Brazilská vláda konstatovala v sobotu večer, že "je šokována a překvapena" smrtí nevinného sedmadvacetiletého elektrikáře Jeana Charlese de Menezese, kterého v pátek po honičce zastřelila v londýnském metru britská policie. Dodala, že brazilský ministr zahraničí Celso Amorim, který přicestovat do Londýna na konferenci OSN, bude během své návštěvy požadovat vysvětlení od britského ministra zahraničí Jacka Strawa.

Menendezova smrt vyvolává kontroverzi ohledně toho, jakým způsobem Británie čelí sebevražedným atentátníkům. Ozývají se hlasy, požadující veřejné vyšetřování tohoto zabití. Ve svém prvním prohlášení ze soboty vyjádřila londýnská Metropolitní policie "politování" nad Menendesovou smrtí.

sobota 19.00: Muž, kterého zastřelili policisté v pátek dopoledne na stanici metra v Londýně ve Stockwellu, neměl nic společného s atentáty na Londýn dne 21. 7., konstatovala v sobotu večer londýnská policie.

Policie uvedla, že usmrcení tohoto muže je "tragédií" a vyjádřila "lítost".

Provokatér v pátek oznámil pracovníkům jedné mešity ve východním Londýně, že je v ní umístěna bomba. Obyčejní muslimové hovořili o tom, že mají obrovský strach a že mají pocit, že je většinová společnost neustále sleduje.

V pátek dopoledne v 10.25 přijala telefonistka v mešitě anonymní telefonát od muže s anglickým přízvukem. "Je to východolondýnská mešita?" zeptal se muž. Pak řekl: "V mešitě je bomba. Máte půl hodiny na to, abyste budovu evakuovali." - "Byl to velmi klidný telefonát. Muž nijak nenadával," uvedl Dilowar Khan, ředitel mešity.

Aktualizace sobota 13.00: Nejméně 75 osob bylo usmrceno a desítky osob byly zraněny při bombových atentátech v egyptském letovisku Sharm al-Sheikh. Po výbuchu na starém tržišti došlo k výbuchu v oblasti zálivu Naama Bay, kde bomba, umístěná v automobilu, utrhla fasádu hotelu Ghazala Gardens. Většina mrtvých jsou Egypťané, i když obětmi jsou i někteří cizinci. V Egyptě jde o nejhorší bombový atentát v nedávné historii. Došlo k němu o několik měsíců poté, co 34 osob zahynulo pří atentátu na Sinai.

sobota 13.00: Londýnská policie zatkla druhou osobu, podezřelou, že byla spojena se čtvrtečními pokusy o atentáty v londýských dopravních prostředcích. Byl zatčen ve Stockwellu v jižním Londýně pozdě v pátek v noci.

Nezávislá komise pro stížnosti na policii (Independent Police Complaints Commission) vyšetřuje incident, při němž v pátek londýnská policie zastřelila jednoho muže. Každé usmrcení nějaké osoby policií automaticky vyšetřuje tato komise.

Usmrcený muž byl sledován policií. Byl usmrcen v pátek kolem 11. hodiny středoevropského času, když nereagoval při vstupu do stanice metra ve Stockwellu na příkaz policie, aby se zastavil. Svědci hovoří o tom, že policie muže dohnala do vozu metra, kde se na něho vrhli policisté, strhli ho k zemi a zastřelili ho střelbou do hlavy. Policie uvedla, že není jasné, zda šlo o jednu ze čtyř osob, podezřelých z atentátů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve stanici metra ve Stockwellu v jižním Londýně zastřelila londýnská policie podezřelého muže. Nařídila mu, aby se zastavil, muž to odmítl. Byl zastřelen v pátek přibližně v 11 hodin středoevropského času. Cestující z metra Mark Whitby sdělil společnosti BBC, že viděl, jak policisté v civilu zastřelili pěti střelnými ranami muže asijského vzhledu. "Jeden z nich měl černou střelnou zbraň - vypadala automaticky, srazili ho k zemi, lehli si na něho a pětkrát na něho vystřelili," uvedl.

Podle reportérů policie přikázala známé podezřelé osobě, kterou pronásledovala, aby se zastavila. Ta tohoto varování neuposlechla, a tak byl muž zastřelen. Londýnská policie konstatuje, že na osoby, o nichž se policisté domnívají, že jsou hrozbou, bude střílet.

