úterý 15. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Dodržování smluv u firem, které převzaly zbankrotované podniky:
  • Praha: Vyhánění nájemníků (Daniel Hromádko) Český telekom:
  • Zkouší TelSource tunelovat český stát anebo Fond národního majetku stupňuje nátlak? (Dalibor Žůrek) Sdělovací prostředky:
  • Televize Nova: Kdo ví, zda vůbec někdo úvěr dostal? (Jaroslav Plesl) Budoucnost nacionalismu:
  • Čas pro změnu aneb stagnace v Čechách (Pavel Tychtl) Ekonomický nacionalismus:
  • Úpadek českých bot (Sean Hanley) Česká politika:
  • Pozdě, ale přece (Ivan Hoffman) NATO a Kosovo:
  • Mírová operace (Ivan Hoffman)
  • Kosovo: Podařilo se nám vytvořit evropský Vietnam? (Jaroslav Teplý)
  • Protitankové náboje v Kosovu zanechávají radioaktivní dědictví (Miloš Kaláb) Reakce:
  • Srbové zvítězili, a jiné připomínky (Dalibor Žůrek)
  • K Ferdinandovi: mentorský postoj Britských listů (čtenář)
  • Ferdinand nemá racionální argumenty (Václav Janiš)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Protitankové náboje v Kosovu zanechávají radioaktivní dědictví

    Miroslav Kaláb

    Pane Culiku,

    Prilozeny clanek pana Puglieseho se mi jevi zajimavy, prestoze nebo prave protoze jste uverejnil jine clanky na tema ochuzeneho uranu. Jeden cesky autor, ktery odkazoval na znalosti stredoskolske fyziky, vzrusil me a nekolik mych znamych svym bohorovnym tvrzenim, ze ochuzeny uran neni radioaktivni. Z toho hlediska si myslim, ze prilozeny clanek zajimavy je. Nebojte se, ze bych Vas chtel zaplavovat preklady. Tento tyden budu mit 70 roku, tak asi radeji pujdu windsurfovat misto vysedavani nad pocitacem.

    Miloš Kaláb

    Protitankové náboje v Kosovu zanechávají radioaktivní dědictví

    Na téma používání ochuzeného uranu v protitankových střelách bylo v Britských listech uveřejněno několik článků. Tento byl napsán v angličtině panem Davidem Pugliesem a začátkem června uveřejněn v novinách The Ottawa Citizen. V podstatě se jedná o to, že vojáci NATO, až vstoupí na kosovské území a také vracející se uprchlíci budou vystaveni potenciálně smrtelnému nebezpečí, které do země dopravila letadla NATO. Podle některých vojenských analytiků i ochránců životního prostředí jsou části Jugoslávie a Kosova zamořeny jemným radioaktivním prachem, který pochází z munice vyrobené z ochuzeného uranu rozšiřované z amerických protitankových letadel A-10 Warthog.

    Vlády Jugoslávie i Ruska protestovaly proti používání obohaceného uranu na základě měření, která ukázala neobvykle vysokou radioaktivitu v Kosovu. V případě Rusů se prý jedná o pokrytectví, protože ti prodávají náboje z obohaceného uranu na volném trhu. Paní Sara Floundersová z vedení organizace The International Action Center v New Yorku a redaktorka knihy Metal of Dishonor o ochuzeném uranu prohlásila, že se jedná o ekologickou katastrofu: "Spojené státy si jsou vědomy nebezpečí, které střely představují. A přesto jich používají bez jakéhokoliv ohledu na vojáky, ať jsou z Kanady nebo jiné země NATO a také bez ohledu na obyvatelstvo Kosova, které bude muset v zamořené oblasti žít".

    Náboje z ochuzeného uranu dnes mají přezdívku Agent Orange devadesátých let - je to narážka na chemický defoliant - látku odstraňující listí ze stromů. Tuto chemikálii používala americká vojska ve Vietnamu. Ochuzený uran použili Američani poprvé proti Iráku. Během Pouštní bouře americká vojska (a to jak tanky, tak i letectvo) používala uranových nábojů proti tankům, protože ty pronikají snadno pancéřováním. Náboje mají asi dvakrát vyšší hustotu než konvenční náboje, mají vyšší rychlost a větší dostřel. Navíc jsou laciné.

    Při vývoji atomových zbraní vyrobily americké továrny kolem 500,000 kg ochuzeného uranu, který prodávají muničním továrnám za velice nízké ceny. Pan Pugliese uvádí, že Američani vypálili celkem více než 860,000 nábojů a tak "obohatili" bojiště v Iráku a Kuvajtu o přibližně 270,000 kg ochuzeného uranu. Zničili při tom asi 4000 iráckých vozidel. Britští i američtí váleční vysloužilci vyjádřili svoje přesvědčení, že uranový prach by mohl být jedním z faktorů, které způsobily známé "záhadné zdravotní potíže" u personálu, který sloužil v poli.

