27. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 6. 2005

Německá radikální levice před volbami

Německá politická scéna začíná dostávat alespoň ve vědomí voličů nové kontury, i když dosud na levici k vytvoření avízovaného levicového bloku formálně nedošlo. Zatím to tam vře.

Problémem dneška je vnitrostranická setrvačnost PDS a pravicově populistické úlety WASG.

Agentura TNS Emnid se ve dnech 16. - 23. června dotázala 4134 německých voličů na jejich postoj v očekávaných podzimních volbách do německého Spolkového sněmu. 32% dotázaných udalo, že se voleb patrně nebo jistě nezúčastní. Odhad volebních preferencí je podle tohoto průzkumu následující: CDU/CSU 46%, SPD 27%, levicový blok WASG/PDS 9%, Zelení 8%, FDP 7%.

Na jasnou černo-žlutou většinu ukázal i "Politický barometr" ZDF. Současně v něm však dohnal Gerhard Schröder (SPD) v osobním souboji Angelu Merkelovou (CDU/CSU) - oba mají shodných 44%. V dalším průzkumu se vyslovila většina Němců pro tzv. milionářskou daň. Pro silnější zdanění vyšších příjmů se vyslovilo 70% dotázaných a 27% proti němu.

Pokud jde o postoj k dalším škrtům v oblasti sociálního zabezpečení, bylo i v této otázce 70% dotázaných proti. Pokračování škrtů, resp. udržení současného stavu očekávalo pouze 7% (34%) z tábora příznivců SPD a 44% (21%) z tábora unionistů, přičemž většina 46% dotázaných zastávala názor, že mezi oběma stranami nebude velký rozdíl. Otázka důvěryhodnosti stran skončila pro CDU/CSU se ziskem 26%, pro SPD 13%.

V takovém politickém ovzduší tedy v Německu probíhá proces vzniku nového levicového bloku ze západoněmecké postsociálně demokratické strany WASG (Volební alternativa práce a sociální spravedlnost) a postkomunistické PDS (Strana demokratického socialismu). I když je tato svého druhu historická událost pod rozlišovací schopností českých médií, mohli jste se o ní dozvědět naposledy v přehledovém článku Lafontainův pokus o comeback nebo v překladu Lafontaine doufá, Gysi se obává.

Obě levicové strany se již před týdnem v zásadě dohodly na společném postupu ve volbách do Spolkového sněmu. Za základ řešení byly zvoleny otevřené kandidátní listiny PDS, na nichž vystoupí i kandidáti za WASG. Podmínkou však bylo, že se PDS během prázdnin přejmenuje, a to jak na centrální úrovni, tak na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Předběžně dohodnuté, dvoudílné jméno "Demokratická levice. PDS" však bylo v průběhu tohoto týdne opuštěno.

Než se podíváme na důvody, připomeňme si, že dvoudílný název už u této strany existoval. Východní Němci si dodnes pamatují, jak Gregor Gysi v prosinci 1989 po svém zvolení předsedou strany čerstvě přejmenované na SED-PDS dostal obří koště, aby provedl "velký úklid". Přijetí dvojičkového jména, které mělo setřít část dědictví SED, představovalo tehdy jak nový začátek, tak sepětí s tradicí. Vyznáním demokratického socialismu přislíbila bývalá státostrana odklon od své vlastní minulosti. Šlo přitom ale i o kompromis mezi docela různými proudy uvnitř SED a o vynucenou reakci na převratné události. Dvoudílný název netrval dlouho - již v únoru 1990 se předsednictvo socialistů rozhodlo užívat nadále název PDS.

Proces hledání shody mezi PDS a WASG je s ohledem na politické a kulturní rozdíly velmi nesnadný. Vnitrostranické reakce uvnitř PDS na přijetí názvu "Demokratická levice. PDS" byly rozporuplné, ale nakonec se tento název uvnitř stranické základny akceptoval. Všichni si byli nakonec vědomi toho, že slovo PDS zůstane s největší pravděpodobností součástí názvu všech východoněmeckých zemských organizací a potažmo i součástí názvu kandidátních listin. Jakmile však byla zřetelná ochota členské základny i vedení jednotlivých zemských organizací změnit po 15 letech název strany, objevil se další problém.

Důkladnou analýzou volebního práva a na základě informací od jednotlivých zemských volebních lídrů se zjistilo, že název "Demokratická levice" je nepoužitelný - toto jméno už ve volbách použilo jiné levicové uskupení. Necháme-li stranou dohady o tom, zda se to vědělo či nevědělo dopředu, každopádně to bylo bezprostředním důvodem, proč 22. června přišlo předsednictvo strany s novým návrhem, který pak předseda Lothar Bisky oznámil na tiskové konferenci. Sjezdu strany bude 17. července předložen návrh na přejmenování PDS na "Die Linkspartei" (Strana levice nebo Levicová strana - pozn. překl.), přičemž zemské organizace získají právo připojit dodatek "PDS".

