BBC: Robotika zničí pracovní příležitosti. Je nutno vypracovat nový sociální model

20. 2. 2017

Rozhlas BBC v neděli navštívil centrum pro vývoj robotů v anglickém Sheffieldu a jeho reportér tam komunikoval s několika pokusnými roboty. Pak následovala diskuse o tom, co umělá inteligence a robotika způsobí v ekonomice a v zaměstnanosti:

Moderátor: Málokdo, kdo pracuje v oboru robotiky, pochybuje, že umělá inteligence zlikviduje velké množství pracovních příležitostí. Michael Sloss si myslí, že to znamená, že budeme muset věci radikálně přemyslet:

"Roboti skutečně v nadcházejících dvaceti letech převezmou šedesát procent dnes existujících pracovních příležitostí. To by bylo hluboce znepokojující, pokud k tomu účelu nerestrukturalizujeme společnost."


Profesor Prescott souhlasí: "Až do nynějška byli lidi schopni prodávat svou práci. Až se dostaneme do situace, kdy lidi nebudou schopni prodávat svou práci, ohrozí to celý trh, protože lidé, kteří vyrábějí, pořád potřebují lidi, kteří kupují. Možná že budeme muset lidi platit za to, že budou konzumovat. Že jim dáme určitý základní příjem a oni budou těmi spotřebiteli, kteří budou udržovat trh při existenci. Budeme moci přesunout většinu prací, které nechceme dělat, robotům, a věnovat se kvalitě života."

Profesor Richard Suskind, přededa společnosti Počítače a právo a autor knihy Budoucnost profesí: "Dívám se na to z hlediska osob, které přijímají služby. Mnoho lidí říká, samozřejmě, lidi přijdou o práci, ale mě spíš zajímá, že máme zdravotnictví, které řádně nefunguje, školství, které řádně nefunguje. A nyní vznikají technologie, které dokáží aktivně pracovat v zájmu pacientů, studentů, zákazníků. Takže nám to přinese řešení pro problémy zdravotnictví, školství, právního systému, a tak dále.

Calum Chase, autor knihy Economic singularity: "Umělá inteligence bude poskytovat daleko lepší služby. Zlepší všechny služby, které potřebujeme, ale učiní to tím, že nahradí lidi, kteří nám nyní tyto služby poskytují nedokonale. Tak si v budoucnosti budeme muset vymyslet, jak budou lidé dostávat příjem. A to je velký problém.

Richard Suskind: "Musíme si ujasnit, jak to bude časově. Dvacátá léta budou věkem nikoliv nezaměstnanosti, ale restrukturalizace zaměstnání. Budeme svědky toho, že mnoho profesně kvalifikovaných lidí - lékaři, právníci, účetní odborníci - získají novou kvalifikaci, aby se naučili budovat nové počítačové systémy. Takže ve dvacátých letech jednadvacátého století vznikne úplně nový průmysl, kdy lidé budou předávat své znalosti počítačovým systémům. Ve třicátých a čtyřicátých letech jednadvacátého století to pak bude už něco úplně jiného."

Moderátor: "Calume, při všech předchozích průmyslových revolucích vládly obavy, že průmyslová revoluce lidi připraví o zaměstnání. Nikdy se to ale dosud nestalo, vznikla zaměstnání nová. Nestane se to i nyní?"

Calum Chase: "Nemyslím. Je pravda, že předchozí kola automatizace nevyvolala dlouhodobou nezaměstnanost. Jenže teď je to jiné. Dosavadní kola automatizace byla totiž převážně jen mechanizací. Stroje nahradily sílu našich svalů. To nebylo příliš dobré pro koně, protože koně neměli nic jiného co nabídnout než sílu svalů. Teď ale přichází vlna kognitivní automatizace, kdy stroje budou dělat práci, kterou my nyní provádíme mozkem. A až převezmou tato zaměstnání, není úplně jasné, co budeme ještě mít co nabídnout. Částečně souhlasím s Richardem, že dvacátá léta jednadvacátého století nebudou dobou, kdy dojde k masivním vlnám nezaměstnanosti. I když si myslím, že v určitých sektorech ekonomiky toho budeme svědky. Například profesionální řidiči vozidel. Ti drtivou většinou přijdou o zaměstnání v důsledku vzniku samořídících automobilů. To je asi milion lidí v Británii, asi pět milionů lidí v USA. Není úplně jasné, jakou jinou práci budou moci dělat.

Moderátor: Jako vždycky strašně bude záviset na tom, kdo ovládá tyto systémy.

Richard Suskind: "To je životně důležitá otázka. Příjem dnes pochází z práce lidí na jedné straně a z kapitálu na straně druhé. Zjistíme, že podíl práce lidí se bude stále zmenšovat. V principu existují některé atraktivní nápady a myšlenky, jak by to mohlo být s intelektuálním kapitálem. Že bychom ho mohli všichni sdílet na základě společného vlastnictví, jako to dělá Wikipedia. Realitou ovšem je, že systémy a data bude ovládat velmi malý počet velmi obrovských a mocných komerčních organizací. Nejde o změny na okraji společnosti, půjde o zásadní změny toho, jak se organizujeme, jak žijeme, jak pracujeme. A to vyžaduje hluboké strategické myšlení i politickou aktivitu.

Moderátor: Calume, slyšeli jsme z Sheffieldu o atraktivitě základního příjmu. Myslíte si, že je to realistické?

Calum Chase: "Může to být částečné řešení, ale problém se základním příjmem je, že je fantasticky nákladný, a zadruhé, ono to nebude stačit. Jestliže jste byl zvyklý vydělávat 40 000 liber ročně jako profesionální řidič, neuspokojí vás, když vám řeknou, že v budoucnosti se budete muset navždy spokojit se základním příjmem 10 000 liber ročně.

Moderátor: Richarde, nepřeháníme to trochu? Nejsou některé věci, které vždycky budou umět dělat jen lidi?

Richard Suskind: Pokud uvažujeme o základních lidských schopnostech, které máme, o našich schopnostech myslet a argumentovat, tomu říkáme kognitivní schopnosti, o našich schopnostech přesunovat věci, to jsou naše fyzické schopnosti, o našich emocionálních schopnostech, poznávat a vyjadřovat emoce, za čtvrté jsou to naše morální schopnosti, poznat, co je správné a co je nesprávné, je naprosto jasné, že umělá inteligence proniká do našich kognitivních schopností, převzala manuální, fyzické schopnosti, oblast afektivních schopností, vyjadřovat emoce, to se také rychle prosazuje, takže zůstává jen otázka našich morálních schopností. Jsme přesvědčeni, že stroje budou umět poznat, co je správné a co je špatné? Chceme, aby stroje přejímaly morální odpovědnost, tak, jak ji mají lidské bytosti? Bylo by pro nás například přijatelné, aby stroj rozhodl, zda se pacientovi mají v nemocnici vypnout přístroje udržující ho při životě? Asi ne, a tak zůstává morální rozměr, které si asi ještě po mnoho let rezervujeme pro lidské bytosti. To vyvolává zásadní otázku, kde jsou morální hranice strojů. A i kdyby v budoucnosti stroje byly schopny činit morální rozhodnutí, chceme jako lidi udržet v této věci někde určitou hranici?

Zdroj v angličtině (audio od minuty 22) ZDE

0
Vytisknout
2284

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2017