Muslinská rada Británie (Muslim Council of Britain) konstatovala, že jsou britští muslimové znepokojeni, že policie nyní, jak se zdá praktikuje politiku slepé střelby na veřejnost. Mluvčí muslimské rady uvedl: "Možná existují dobré důvody, proč bylo třeba, aby policie na tohoto muže pětkrát vystřelila, ale musí tyto důvody řádně vysvětlit."

Jiný cestující metrem, Anthony Larkin, svědčil, že inkriminovaný muž měl na sobě "bombový pás z něhož vyčuhovaly dráty".

Jiný cestující, Londýňan Dan Copeland, byl ve vagónu metra, když byl muž zastřelen: "Seděli jsme několik minut ve stanici, když jsme slyšeli křik z prostoru mezi oběma nástupištěmi. Pak ten muž proběhl dveřmi po mé pravé ruce a chytil se tyče a člověka nedaleko dveří, kousek ode mne. Po mé levici skočil na dveře policista a vykřikl: 'Všichni ven!' Lidé na několik okamžiků ztuhli na svých místech, kryli se, a pak se vyhrnuli ven. Jak jsem vystoupil na nástupiště, zaslechl jsem čtyři tupé rány. Proběhl jsem kolem ozbrojeného policisty, který stál na nástupišti, a běžel jsem nahoru po schodech."

Podrobnosti v angličtině ZDE

... na nepochopení, které není u Jana Čulíka vinou nepochopení složitostí jazyka, ale slov a jejích významů. Je i nepochopením kulturního a historického kontextu těchto slov. Používá nelogickou argumentaci a slepou víru v samospásnost univerzality lidských práv - a používá ji už dlouho. S názorem, že každý nemusí být disidentem, souhlasím vřele. Množství disidentů na kilometr čtvereční - zvláště v Praze - je podobné množství partyzánů v Tatrách. Po válce... Disidentství je dnes kádrový předpoklad kariér. Tvrdím ale, že revanšismus a pocit nadřazenosti není ani dnes, v roce 2005, cestou k bezkonfliktnímu multikulturnímu a multietnickému soužití. S nikým. 92 % sudetských Němců, kteří se přihlásili DOBRO'VOLNĚ k občanství Říše - ve svobodných volbách, se nenašlo v československém pohraničí náhodou. V archivu Národního shromáždění republiky Československé z let 1935 - 1938 je řada důkazů o koordinaci kroků jejich politické reprezentace s německými nacisty a masové podpoře od německého obyvatelstva Sudet. Tvrdím, že "omluvy" za "vyhnání" se sudetští Němci z landsmandschaftu, ani jejich čeští kryptofašističtí přátelé nedočkají. Kvůli Konrádu Heinleinovi a Sudetoněmecké straně. Kvůli zřeknutí se českého občanství v té době. Kvůli provokacím, anexi Sudet a vášnivému ohlasu sudetských Němců na tento proces v roce 1938 a v dalších letech. Kvůli zvěrstvům německých nacistů i rakouských Volksdeutschů. Kvůli mučírně v Pečkově paláci. Kvůli Lidicům. Kvůli koncentračním táborům a šóá. Kvůli všem mrtvým. Tvrdím, že je správné ocenit ještě i dnes ty německé antifašisty (a o definici státně spolehlivých osob se postaraly tehdejší zákony), kteří se tomuto procesu likvidace československého státu postavili.

Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality ZDE

Tvrdím, že pokud bych se dožil osvobození roku 1945, byl by odsun německého obyvatelstva z Čech tím nejmírnějším, čeho bych byl schopen a s čím bych souhlasil. Soužití různých etnik a kultur po explozi násilí není nemožné, je ale obtížné. Zkušenosti s třímiliónovou německou menšinou jsou však dějinně tragické a traumatizující. Bude se snad opakovat Osvětim, Majdanek či Treblinka? Nejsem pacifista, ale ani militarista. Svou bezpečnost však i dnes umím hájit se zbraní v ruce. A občas jsem k tomu nucen okolnostmi pohybu v noční Praze. A nečiním rozdílu mezi opilým agresivním Němcem, opilým agresivním Londýňanem a opilým agresivním Ostravákem. Pokud můj - do značné míry netolerantní a nekompromisní - postoj k nacistům i neonacistům Jan Čulík nechápe, je to jeho problém, ne můj. Nálepku tomu může dát jakou chce. Vypovídá totiž o něm samém.