    Americká i britská armáda upozorňují, že s náboji z ochuzeného uranu se musí zacházet opatrně, ale odmítají názor, že by mohly mít nějaký dlouhodobý škodlivý vliv na životní prostředí nebo na obyvatelstvo. Na začátku letošního roku vyřadila kanadská armáda tyto náboje ze své výzbroje. Původně byly ve výzbroji námořních rychlopalných děl.

    Podle výzkumu Střediska pro informace o obraně ve Washingtonu mají náboje z ochuzeného uranu asi 60% radioaktivitu ve srovnání s přírodním uranem - a radioaktivita bude přetrvávat 4.5 miliardy roků. Riziko nastává v okamžiku, kdy náboj narazí na cíl. Nevybuchuje, ale shoří na jemný radioaktivní prášek. Větší část prachu se usadí kolem zasaženého vozidla a menší část prachu odnese vítr na kilometry daleko. Ty se usadí na zemi nebo se dostanou do vody, která je unáší dále. Pohyb kolem zasaženého vozidla částečky rozviřuje a dostává znova do vzduchu. Středisko Centre for Defense Studies řadí riziko ochuzeného uranu na roveň jiných těžkých kovů jako jsou olovo a rtuť. Paní Floundersová argumentuje, že riziko je větší a to proto, že vdechnutí i malého množství radioaktivních částeček poškozuje buňky a může vést ke vzniku rakoviny. Dodala: "Americká vláda nám před 20 roky říkala, že Agent Orange není nebezpečná látka a nebyla to pravda. Nyní vidíme děti v Iráku postižené deformacemi, rakovina u místního obyvatelstva je na vzestupu a mnozí američtí a britští veteráni jsou nemocní. Věříte vládě, že ochuzený uran neznamená žádné nebo jen minimální nebezpečí?"

    Jiná americká organizace, The National Gulf War Resource Center, vydala loni zprávu, že přibližně 400,000 vojenských osob, které se zúčastnily Pouštní bouře, bylo vystaveno ochuzenému uranu. Pentagon ve své reakci uvedl, že těch osob nebylo tolik, ale přiznal "určité riziko spojené s dlouhodobým vystavením uranu nebo s jeho neopatrným zacházením". Také opravil svoje dřívější údaje, podle nichž se jednalo jen o stovky vojáků a nyní připouští "tisíce vojáků". Stále popírá souvislosti mezi používáním ochuzeného uranu a zdravotními problémy veteránů. Podobně popírá vztah britská zpráva, vydaná před několika měsíci. Radiační riziko je údajně nízké a toxicita se podobá jiným těžkým kovům jako je olovo.

    Penzionovaný kanadský brigádní generál Jim Hanson prohlásil, že kanadští vojáci, kteří vstoupí do Kosova, by se vystavili nebezpečí v blízkosti vozidel, která byla zasažena střelami z ochuzeného uranu, ale riziko ztráty života bude ještě větší, když budou dohlížet na příměří mezi Srby a kosovskými ozbrojenci.

    Podle americké zprávy z r. 1993 (U.S. Government Auditing Service) je možné ochranné předpisy při práci s ochuzeným uranem opustit v případě bojů a jiných situací ohrožujících lidské životy, protože riziko z uranu je převyšováno rizikem z boje. Jinými slovy to znamená, že voják je vystaven většímu riziku, že padne v boji než že by ho zabil ochuzený uran. Nejlepší ukázkou toho, jakým nebezpečím hrozí ochuzený uran, je to, jak sami Američani nakládali s vlastními vozidly, která byla omylem zasažena vlastní palbou. Dvanáct obrněných transportérů bylo pohřbeno v saudskoarabské poušti, protože byly nadměrně zamořeny ochuzeným uranem.

    Pan Jeffrey Mason, výzkumný pracovník střediska The Center for Defence Studies, se domnívá, že zamoření Kosova a Jugoslávie zatím není vysoké, ale dodal, že pro přítomnost ochuzeného uranu by nechtěl být ani v Iráku ani v Jugoslávii. Dodal, že by americká armáda měla významně přispět k očistě od nebezpečných pozůstatků střeliva, kterého používá, ale uznává, že se to snadněji řekne než vykoná. Tak U.S. Army očekává, že náklady na bezpečnou likvidaci 68,000 kg ochuzeného uranu na cvičné střelnici v Indianě mohou vystoupit až na 6 miliard dolarů. Dá se tedy úspěšně pochybovat o tom, že by byli Američani ochotni při takových nákladech odstraňovat ochuzený uran z životního prostředí v Jugoslávii.

    Miloš Kaláb, Ottawa

    Pozn. MK: Před časem se projednávala v Kanadě situace, kterou působí používání olověných broků při lovu vodního ptactva. Broky zapadnou do močálů, a později je polykají kachny místo oblázků, aby jim pomáhaly trávit potravu. Olovo se ale rozpouští a ptáky otravuje. Dostává se také do dravců, kteří se otrávenými vodními ptáky živí. Dá se tedy očekávat, že ochuzený uran nezůstane v Jugoslávii dlouho soustředěn v blízkosti zasažených vozidel, ale i tam se stane součástí zamořeného životního prostředí.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|