Ale dokonce ve vemlouvavém letáčku vydaném Magistrátem města Brna a doporučujícím zcela nové nádraží na odsunutém místě se v textu nápadně píše, že "do roku 2015 budeme užívat nové bulváry, plochy veřejné zeleně...", přičemž zhoršená vzájemná prostupnost mezi železniční a městskou hromadnou dopravou zmíněna není.

Během té mimořádné nedělní půlhodinové televizní besedy na ČT 1, ač je to k nevíře, dopravní obslužnosti nevěnoval pozornost ani jeden z diskutujících. Nikdo ani nešpitl o tom, jaký význam má železniční doprava nejen pro město Brno, ale taky přinejmenším pro celý Jihomoravský kraj.

O žádoucí optimální návaznosti železniční dopravy na městskou hromadnou dopravu také se nikdo nezmínil, byť jen slůvkem. Cudně se přešlo totálním mlčením, že samo umístění hlavního nádraží není problémem jen a především samotných Brňanů, ale nejširšího spádového "okolí". Pokud někdo přijíždí do Brna vlakem, jistě mu není jedno, zda by se měla nepřehlédnutelně zhoršit dopravní dostupnost stávajícího středu města, který z dosavadního nádraží je snadno dosažitelný pěšky.

Copak je problematika umístění brněnského hlavního nádraží výlučně problémem brněnského Magistrátu? Neměl by tu být zřejmý nějaký viditelný --- z hlediska dopravy přinejmenším "krajský" --- nadhled? Vždyť ani z finančního hlediska statutární orgány města nemají dost vlastních zdrojů k realizaci toho projektu, který považují za "optimální". Má-li pomoci stát a dokonce také Evropská unie, doporučovaný projekt by měl být jak optimální, tak hospodárný, a také zcela průhledný.

Lecčíms se tu mlží. O výsledku soutěže Českého svazu stavebních inženýrů, v níž byl vítězným návrh dr. ing. Rudolfa Nedvěda, se dnes nemluví. Už to zavál čas. Bylo to roku 1991. Ten návrh počítal s rekonstrukcí stávajícího nádraží, dokonce v případě potřeby etapově, za provozu a podle finančních možností investora. Vůbec se dnes nehovoří o tom, kolik lidí a za jakým účelem dnes využívá železniční dopravu. Už "včera" by pro začátek pomohlo, kdyby se ve stávajícím areálu brněnského nádraží počítalo s tím, že do Brna cestují v nemalém počtu také starší nebo handicapovaní lidé do nemocnic, anebo maminky s dítětem na odborné vyšetření, přičemž další dítě je navíc v kočárku. Dodnes neexistují výtahy pro tyto účely. A neexistovaly by dalších nejméně 10 let, pokud by se opravdu začalo stavět to nové nádraží. Neboť do starého už by se nevyplácelo strkat peníze. Do Brna by se o to víc muselo zřejmě jezdit autem...

Je samozřejmé, že dokud není "tutovka", že to nové nádraží se opravdu stavět bude, je obtížné hned říci, co všechno by měl po desíti letech --- jako legendární tři mušketýři --- najít občan v novém a konkurenčním druhém centru města. Pokud by tam byl stánkový prodej nebo nějaký super-maxi obchodní dům, tak tam lidé přijdou. Je otázka, zda zájem kupujících mohou na delší čas udržet "zaváděcí ceny". Druhým problémem je, zda pouze hemžení před prodejními pulty je oním kýženým zkulturněním života města. Většina stávajících "táhel" ovšem zřejmě zůstane na dosavadních místech, ať už jde o úřady, nemocnice, ale i větší podniky. Daní realizovanému projektu na zelené louce --- o necelý kilometr dál --- by ovšem byla na celých nejméně deset let neúměrně zvýšená hlučnost, prašnost a rozmanitá omezení dopravy.

O zřejmě předpokládaném tahu železniční nákladní dopravy novým středem města také se nikdo nešíří. Přitom nikdo dnes nedokáže zaručit, že ať už by se v novém centru postavilo cokoli, bude tam opravdu "život". Zatím je to kantáta o "holoubkovi na střeše". Je tu sice harmonogram prací, ale ne finance na jejich krytí. Kupodivu ve shora zmíněném letáčku z Magistrátu je sice povzbudivě uvedeno hned na první straně, že už roku 2002 byla podepsána mezi zainteresovanými stranami smlouva o spolupráci a zajištění finančních zdrojů k realizaci projektu, ale kde vzít na ambiciózní projekt "a nekrást"? Také letáček nevysvětlil, co se má myslet onou "prosperitou". Snad ne jen případné zhodnocení těch pozemků?

Samo město nedisponuje takovou sumou peněz, aby mohlo preferovanou stavbu nějak samo začít; a pak že by se spolehnulo na známou metodu: když jsme to začali budovat, nemůže to zůstat rozestavěno! Také vláda musí konečně začít více šetřit. A Evropská unie své prostředky poskytuje v závislosti na vlastních vynaložených zdrojích žadatele. Navíc nejsou oba konkurenční projekty investiční náročností údajně "srovnatelné"; rekonstrukce stávajícího nádraží by byla levnější a okamžitě by přinesla mnohé výhody.

Nezapomeňme na maminky s kočárky nebo starší občany. Pokud by lidé mohli --- při vhodnější frekvenci železniční dopravy --- po cestě železnicí uplatnit na nástupišti výtah, znamenalo by to další ochromení osobní přepravy po železnici? To ovšem hrozí přesunutím všech zatím neexistujících prostředků jen na novostavbu. A k novému plánovanému nádraží na odsunutém místě vede nesrovnatelně skromnější "dvoulinka"; u stávajícího nádraží je bohatě směrovaný --- prakticky do všech městských čtvrtí vedoucí --- dopravní uzel MHD!

Ani o tom se v té televizní besedě nemluvilo. Pan primátor chce pouze přesvědčit ty "pomýlené" o své "pravdě". Copak tento problém řeší nějaký nový úzký pás zeleně kolem Svratky? Je krajně důležité, o kolik se zhodnotí zatím ladem ležící pozemky, které čekají na své uplatnění? V obou těchto ohledech se ty dva zvažované projekty --- při jisté poctivosti v náčrtcích srovnatelné --- dramaticky neliší. V té dopravní obslužnosti a v úspornosti finančních nároků ovšem ano...