Jak je snadné býti hrdinou ZDE

Hitler a historie nacismu TÉMA BL

Americký prezident Bush chce bojovat proti terorismu, a tak spojil Irák s Afghánistánem tak, že obojí země obvinil z terorismu, navzdory absenci důkazů. V lednu letošního roku vydala americká rada National Intelligence Council, výzkumná instituce, která pracuje pro CIA, zprávu, která charakterizovala Irák jako magnet a cvičičtě terorismu. Falešný důvod pro invazi do Iráku se po okupaci této země americkými vojsky naplnil. Bush i nadále má tutéž strategii pro Afghánistán i Irák. Důsledkem je sotva zvládnutelný chaos.

Byl jsem šokován posledním projevem amerického prezidenta [o válce proti terorismu]. Tolik zůstalo neřečeného, tolik bylo pokrytecké, tolik v něm bylo polopravd," konstatoval James Dobbins, první Bushův velvyslanec v Afghánistánu a nyní ředitel mezinárodních programů výzkumné organizace Rand Corporation.

V Afghánistánu nyní dochází k silné obnově vlivu Talibanu, pravidelně tam dochází k násilí, zemi ovládají Američany podporovaní váleční magnáti, kteří se stali narkomagnáty, a dochází k systematickému a brutálnímu porušování lidských práv, napsal v deníku Guardian Sidney Blumenthal, bývalý poradce amerického prezidenta Clintona.

Divoké dunění hudby slyšitelné na kilometr daleko, ubohý majitel pronajatého pozemku, ležící zfetované trosky na zemi, reportáže s lidmi, co neumějí vyslovit svoje jméno. Připomíná vám to něco? Že ne? Za týden bude.

Za týden se znova bude konat český příspěvek ke kultuře DIY, párty Czechtek. Novináři co teď nemají o čem psát, se na něj opět vrhnou, v televizi zase bude přehlídka těch úplně nejvíc společensky unavených teknařů a pan Komorous se vyjádří k ohromnému množství zkonzumovaných drog. A nikdo zase ani trochu nepochopí o co tady vlastně jde.

Tento článek píši o týden dříve, protože novináři si ještě nevzpoměli a lidé už zapoměli. Myslím, že je tedy dobré uvést několik věcí na pravou míru, než vám zase bude televize lhát.

DIY, techno a Czechtek TÉMA BL

Sedm lidí (5 ze Socialistické alternativy "Budoucnost" a 2 ze Socialistické solidarity) se zúčastnilo čtvrtečních akcí proti zdražení jízdného pražské hromadné dopravy. Nejprve jsme vybírali podpisy na stanici metra Dejvická, pak se přesunuli metrem na stanici Skalka, vybrali tam další podpisy a vrátili se zpět na Dejvickou.

Dopravní podnik nasadil hned na Dejvické na účastníky protestní "černé" jízdy 5 revizorů a 8 městských strážníků.

Ve dnech 19. a 20 července byla zahájena mediální kampaň proti presidentu republiky a to v souvislosti s poděkováním kanceláře presidenta republiky politické straně Národní sjednocení za její postoj, kdy se postavila proti kritice některých europoslanců směrem k presidentovi. Tuto kampaň v denním tisku zahájil v podstatě deník Právo, následně se přidala Mladá fronta Dnes a Lidové noviny s tím, že je naprosto nevhodné, aby si president dopisoval se stranou, která je pravicově extremistická. K celé této problematice je třeba zcela jednoznačně se vyjádřit:

Útok proti presidentu republiky je veden záměrně proto, že přichází s novou koncepcí Evropské unie, na což má po všech stránkách právo a to již proto, že krach referenda o přijetí ústavy ve Francii a Holandsku mu dal za pravdu.

K tomu: Karel Dolejší, "Klaus se nezbláznil, jen se paktuje s ultrapravicovými nacionalisty"

Zaujala mě píle, s níž Matěj Stropnický, současný editor Literárních novin, upozornil Britské listy, že Jiří Vančura už nemá s Literárními novinami nic společného. Pravda pravdoucí - a redakce BL vzápětí opravila informaci o autorovi, která tam byla z doby dřívější.

Z redakční rady Literárních novin jsem vystoupil letos na jaře, poté, co se změnilo jejich zaměření a co podle mého nazírání výzazně klesla jejich obsahová, slovesná i pravopisná úroveň.

Zdeněk Jemelík komentuje můj článek "Policejní stát" a návrh Philippa Janýra Ústavnímu soudu na zrušení trestního řádu. Některé vývody si vzhledem k závažnosti tématu a k přípravám nového trestního řádu zaslouží další diskusi. "Zákon z r. 1961 ale novelizacemi z posledních let, zejména pak přijetím zásad evropského práva se od své původní podoby značně vzdálil a přiblížil se západoevropským normám", píše, zároveň však vyjadřuje přesvědčení, že "Ústavní soud ČR ... bude poměřovat trestní řád ... zásadami našeho ústavního pořádku, nikoli právními poměry sousedních zemí".

