No přece proto, protože je nejúčelnějším a nejužitečnějším uspořádáním vztahů uvnitř tak složitého společenství, jako je lidstvo. Kritizovat kapitalismus je stejné, jako kritizovat sekeru nebo automobil. Jistě, dřevodubec se sekyrou si nepovídá s dryádami, automobilista si nevychutná krásu krajiny jako vozka. Pusťte vodu přes turbínu a zničte krásu vodopádu. Lze prohlásit některé přírodní statky za nedotknutelný zájem, lze sledovat, jak atlantická civilizace snižuje svůj tlak na přírodu tím, jak se objevují nové a úsporné technologie, jak zvyšuje tlak na přírodu svojí expanzí i předáváním civilizačních výdobytků sousedním civilizačním okruhům. Lze sledovat, jak počet příslušníků této civilizace se zmenšuje vymíráním, lze sledovat, jak civilizační výdobytky předané sousedním civilizacím vyvolaly populační explozi. Pokud člověk připustí ducha přírody či jakou formu prozřetelnosti, může přemýšlet o tom, zda AIDS není geniálním zásahem na obnovení rovnováhy mezi lidstvem a zbytkem planety a může přemýšlet, zda nepřišel příliš pozdě. Může na této myšlence dokonce založit náboženství, či sektu. Může najít lidi (a také by měl hledat), kteří se dokáží zastavit a rozhlédnout, vidět a cítit.

Co nemůže, nemůže zakázat kapitalismus. Nemůže nařídit jedlíku hamburgerů, aby obdivoval finesy francouzské kuchyně, nemůže obdivovateli Dolly Buster vnutit ideál Mony Lisy, nemůže milovníku telenovel vnutit Kantovu filosofii.

Článek vznikl jako diskuzní příspěvek ve Fóru Britských listů