Vim, ze v Listine zakladnich prav a svobod cl.16 odst. 1 je stanoveno pravo obcana ke shromazdovani. Dle descendencni teorie by nemel mit zadny zakon moc mu toto pravo odejmout. Dale je zde v odstavci 2 explicitne stanoveno, ze organy verejne spravy nesmi pravo z odstavce 1 omezit.

Na zaklade vyse uvedeneho si myslim, ze pokud se na jistem miste shromazdi dostatecny pocet lidi a ti budou dejme tomu provolavat nejaka hesla a nest nejake transparenty, je to v souladu s jejich pravy. Kazdy obcan, ktery se takove akce ucastni, tedy vykonava pravo, ktere mu nemuze (LZPS) byt odejmuto.

Nyni bych si definoval "organizatora demonstrace" jako osobu, ktera nabada ostatni lidi k vykonu jejich prav. Konkretne k vykonu prava shromazdovaciho.

Jeho obrovsky vyznam tkvi v tom, ze muze upozornit policii, ze se takova akce bude konat, muze nabadat ostatni obcany, kteri se chteji shromazdovat, k respektovani zakonu a k nenasilnemu protestu. Navic muze akci nejak technicky zajistit, muze se snazit pomahat policii v dodrzovani poradku.

Paklize nejake takove sve pravo nevykona, resp. nemuze vykonat, pak je to jeho pravo, resp. k tomu mohl byt donucen okolnostmi. V nasem pravnim systemu je jasne zakotveno, ze obcan nesmi byt potrestan za rozhodnuti vzdat se vykonavani nektereho ze svych prav. Z toho je zrejme, ze "organizator demonstrace" nemuze policii nijak uskodit, v nejhorsim pripade muze byt netecny element, vetsinou ji vsak pomuze (minimalne demonstraci ohlasi).

Organizator samozrejme muze stejne jako vsichni ucastnici spachat nejaky trestny cin, ale predpokladejme nyni, ze tomu tak neni.

Predpokladejme, ze pan X, ktery je na demonstraci svolane panem Y, spacha trestny cin. V LZPS je pevne zakotveno, ze zadny clovek nemuze byt potrestan za trestny cin, ktery nespachal. Pan Y pomahal ostatnim obcanum ve vykonu jejich prava a dokonce pomohl i policii tim, ze ji upozornil na shromazdovani obcanu v dane datum a hodinu.

Zde je tedy muj dotaz. Pokud uvazujeme vyse uvedene, do jake souvislosti je mozne davat konani pana X s panem Y, na ktere pak muze byt postaven zakon?

Popr. je nektery z axiomu, ktere jsem uvedl, neplatny? Dle meho nazoru je za ciny pana X v teto situaci odpovedny jen a pouze pan X a za ochranu pred porusovanim zakonu je zodpovedna Policie CR.

Pokud se nepodari dusledne zabranovat trestnym cinum a takove ciny trestat, je to selhani Policie CR a "organizator demonstrace," ktery vykonaval ci nevykonaval sve pravo Policii CR pomahat, s tim nijak nesouvisi.

Tudiz ale popiram zavery pana Grosse a dokonce tvrdim, ze takovy zakon je v rozporu s LZPS. Zrejme tedy nekde v mem myslenkovem postupu delam chybu. Muze mi ji nekdo (nejlepe pan Gross, ze ;) jako laikovi ukazat?

Jeste jednou dekuji za pomoc

Poznámka TP: Autor má v zásadě pravdu (i když poněkud zjednodušuje), ale právo lze prosadit jen v právním státě. Po 11. 9. 2001 v takovém útvaru nežijeme.