18. července 2005 došlo na Kladně k dalšímu nedobrovolnému vystěhování Romů.

Již v lednu minulého roku byli tito Romové vystěhováni z jedné kladenské ubytovny (z důvodů špatného technického stavu) do mobilních buněk v Kladně ve Vrapicích a to i přes protesty a přes to, že převážná část Romů nájem hradila plně a případné dluhy se rozhodně nerovnaly sumám klasických neplatičů. Ačkoli magistrát v té době tvrdil, že toto opatření je jen dočasné (na několik měsíců) a pak bude zajištěno odpovídající bydlení, Romové bydleli v těchto buňkách rok a půl.

Hudební průmysl byl nucen zaznamenat, že download nahrávky kompletních symfonií Ludwiga van Beethovena na internetu daleko překonal počet downloadů rockové hudby.

Společnost BBC zpřístupnila v červnu na dobu jednoho týdne ke stažení zadarmo nahrávky všech Beethovenových symfonií. Server zaznamenal za tuto dobu 1,4 milionu downloadů, jednotlivé symfonie si stáhlo mezi 89 000 a 220 000 osobami.

Naproti tomu nahrávku Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band od Beatles, na internetu daleko nejúspěšnější rockovou nahrávku, byla za totéž období stažena na serveru iTunes jen 20 000. Za ni se ovšem musí platit (stojí 79 pencí).

Podle ředitele hudební firmy Warner Classics Matthewa Cosgrova by trvalo "déle než pět let", než by se prodal takovýto počet cedéček s Beethovenovými symfoniemi. BBC byla neuvěřitelným úspěchem naprosto překvapena. Stejně tak byl překvapen hudební průmysl, v němž se už dlouho hovoří o úpadku zájmu o klasickou hudbu.

Podivný rozhovor s generálním ředitelem ČT Jiřím Janečkem zveřejnily Hospodářské noviny. Redaktor David Macháček se snaží vzbudit zdání autenticity, otázky ale vytrhl z kontextu širšího internetového chatu, který s ředitelem ČT vedli zároveň čtyři novináři. Oproti realitě však Macháček pro vydání Hospodářských novin změnil své vlastní otázky, na které zpovídaný ředitel České televize v chatu odpovídal, změnil také jejich pořadí. I odpovědi pak někdy zkrátil. U listu, který se tváří jako vrchol serióznosti a podle kterého mění názor i někteří ministři, je takový úlet neomluvitelný, anebo je znakem manipulativního záměru redaktora.

Britské listy přinášejí komparaci otázek i odpovědí tak, jak skutečně zazněly v časové posloupnosti na chatu na serveru ČT a jejich výsledné podoby, jak si je Macháček v "rozhovoru" pro HN "přizpůsobil k obrazu svému"... Pořadí otázek se řídí původním záznamem na chatu. Většina otázek, původně písemně položených, byla ve vydání HN krácena či úplně změněna. Většina Janečkových odpovědí byla krácena též a jejich význam tím byl mnohdy pozměněn. Některé odpovědi nebyly zveřejněny vůbec. V jednom případě si zase redaktor HN Macháček "Janečkovu" odpověď na svou "otázku" přímo vymyslel. V jiném si Macháček přisvojil otázku kolegy z MfD. Stalo se přesně to, čeho se bývalý novinář Janeček obával hned v první online odpovědi Macháčkovi. Zná nejspíš své pappenheimské... Se zamlčováním "nepohodlných" částí odpovědí, měněním pořadí, vytrháváním vět z kontextu a překrucováním nemá problém jen Janeček. Premiér Paroubek nedávno řekl, že si bude muset začít nahrávat, co kde řekne, aby to věděl a mohl předejít problémům s překrucováním v novinách.

Srovnání původního chatu na serveru ČT s rozhovorem v HN ZDE

čtvrtek 15.40: Londýnská policie evakuovala tři stanice metra: Warren Street, Oval a Sheperd's Bush kvůli "incidentům". Podle zpráv totiž ze dvou z těchto tří stanic vycházel kouř. Ukázalo se, že šlo o odpálení pouhých rozbušek bez třaskavých náloží. Celá trasa londýnského metra Northern Line byla vyřazena z provozu, stejně jako Victoria Line a Hammersmith and City Line. Došlo prý také k incidentu v autobuse č. 26 v Bethnal Green.