Návrh předsednictva znamená oproti předchozímu nejen posun v tom, že zavrhl název "Demokratická levice", ale že přesunul možnost změnit dodatek názvu na východoněmecké zemské organizace, tedy že nezatížil rozhodováním politicky citlivější organizace západoněmecké. Současně tento návrh názvu využívá psychologickou vazbu na Stranu evropské levice, jejíž německý název sice zní "Partei der Europäischen Linken", ale pro kterou se ve stranickém tisku běžně používá název "Europäische Linkspartei".

Lothar Bisky k návrhu na změnu názvu dodal následující:
"PDS dává tímto přejmenováním zřetelně najevo, že je při respektování své minulosti a při uchování svého programu připravena rozšířit svou identitu a stát se krystalizačním jádrem nové německé levice. S tímto názvem budou voliči vědět, pro co jsou. Není to žádný podvodný balíček. Vyzývám členy PDS, aby tento krok učinili a otevřeli tak německé levici nové perspektivy. Šance okamžiku může nebo nemusí být historicky pojmenována. Ta šance okamžiku však existuje

  • v tom, že se v Německu vytvoří příklad toho, že se levice nemusí jen dělit, nýbrž i jít k sobě a dokonce jít spolu;
  • v tom, že se vytvoří příklad, že může společně a rovnoprávně vyrůst něco, co má na východě a na západě různé kořeny a co až do dneška tu a tam reprezentovalo a oslovovalo různá prostředí;
  • v tom, že že se v Německu konstituuje nalevo od SPD síla, která se může dlouhodobě osvědčit jako třetí nejsilnější síla;
  • v tom, že se zlepší šance na politiku sociální spravedlnosti, míru a demokracie.

Stačí, když se jen podívám na nejnovější návrhy ve volebních programech SPD a Zelených, tak mohu říci, že 'Levicová strana' už působí."

Návrh předsednictva vyvolal bouřlivou diskusi. Někteří politici PDS zveřejnili své pochybnosti, zda tento návrh získá dvoutřetinovou podporu uvnitř PDS. Např. jedna ze dvou poslankyní PDS v Spolkovém sněmu Petra Pau k tomu dodala, že k novému jménu by se mělo dodat ještě něco. Že by se měly přiblížit i programy, má-li být přejmenování společným vystoupením s Volební alternativou práce a sociální spravedlnost. Voliči by měli mít nárok na to, aby přesně věděli, pro co hlasují. Nebude-li v některých zemích součástí názvu slovo "socialismus", nemělo by to znamenat jeho programové opuštění.

Mluvčí komunistické platformy Sahra Wagenknechtová se dokonce pro list "Berliner Zeitung" vyjádřila nechápavě, "proč musí PDS donekonečna ustupovat, když chce jít společně s WASG, která má 6000 členů". Tuší, "že přejmenování není čistě jen otázkou názvu, nýbrž že tím má být odstraněn pojem demokratického socialismu". Proto chce na sjezdu hlasovat proti.

Čestný předseda PDS a bývalý předseda vlády NDR Hans Modrow se vyslovil pro přejmenování jako pragmatický krok k volebnímu úspěchu. Odhaduje, že sjezd změnu názvu schválí, a doporučuje, aby východoněmecké zemské organizace ponechaly PDS jako součást názvu. Přejmenování chápe "ne jako vnitřní záměr, ale jako vnější nutnost". Levice nesmí jít do voleb rozdělena. "Voliči musí vědět, že PDS prostě nezmizela, nýbrž že tvoří svým programem základ společné kandidátky".

Návrh vyvolal nejistotu i na úrovni zemských organizací. Šéfka frakce PDS v Zemském sněmu Dagmar Enkelmann vyjádřila názor, že jí bude v názvu strany chybět "dobré jméno PDS", a proto že se v Braniborech zasadí o to, aby měla zemská organizace dodatek "PDS". Nyní že se bude muset udělat velký kus přesvědčovací práce mezi členy a voliči pro přijetí nového názvu. Zdůraznila, že nezávisle na změně názvu se program strany a její cíle nezmění. PDS se však musí více otevřít. Cílem je levicová strana, která bude silná nejen na východě, ale bude mít přede vším i silnou členskou základnu na západě. V Braniborech existuje velká většina pro vystoupení s otevřenou kandidátkou a pro diskusi o založení společné strany s WASG. Oproti názvu "Demokratická levice" má nový návrh "Levicová strana" podle odhadů předsednictva zemské organizace u členů menší podporu. "Nemohou se s novým názvem dostatečně politicky a osobně identifikovat".

Politický partner WASG opakovaně vyjadřuje pochopení pro nesnadnost přijetí nového jména ze strany členů PDS. Braniborský zemský předseda WASG Herbert Driebe to nedávno zopakoval a připomněl, že nový název v sobě skrývá šanci pro budoucnost. A dodal: "Ostatně my bychom vůbec neměli žádný problém s tím, kdyby v Braniborsku existoval dodatek 'PDS'".

Celkově se tedy zdá, že PDS a WASG mohou počítat s tím, že je společná kandidátka pro podzimní volby do Spolkového sněmu vysoce pravděpodobná. Počítají s tím ostatně už i ostatní německé politické síly. O SPD a Zelených jsme se už zmínili v souvislosti s projevem Lothara Biskyho. Obě strany začínají v důsledku potenciální levé opozice zvažovat změkčení svých sociálních reforem. Odlivu voličů k novému levému bloku se však obává i německá extrémní pravice.

