Napsal nám jeden čtenář, který nevěřil, že se v Americe skutečně prosadí svoboda projevu a že se noviny nebudou muset omlouvat za to, že v dnešní krizi kritizovaly vládu a prezidenta (reagoval na článek "Tím, že útočí na nevinné lidi, mají teroristé v úmyslu upozornit na provinění nedosažitelných osob" z Los Angeles Times, který přetiskujeme i v dnešním čísle). (Los Angeles Times je velmi významný deník amerického Západu.) Čtenář píše:

Dival jsem se na stranku LA Times, jestli se nahodou nemuseli omluvit za clanek, ktery jste vcera pretiskli. Naopak, stoji si za svym, jak ukazuje tento strucny a vystizny uvodnik. Zvlaste se mi libi ta pasaz, ze je nutno predevsim branit svobodu Americanu rikat, co si mysli, "bez ni nezalezi na forme vlady pod kterou zijete, protoze jste poddanym, nikoli obcanem."

V Americe naštěstí existuje dlouhá tradice boje za lidská práva a svobodu projevu. Američané vědí, že demokracie odumře, pokud občané nejsou ochotni ostražitě a za každých okolností hájit své svobody. Demokracii je nutno totiž neustále aktivně vzdělávat. Nyní napsal vzdorně list Los Angeles Times ve svém úvodníku, o němž se zmiňuje náš čtenář toto:

Po teroristických útocích z minulého měsíce obvinil Dan Guthrie, komentátor deníku Daily Couries v městě Grants Pass v Oregonu prezidenta Bushe, že se "schoval v díře v Nebrasce", namísto, aby se okamžitě vrátil do Washingtonu. Vydavatel deníku ho vyhodil ze zaměstnání.

V komentáři v listě Texas City Sun napsal Tom Gutting že Bush "létal po zemi jako zděšené dítě, které leze k matce do postele poté, co mělo zlý sen." Guttinga taky vyhodili.

Televizní moderátor Bill Maher se dostal do průšvihu, protože řekl, že únosci nebyli zbabělci, ale že zbabělé jsou Spojené státy, protože střílí řízené rakety na dlouhé vzdálenosti. Někteří Maherovi inzerenti okamžitě zrušili televizní reklamu v jeho pořadu. Ari Fleischer, tiskový tajemník Bílého domu, Mahera zkritizoval, a zlověstně vyhlásil, že "v takovýchto dobách si lidé musejí dávat pozor na to, co říkají a co dělají." Předtím Fleischer v reakci na kritiku, jak dlouho to Bushovi trvalo, než se 11. září vrátil do Washingtonu, oznámil, že prý jeho letadlo ohrožovali teroristé – zdá se, že to byla lež.

Jestli je tento náš národ nyní opravdu ve válce, tentokráte nebojujeme na obranu ropných ložisek ani lidských práv v zahraničí. Tentokrát bojujeme na obranu své demokracie a zásad, vtělených do naší ústavy. Nevýznamnější ze všech pozoruhodných svobod, které mají Američané, je právo říkat, co si myslí. Právě touto svobodou se před 200 lety začal tento národ odlišovat od jiných a dovolil, aby to pokračovalo. Bez této svobody, jak řekl senátor William Borah v Senátu v roce 1917, "je úplně jedno, pod jakou formou vlády žijete, jste poddaný, nikoliv občan."

Zadavatelé reklamy a vydavatelé mají právo vyjadřovat své názory prostřednictvím svých šekových knížek. Ale teď není doba na to, abychom omezovali debatu. Tento národ zahajuje dlouhou válku proti smrtelným nepřátelům. Svoboda říkat otevřeně, jak vláda vede tuto válku, se nesmí stát její obětí."

Demokracie, jako všechno, co vytvořili lidé, je křehký a nedokonalý systém. Nemá-li dojít k jeho zpotvoření, je ho třeba neustále hájit, opravovat a vzdělávat. Bylo by absolutně chybné předkládat České republice americkou či britskou demokracii jako dokonalý ideál. I v těchto demokracích dochází denodenně ke křivdám, sprostotám a nespravedlnostem. Od poslušného, stádovitého českého národa (alespoň jak se dnes projevuje v politice a ve sdělovacích prostředcích) se však americká či britská demokracie odlišuje tím, že se vždycky vyskytne v těchto společnostech dost lidí, ochotných neohroženě vystoupit na obranu svobody a nedostatky ve svých zemích kritizovat. Teď, zdá se, procházejí Spojené státy zrychleným procesem výuky v geopolitice, srovnávacím náboženství, zahraniční politice i toho, co je vlastně demokracie a jak se má chovat v krizi. Názory se v pluralitní společnosti vždy odlišují a mnozí například nyní odsuzují osoby, vystupující na obranu svobody projevu i v krizi, jako "zrádce Ameriky".

Kéž by se začal hrdý pluralismus projevovat veřejně i v České republice. Zatím se bohužel zdá, že i pod tím nejmenším tlakem (domnívám se, že je v současnosti hrozba teroristického útoku v ČR malá, protože ani teroristé, ani světová veřejnost vůbec nevědí, kde nějaká Česká republika je, útok na český cíl by se jim tedy z hlediska publicity nevyplatil – co bude mít větší mezinárodní dopad: vyhodit v Praze do povětří americké Rádio Svoboda, anebo londýnský parlament?) se demokracie v ČR rozkládá a společnost a politikové se navracejí k pohodlným totalitním zvyklostem, zavedeným v sedmdesátých a osmdesátých letech. Rozhodnutí českých prokurátorů stíhat vyjadřování názorů jako trestný čin je v tomto smyslu šokující. V Americe či v Británii by vyvolalo palcové titulky a postavily by se proti němu stovky obránců lidských práv. V ČR to zatím udělal jen Tomáš Pecina – kde jsou ostatní? Národ mlčí a postrašení pošťáci v Liberci předávají poslušně protiamerické letáky policii ke kriminologickému rozboru...

Jak si dobře uvědomují Američané i Britové (návrh zavést občanské průkazy britská vláda v minulých dnech spěšně opustila, protože se proti němu zvedla vlna protestů z organizací hájících lidská práva i ze samotné vládnoucí Labouristické strany a britská vláda si uvědomila,že by bylo nesmírně obtížné zavedení občanek prosadit v parlamentu) právě v krizových obdobích je nutno vystupovat na obranu svobody a demokracie. Kdy to začnou dělat i Češi?