Na dvou místech v metru a v autobuse došlo k odpálení rozbušek, bez větší výbušné nálože.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Aktualizace 19.00: Šéf londýnské policie Ian Blair uvedl, že tři trasy londýnského metra byly vyřazeny z provozu, ale že je načase, aby se Londýn vrátil k normálu.

Jedna věc je ohledně událostí ze čtvrtečního odpoledne zcela jasná: tyto bomby a tito atentátníci byli zjevně naprosto odlišní od sebevražedných atentátníků, kteří před čtrnácti dny usmrtili více než 50 osob, píše Richard Norton-Taylor v deníku Guardian.

Cílem pokusů o bombové atentáty v Londýně ve čtvrtek 21.7. bylo zabíjet, konstatoval šéf londýnské Metropolitní policie Ian Blair, "úsilí teroristů však selhalo". Hmotné stopy, zanechané na scéně výbuchů, však jsou podle něho pro policii "velmi nápomocné".

Bomby na čtyřech místech, na třech místech v metru a na jednom v autobuse, jen částečně explodovaly. K útokům došlo téměř přesně v tutéž dobu přibližně ve 13.30 středoevropského času.

Poprvé po deseti letech, na nátlak Spojených států, revalvovala Čína svou měnu juan. Dosavadní velmi nízká hodnota juanu totiž umožňovala Číně energické pronikání na americké a západní trhy prostřednictvím svých levných výrobků a znemožňovala americkým a evropským výrobcům vyvážet své dražší výrobky do Číny. Nynější revalvace čínské měny se považuje za první krok k liberalizaci dosud vládou přísně kontrolované čínské měny. Juan už nebude pevně vázán na dolar, ale jeho hodnota se bude volně pohybovat vůči košíku měn.

Dosud byl juan pevně vázán na dolar kursem 8,28 juanů za dolar, v důsledku nynějšího opatření stoupne jeho hodnota o 2,1 procenta na 8.11 juanů za dolar.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dvaapadesát osob, zadržovaných Američany v zálivu Guantánamo na Kubě zahájilo hladovku, konstatuje americká armáda. Muži dosud odmítli za poslední tři dny devět jídel. V táboře v zálivu Guantánamo je dosud zadržováno více než 500 osob. Jen proti čtyřem z nich bylo zahájeno trestní stíhání. Muži zřejmě protestují proti svému zadržování na dobu neurčitou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Po volbách v severoněmeckých státech, které skončily pro SPD přímo katastrofálně, došlo k blokování zákonodárné činnosti vlády, cokoliv vláda schválí, bude odmítnuto spolkovou radou, která je ovládána opozicí. Proto je iniciativa kancléře Schroedera jedinou rozumnou cestou, jak občanům Německa umožnit aktivní politickou správu. Čekáním na konec volebního období se ztratí nejméně jeden rok a to je v dnešních dobách velmi dlouhá doba.

Proto je rozhodnutí spolkového prezidenta Koehlera jediným možným východisken z dané situace.

Jako celoživotního anglofila mě dosti irituje, že nejsme schopni pro Českou republiku vymyslet výše zmíněný jednoslovný název, píše Vlado Holáň. Divím se dodnes, že mnoha naším spoluobčanům vadí v češtině název Česko, i když ho dlouhá léta (samozřejmě podle věku) používali bez jakýchkoliv zábran ve složenině Česko - Slovensko (pomlčka zde slouží ke zdůraznění dvou států tohoto lingvistického názvu pro nově vzniklou republiku ). Podle vyprávění prarodičů i rodičů (je mi už skoro šedesát), si také lidé nemohli ze začátku zvyknout.

Údajná vazba Greenpeace na al-Kajdu či Saddáma Hussajna je jen vaše hyperbola, se kterou bych byl nerad spojován. Ve svém textu totiž nepracuji s imaginárními hyperbolami, ale s konkrétními prameny, které důsledně cituji. Dělám to proto, aby čtenáři mohli sami posoudit jak jejich věrohodnost, tak správnost mé interpretace.

Minule jsem zde referoval o pravděpodobném dosažení vrcholu světové těžby ropy v současnosti nebo nejbližší budoucnosti. V článku, který Britské listy shrnuly z Guardianu a který vlastně na celou problematiku v českém mediálním prostředí poprvé závažným způsobem upozornil, je zmíněna osoba geologa Colina J. Campbella. Pojďme se proto blíže podívat nejen na něho, ale i na další autority, které se dlouhodobě zabývají problematikou, pro niž se mezitím vžil pojem anglický pojem Peak Oil.