Národní strana Německa (NPD) měla v saské Kamenici (Chemnitz) svůj zemský sjezd. Spolkový předseda Udo Voigt na něm otevřeně oznámil, že NPD chce WASG infiltrovat. Vyzval členy a příznivce NPD, aby vstupovali do WASG. Hlavním cílem je prosazování určitých stanovisek, např. proti hrozícímu "přecizincování" (Überfremdung - pozn. překl.) Německa. Prohlásil, že když mluví s řadovými členy WASG i PDS v Severním Porýní Vestfálsku, odhaluje velký soulad se stanovisky NPD. Sociální a národní otázka jsou podle něj spolu neoddělitelně propojeny.

Podle Voigta je má být Levicová strana založena i za tím účelem, aby zabránila vstupu NPD do Spolkového sněmu. Proto do ní chce také NPD umisťovat své lidi. Odmítl upřesnit rozsah infiltrace, ale připustil, že ztráta hlasů pro NPD může být reálná, zejména pokud levý blok posílí přejímání pravicového obsahu.

Volební lídr PDS Bodo Ramelow rozhodně odmítl pokusy NPD diskreditovat kooperační proces PDS a WASG. Neonacisté, pravicoví extremisté ani rasisté nemají místo ani v PDS, ani v WASG. Boj proti nim je jedním z ústředních témat volebního boje levého bloku. Podobně se vyjádřil i předseda WASG Klaus Ernst, že v levém bloku nemá šanci nikdo, kdo by přišel s pravicovými hesly.

Debatu o pravicově populistických tendencích v levém bloku však nechtěně spustil volební lídr WASG, bývalý předseda SPD Oskar Lafontaine, který ve svém projevu v Kamenici řekl, že stát musí zabránit tomu, "aby byli otcové rodin a ženy bez práce, protože jim berou pracovní místa cizí pracovníci (Fremdarbeiter - pozn. překl.) za nízké mzdy". Pojem "Fremdarbeiter" používali nacionální socialisté pro nuceně pracující. Nyní poukazuje NPD i díky tomuto případu na to, že členská základna WASG "není ve svém myšlení a požadavcích nijak antinacionálně vymezena".

Oskar Lafontaine podpořil podobné interpretace i svým postojem k přijetí Turecka do EU. Na tuto otázku řekl regionálnímu médiu v Aschaffenburgu: "Ne. Kritizoval jsem už ukvapené rozšiřování EU na východ." Současně se ovšem vyslovil proti odstraňování některých daňových výhod, nočních příplatků a odlučného. I za takové výroky dnes dostává Lafontaine pochvaly ze strany NDP.

Radikální levice má před sebou ještě spoustu práce, bude-li chtít vyrazit úspěšně do parlamentního souboje o sociální spravedlnost v Německu.

Související články:

                 
Obsah vydání       27. 6. 2005
27. 6. 2005 Mrtvé maminky nepláčou
27. 6. 2005 Chěli byste raději bydlet vedle jaderné, anebo větrné elektrárny?
27. 6. 2005 Spojené státy vyjednávají s iráckými povstalci
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Jaroslav  Zvěřina
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Miloslav  Zima
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Česká politická mizérie Boris  Cvek
24. 6. 2005 Poplatky: Deset piv měsíčně Štěpán  Kotrba
27. 6. 2005 Konec nových časů Václav  Dušek
27. 6. 2005 Ekonomové nechtějí být omezováni ničím, ani etikou Jan  Tuláček
27. 6. 2005 Nenáviděný ZISK u Josefa Víta Jan  Bláha
27. 6. 2005 Obchodní řetězce zlevňují až o 50% Josef  Vít
27. 6. 2005 Ivan Brezina je odstrašující příklad českého ekoteroristy Milan  Grus
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Rakušané jsou hrdi na svoji vlast Richard  Seemann
27. 6. 2005 Německá radikální levice před volbami Milan  Neubert
27. 6. 2005 Protiamerický duchovní získává v Iráku podporu
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005
25. 6. 2005 Írán zvolil ultrakonzervativního prezidenta
24. 6. 2005 Lékaři v Guantánamo terčem kritiky
27. 6. 2005 Národní strana pořádá "pochod proti komunismu"
25. 6. 2005 Radikální levice a stalinismus jsou neslučitelné pojmy
24. 6. 2005 Demokracie v EU Ano či Ne - to již brzy napoví jednání o softwarových patentech
24. 6. 2005 Je král nahý? Michal  Giboda
27. 6. 2005 4. 5. 1978 - 23. 6. 2005
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Die Linke - levicová volba německé politiky RSS 2.0      Historie >
27. 6. 2005 Německá radikální levice před volbami Milan  Neubert
20. 6. 2005 Lafontainův pokus o comeback Richard  Seemann
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Lafontaine na protest vystoupil z SPD Milan  Neubert
25. 11. 2004 Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu   
30. 9. 2004 Co přinesly volby v Německu? Tomáš  Krček