu to povedlo s minimálním krveprolitím, ale když si vygooglujete Kermit Roosevelt a operaci Ajax... nebylo to tak minimální. Nicméně má pravdu, že se to nedá srovnat s tím, co se dnes odehrává v Iráku.

Zbytek rozhovoru, který jsem před pár měsíci narychlo přeložila, tak mi prosím promiňte chybičky jako False flag, není to falešný poplach, i když to tak v akci vypadá, ale akce pod cizí vlajkou, naleznete zde: ZDE

Pozn. JČ: Článek Jany Ridvanové mi připadá poněkud aktivisticky jednostranný. Ne že by nebylo pravda všechno, co píše, ale platí i věci, o nichž se nezmiňuje. Amerika je skutečně často zemí nepříliš gramotných a obtloustlých, nacionalisticky a nábožensky založených jedinců, zároveň ale také zemí vynikajících vědců, novinářů, filozofů a intelektuálů. Její elity patří mezi světové špičky. Je to země nesmírně dynamická, svobodná a rozrůzněná. Paradoxem je, že většina ostré kritiky, kterou Ridvanová cituje, pochází právě z amerických zdrojů -- tak jak to ve správné demokracii má být.

K tomu dodává Jana Ridvanová: Ano, protože se stavím na jednu stranu. Stranu těch, kteří trpí, umírají a svobodně si rozhodně nepřipadají. Mluvím o obětech této zahraniční politiky a kamarádech, které v USA mám a kteří se proti tomuto režimu snaží bojovat, ale často končí zmlácení na policejní stanici. Pustil jste si ty video záznamy z demonstrací, které jsem v článku uvedla? Jestli TO, se Vám zdá jako správná demokracie, tak mně tedy ne.

Fakt, že jsou v Americe skvělí vědci je známý, i když jich celá řada pochází z Evropy. Já se ale snažím připomínat a zdůrazňovat méně známé věci. Myslím si, že těch, kteří USA neustále chválí je v našich médiích až dost.

Intelektuálů typu Noama Chomského si samozřejmě vážím, stejně jako skvělé zpravodajky Amy Goodman. Tyto hlasy demokracie je potřeba vyslyšet, proto na ně odkazuji. Ale tak problém nestojí. Problém je, že ve správné demokracii by se těmto lidem měl dávat prostor v debatách v mainstreamových médiích a to se v Americe děje VELICE, ale VELICE minimálně.

Jestliže za pozitivní berete dynamický a výbušný charakter této země, která své zájmy prosazuje instalací brutálních režimů, s jejichž diktátory pak spolupracuje dokud to jde, tak nemohu sdílet váš obdiv.

Disent v Americe samozřejmě je, ještě aby ne, ale problém je v tom, že společnost už je tak zmanipulována, že je stačí na Fox News označit za "antiamerické" a je vymalováno. Podívejte se na ty záběry z Nikaragui, Kambodži, Guatemaly, Chile, Vietnamu... těch 74 zemí, kde USA vojensky intervenovaly po roce 45. Podívejte se do očí těch umírajících dětí zasažených ohněm, ochuzeným uranem, bílým fosforem, napalmem a jestli ani pak nepochopíte proč mám vyhraněný názor, tak už opravdu nevím jak bych vám to vysvětlila.

My v teple našich evropských domovů, s večeří na stole si můžeme hrát na demokracii, psát články a snažit se být co nejnezaujatější, ale ti lidé mezitím umírají. Umírají každý den. A je to důsledek rozhodnutí té "dynamické" země. Která mi se zákony jako Patriotic Act a brutálními zásahy policie, nejen při demonstracích, zas tak svobodná nepřipadá. Ano, když si budete hledět svého, chodit do práce, utrácet a nekritizovat veřejně vládu, tak si můžete žít celkem svobodně.

Tím, co píši, se lidi snažím probudit k lidskosti, k zamyšlení nad kroky jejich symbolu svobody, které jsou v přímém rozporu s jeich chytlavými hesly. Hesly s kterými se každý stotožní, ale měl by hledat pod jejich povrchm, protže bude velice překvapen co tam najde. Ptám se jich, ptám se Vás. Jak mi vysvětlíte, že USA jako jediný stát hlasoval proti OSN rezoluci "Right to food", proti rezolucím namířeným proti terorismu, diskriminaci, ochraně lidských práv, PRÁV DĚTÍ ???????????? ,,, ????

Dodatečná poznámka JČ: Analytikovým úkolem není "stavět se na jednu stranu", ale objektivně analyzovat a zhodnotit situaci. Jaký by pak byl rozdíl mezi vámi, Mladou frontou Dnes či Jaromírem Štětinou? Když se někdo "postaví na jednu stranu", nejsou jeho argumenty nejpřesvědčivější. To, že česká média lezou do zadku Spojeným státům, jak si je představují, neznamená, že se to dá napravit opačně jednostranným pohledem. V USA je množství vynikajících hlasů, a není to pouze Noam Chomsky či Amy Goodman. Ano, Spojené státy se často chovají na mezinárodní scéně brutálně a sobecky tak jako mnoho velmocí, ale mají v sobě obrovský potenciál demokratické regenerace.

Proti rezoluci OSN o "právu na jídlo" hlasovaly Spojené státy zřejmě, protože jim to přišlo jako neúčinná propaganda. Proti OSN mají Spojené státy velmi přesvědčivý argument, že je to totiž drtivou většinou fórum diktatur. Samozřejmě, že často i ony na tomto mezinárodním fóru i jinde prosazují Spojené státy sobecky práva svoje a svých podnikatelů. Žádná země se nechová mezinárodně nesobecky, protože lidé žijící v zahraničí nehlasují ve volbách pro jejich politiky. USA však není "fašistická velmoc".