Málo kvalifikovaní přistěhovalci ze zemí mimo EU, kteří přijedou do Británie pracovat, budou podle nových návrhů britské vlády, zveřejněných tento týden, donuceni, aby posílali část svých výdělků do zahraničí.

Britská vláda chce přijmout nařízení, v jehož rámci budou zaměstnavatelé přistěhovalců povinni posílat část jejich výdělku na jejich bankovní účet v domovské zemi, k němuž budou mít zaměstnanci přístup teprve, až se vrátí do své vlasti.

Být starým v operetně nasládlém státečku není k popukání. Zvláště přihlédneme-li k nelibé realitě, že nám chybí státní úředníci oplývající láskou k nám obyčejným lidem, kteří je notabene slušně živíme a překrmujeme, mají díky nám velmi dobrý futrplatz. Miluj bližního svého, ano, ale nic se nemá přehánět. Lidé si rychle uvyknou na lepší anebo alespoň na příslib, že se k lepšímu blíží a dohánějí bohatou a demokracií kvetoucí cizinu.

Ne všechno je tím, nač to vypadá. Přesuneme-li něco z jednoho světa do druhého, může se stát, že se ze šperku stane krám a z tretky něco neobyčejně vzácného. O tom je tento příběh.

Hrdina tohoto příběhu byl v inkriminované době šéfredaktorem významného celostátního magazinu. Rozhodoval o bytí a nebytí dvou set lidí a jeho komentáře mohly někoho i zničit.

V LN se objevil zajímavý rozhovor s Ivanem Langerem, který se rozhodl komunikovat s vládou skrze billboardy okolo D1. Na tomto rozhovoru není zajímavé ani tak jeho ústřední téma, jako to, že se vymyká běžnému standartu, ačkoli by právě taková úroveň měla běžným standartem být.

Neústupnost a intolerance k vyhýbavým odpovědím dokázala zjevně vykolejit i takového mediálního rezidenta, jakým je místopředseda ODS Langer.

Jak může snadno dojít k mediální korupci reklamním trhem, lze nyní názorně spatřit v posledních dvou číslech Literárních novin. Redakce, o níž je známo, že je velmi úzce personálně napojena na Stranu zelených, rozpadající se a rvoucí se o moc, se objala s reklamními agenturami a velkými zadavateli reklamy - těmi nejméně ekologickými subjekty na českém podnikatelském dvorečku. Redakce přitom ještě nedávno zápolila s vlastním rozpočtem. Nakonec prodala svou deklarovanou nezávislost i vyváženost zeleně politickému hazardu a dnes lobbuje i za reklamní průmysl, seč jí síly stačí. Očekává snad za své snažení od velkých firem nějaký sponzorský příspěvek? Anebo splácí, co už zinkasovala? Anebo je pouze tak naivně hloupá?

Jedna z informací, které při své vídeňské návštěvě poskytl Jiří Paroubek, novináře dost překvapila. Řekl jim, že připravovaný dokument o poděkování našim někdejším spoluobčanům německé národnosti, kteří v roce 1938 projevili věrnost demokratické republice, jistou indiskrecí unikl z Ministerstva zahraničí ČR. Indiskrecí cílenou na příští parlamentní volby, v nichž by "ústupnost vůči německým požadavkům" měla české voliče varovat před stranami současné vládní koalice.

Jezdí k nám z USA pořád různé delegace. A jedna členka jedné takové delegace byla rozčilena. Zejména se jí nelíbil jeden plakát. Je to na internetu, jistě ho mnoho lidí zná. Bush má vousy Usámy bin Ladina a text na plakátu zní: "Kdo je skutečný Usáma bin Ladin?" To se této dámě vůbec nelíbilo a stěžovala si, že Američané naši školu financují a americká vláda je na její půdě urážena. Chtěla, aby byly všechny tyto plakáty odstraněny, stěžovala si rektorovi, ale ten jí řekl, že nad tím nemá pravomoc, že jde o svobodu projevu a že když se studenti chtějí takto vyjadřovat, mohou. Nic se nestalo.

O tom, jak se ve středoasijských zemích přetahují velmoci o vliv, hovořil Jan Čulík v řecké Olympii s dvěma kyrgyzskými intelektuálkami, Aidou Aidakjevovou a Elmirou Satybaldievovou.

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.