10. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 1. 2002

O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat

Nelze souhlasit s řadou Fukuyamových tvrzení. Jedním z nich je volání po regulačním orgánu a regulačních pravidlech, které by regulovaly určitou oblast vědy (aplikovanou lidskou genetiku) nebo později snad vědu vůbec? Vědu se kdysi pokušela regulovat katolická církev a dnes je všeobecně známo, že to nebyla dobrá myšlenka. Zastavování nebo zpomalování vědeckého pokroku je nebezpečné. Lidstvo se ve své evoluci dostalo na cestu a do stádia, kdy je na vědě a technologii a jejím rozvoji (včetn mediciny) stále více závislé. Nemyslím, že by to bylo špatné. Znamená to jen větší nezávislost na silách přírody a možnost, aby člověk řídil nejen techniku, ekonomiku a své zdraví, ale i své zdraví a svůj další vývoj.

K tomu vývoji. Jak objevil Darwin a jak to potvrzují a doplňují poznatky moderní genetiky a evolucionistiky, vývoj každého biologického druhu, tedy i člověka, je dán rovnováhou mezi dvěma procesy: mutagenezí a selekcí.

Mutageneze: Mutace vznikají jako náhodný proces, který v každém jedinci v každé generaci v každé buňce pozmění asi jednu miliontinu všech "písmen" genetické abecedy, kterými jsou zapsány geny a tím všechny zděděné vlastnosti. Vzhledem k tomu, že jeden genom obsahuje kolem 3 miliard písmen, vznikne v každém jedinci a každé jeho buňce za jeho život asi 3 tisíce drobných mutací. Většina z nich není v genech, ale v nekodujících sekvencích genomu. Genů máme asi 30.000. Každý gen má průměrně řádově asi 1000 písmen.

Tedy 30 milionů, v nich vznikne asi 30 mutací. Většina mutací má mírně škodlivé důsledky pro životaschopnost, zvyšuje nemocnost a snižuje tělesnou i psychickou výkonnost. Současné studie, že průměrně 1 - 4 mutce mají potenciálně zhoubný účinek - pokud jsou v homozygotním uspořádání. Jen nepatrná frakce vznikajících mutací znamená pro organismus nějaký přínos.

Selekce: Organismy nesoucí nevýhodné mutace jsou méně životné a produkují méně potomstva. Organismy mutacemi nezatížené nebo nesoucí takové mutované geny, které přinášející organismu prospěch, mívají více potomků. V důsledku toho se nevýhodné geny z populace odstraňují a výhodné geny se rozšiřují.

Podmínkou pro takové odstraňování genetických chyb je, aby z velkého počtu potomků jen menšina přežívala a aby jedinci s mutacemi ve své většině nedosáhli reprodukčního věku. U lidí tomu tak bylo, dokud se v rodině narodilo 6 - 10 dětí, z nichž průměrně jen dvě dosáhly reprodukčního věku a měly vlastní další potomky. Ostatní předčasně zemřely.

Tento selekční proces zajišťoval zdraví populace v dluhodobé perspektivě. Absence takové selekce v modení společnosti je sice humánní, ale současně, s dlouhodobého hlediska, znamená hromadění genetické zátěže, snižování fyzické a psychické kvality pupulace a zhoršování jejího zdravotního stavu.

Po velkém počtu generací by to mohlo znamenat neschopnost rozvíjet civilizaci a případně vyhynutí lidstva jako biologického druhu.

Moderní genetika, s preimplantačním a prenatálním genetickým screeningem přichází jako nazavolanou. Může totiž problém narůstající mutační zátěže účinně řešit.

Už dnes je možné zabránit rození dětí, které by byly postiženy celou řadou genetických poruch. Počet laboratorně detekovatelných genetických poruch při tom rychle narůstá. Aplikace metod genetické preventivní mediciny, které mnozí intelektuálové odsuzují, umožňuje udržení zdraví lidské populace a případně jeho zlepšení - eliminací detekovatelných genetických poruch.

Většina rodičů si přeje mít zdravé a inteligentní děti. Proč by se jim mělo bránit v realizaci tohoto přání? Proč by se mělo bránit rodičům - až to bude možné - zajistit, aby jejich dítě bylo třeba inteligentní, charakterní nebo mělo jinou pozitivní vlastnost?

Takové řízení genového složení populace není nic nového. Je to proces, který od pradávna probíhá v přírodě, je to evoluce, jejímž jsme produktem - a evoluce se u nás nezastaví. Máme však možnost řídit její směr a rychlost. Jako první a jediný organismus na Zemi máme možnost zajistit budoucnost svých dětí, jejich zdraví, výkonnost , dlouhověkost atd. Proč se tomu bránit???

                 
Obsah vydání       10. 1. 2002
11. 1. 2002 Helsinský výbor amerického Kongresu kritizuje zákony o difamaci v ČR
10. 1. 2002 Víte, že policie smí bez povolení soudu sledovat, s kým telefonujete? Jan  Čulík
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Emigruje Svobodná Evropa? Štěpán  Kotrba
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
10. 1. 2002 Haider odmítá v Korutanech slovinské pouliční nápisy
10. 1. 2002 Vesmírný kult strachu již pominul František  Roček
10. 1. 2002 Bruselské ústředí NATO vystavilo české armádě špatný posudek
10. 1. 2002 CET 21: "Žádný nový důkaz o údajné antedataci smluv neexistuje"
10. 1. 2002 Cestování Tonyho Blaira po světě
10. 1. 2002 Kužvart si stěžoval Balvínovi na pořad Nedej se Jakub  Kašpar
10. 1. 2002 O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat Jiří  Soska
9. 1. 2002 Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět
8. 1. 2002 Fukuyama: Jak regulovat vědu
10. 1. 2002 Důvěra ústavním institucím v letech 1999 - 2001: Posílení exekutivy Štěpán  Kotrba
8. 1. 2002 Nekvalitní služby podniku Eurotel Jan  Čulík
8. 1. 2002 ČD: Chceš slevu? Dej rodné číslo! Tomáš  Pecina
9. 1. 2002 Konference Vratislav v Českých zemích - Češi ve Vratislavi
27. 11. 2001 ÚOOÚ ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím Tomáš  Pecina
9. 1. 2002 Jak přispět na investigativní práci BL úvěrovou kartou
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Vesmírný kult strachu již pominul František  Roček
10. 1. 2002 O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat Jiří  Soska
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
9. 1. 2002 Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět   
9. 1. 2002 Preference politických stran: naděje či obava? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2002 Případ Victorie Climbié: Politická korektnost "ohrožuje děti"   
9. 1. 2002 Lze řešit agresivitu dětí jejich vylučováním ze školy?   
8. 1. 2002 Hegemonie srdce: "Ti, kdo nenávidí Ameriku, nenávidí vlastně sebe"   
8. 1. 2002 O znárodňování dětí Josef  Fronek
8. 1. 2002 Podivné praktiky pokoutních publicistů Antonín  Hrbek
8. 1. 2002 Fukuyama: Jak regulovat vědu   
7. 1. 2002 Pravé lži v televizi Nova Dominik  Lukeš
7. 1. 2002 Straní Rada pro reklamu otevřeně společnosti Radiomobil? Jan  Paul
7. 1. 2002 Czech Home Secretary Stanislav Gross's draft Assembly Act curtails civic freedoms