Moravané, vy nejste Čechy?

7. 4. 2017 / Miloš Dokulil

Ne že by hned v tom nadpisu vůbec byl nastaven nějaký problém. Raději okamžitě vyjevme, jak by to muselo znít, aby to byla – dokonce zdvojená – provokace. Raději to teď uveďme jako citát: „Moravané, vy nejste Čechami?“

Vraťme se na chvíli ke gramatice základní školy. V nadpisu to poslední slovo je 7. pád množného čísla od „Čech“ (jako příslušník národnosti; jste či nejste kým, čím); není to 1. pád, opět množného čísla, od „Čechy“ (jako země; kupodivu s tím tvarem množného čísla, že?).


Navíc ta druhá zrovna zmíněná alternativa nepřichází v úvahu již proto, že ve východisku otázky z nadpisu nemáme název země, ale přiřazené jméno pro lidi obývající určité území. Takže též to závěrečné slovo otázky v nadpisu by mělo takto obdobně se vztahovat na název lidí na daném teritoriu. A hned to – snad bezbolestně – vysypme: Každý Moravan (ale i Slezan) žijící nebo spíše narozený na východ od Českomoravské vysočiny je zároveň (nebo navíc?) Čechem; a to v souladu s jazykovým dělítkem, které vnímáme jako nadřazené.

A raději to další uvažování rychle zkraťme. Ještě tzv. „první“ republika, ČSR po roce 1918, rozlišovala jednotlivé země, z nichž se skládala. Vzhledem k poměrně malému „česky“ profilovanému Slezsku střed republiky měl potom rozlohu Moravy a Slezska a úřední název „Země moravskoslezská“. Po 2. světové válce posléze vzniklo tzv. krajské zřízení (k roku 1960; 7 krajů) a vyšší územně správní celky (z roku 1993; 14 krajů), jimiž byla historicky vzniknuvší a do začátku 2. poloviny 20 století stále respektovaná zemská hranice zcela ignorována a fakticky „zemské zřízení“ tudíž již přes půl století neexistuje!

Takže: pokud to začneme chápat „natvrdo“, Morava aktuálně – v právním smyslu – již přes půl století neexistuje. A „Moravan“ (či „Slezan“) může ovšem existovat jenom historickou reminiscencí a zřejmě s jistou nostalgií navíc, že tu dřívější „zemskou příslušnost“ oficiální kruhy už léta vážně neberou.

Je tu ovšem hned paralelně další problém. Kdejaký úřední i neúřední činitel nemalý počet let (když vznikla Česká republika), má-li na mysli „ČR“, řekne či napíše nejednou „v Čechách“. Což ovšem je taky – obdobně jako s tou Moravou – uplatnění nenáležité; a zřejmě hůř: je to dokonce mimo právní realitu. Jak to? Jakmile legálně skončilo zemské zřízení, přestala existovat nejen Morava, ale i Čechy, že? Též hranice původních Čech jako země byla obětována krajskému zřízení. A nadto není adekvátní, aby se výrazem „Čechy“ – pod záminkou „jednoslovnosti“ při citaci státu – přijatelně pojmenovávalo teritorium ČR jako celek! (Žádné „pars pro toto“ – čili „část za celek“ – nemá tu oprávnění!)

I když se mnohým Čechům (od Šumavy po Karpaty) nemusí – „jaksi“ – líbit výraz „Česko“ jako jednoslovný termín pro název státu, je to spíše či zřejmě nepochopením ústrojnosti tohoto názvu. (Jako bychom neměli náležitě a bez problémů hned třeba Rakousko či Polsko, ne-li Slovensko, a to podle téhož vzoru! Zde asi stále čeká náprava až na větší sebekázeň některých „roztržitých“ uživatelů češtiny a na systematickou pozornost vůči nešvaru ve školách.)

Výraz „Čechy“ se nikdy nevztahoval na teritorium celé ČR a výraz „Česko“ by neměl mít pachuť čehosi proti duchu češtiny! Kdy si to konečně uvědomí naši hříšníci? (Včetně mnohých politiků či novinářů či dalších rozmanitých činitelů!)

0
Vytisknout
2114

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2017