Konspirační teorie a jejich diskreditace

15. 9. 2014 / Petr Sak

V posledních letech se v médiích a na internetových serverech stále častěji setkáváme s pojmem konspirační teorie. Mainstremová média, jejich redaktoři a politici do pojmu "konspirační teorie" postupně investovali mnoho negativních emocí (výsměch, pohrdání, degradace ...).

Jako v bance, kdy jsou vkládány finance na účet a později z účtu finance vybíráme, tak do pojmu konspirační teorie vložené negativní konotace a emoce jsou v případě objevení nové "konspirační teorie" tyto negativní emoce a konotace vybírány a směrovány na novou konspirační teorii. Proto již nejsou používány argumenty, ani analýza, ale pouhým přiřazením ke zdiskreditovanému pojmu je konkrétní "teorie" vyřazena z normálního mediálního a veřejného prostoru.

Správný novinář, politik, občan může o konspirační teorii mluvit pouze s posměškem, nemůže ji dokonce ani věcně kritizovat, protože už tím by byl podezřelý. O konspiračních teoriích mluví jen blázni, psychopati, podezřelí ze všeho možného, včetně terorizmu. Proto posměch vůči "konspiračním teorií" patří k výbavě slušného občana, občana, který je neproblémový, myslí a jedná podle médií, není kritický ani skepticky a vždy je pro něj největší autoritou "Velký bratr".

Málokterý pojem je tak spojen se zcela protikladnými postoji, "konspirační teorie" jsou buď zcela přijímány nebo zcela odmítány. Postoje mají tři složky; afektivní, kognitivní a konativní. Postoje ke konspiračním teoriím mají především afektivní charakter, proto se u konspiračních teorií setkáváme jen zřídka s analytickým přístupem a věcnou analýzou.

Už samotné označení "konspirační teorie", zavání konspirací, protože takový název, zvláště v množném čísle nejenže není vhodný, on je zcela chybný. Teorie je něco jiného, než co se pod pojmem konspirační teorie uvádí. Teorie je soubor konzistentních poznatků, které v podobě zákonů, zákonitostí a souvislostí mezi jevy, vysvětluje určitý výsek reality. Teorie je ověřená konfrontací s realitou.

Nazvání určitého chování "konspirační teorií" usnadňuje její zamítnutí, protože podřazení pod pojem teorie je chybné. Ovšem tím se může s "vaničkou vylít i dítě", protože chybnost označení neznamená automaticky věcnou nesprávnost. Logicky lze vyvodit hypotézu, že chybný název byl přiřazen k alternativním vysvětlením událostí záměrně, aby se zpochybnila jejich věrohodnost. To, co se uvádí pod pojmem konspirační teorie ve vztahu k jednotlivým událostem by odpovídalo názvu scénář, který má charakter konspirace. Tedy bychom mohli u konkrétní události hovořit o jednání podle konspiračního scénáře.

Wikipedie o konspirační teorii říká: "Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí) je původně neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí. Termín ale časem nabyl pejorativního významu a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády, tajné služby, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky, představitelé určitých národů či náboženství nebo i mimozemské civilizace.

Samo použití pojmu "konspirační teorie" je do jisté míry problematické, protože tento termín používají především skeptici a odpůrci teorií spiknutí a přikládají mu hanlivý smysl. Označí-li mluvčí nějaké tvrzení jako "konspirační teorii", pak tím obvykle dává najevo, že je považuje za smyšlené a nepodložené. Termín bývá tedy používán jako automatické zamítnutí tvrzení, které je považováno za směšné, nesprávné, paranoidní, neopodstatněné, bizarní či iracionální". (wikipedia)

Konspirace je utajené jednání více subjektů s domluveným cílem. Má blízko k organizovanému zločinu, v němž dochází k trestnému činu na základě domluvy více jedinců. Rozdíl je v tom, že organizovaný zločin, aby naplnil skutkovou podstatu musí být trestným činem, zatímco konspirace nemusí směřovat k trestné činnosti. Zatímco u organizovaného činu se bez problému zločincům uznává schopnost sociálně sofistikovanějšího chování, schopnost shodnout se na jednom cíli, rozdělit si úlohy, koordinovat činnost atd., v případě "konspirační teorie" jejím aktérům takové schopnosti odpůrci konspiračních teorií nepřiznávají.

Co charakterizuje "konspirační teorie"

  • struktura více subjektů (jedinců, skupin, organizací nebo institucí);
  • shodnost či průnik zájmu subjektů;
  • vymezený cíl, kterého struktura dosáhne na úkor jiných subjektů. Tedy hra s nulovým součtem;
  • cíl i postupy jsou utajené pro vnější prostředí;
  • často jsou části projektu utajeny i pro prvky struktury, které se podílejí na realizaci konspiračního scénáře;
  • součástí konspirace bývají i nelegální a nezákonné postupy.

Jak se konspirační teorie pozná

  • Činnost konspirační entity zanechává nechtěné stopy. Zvláště v informační společnosti nikdo nemá soukromí, vše je odposloucháváno a může být zveřejněno. Náměstkyně amerického ministra zahraničí pro evropské záležitosti Victoria Nulandová v rozhovoru s americkým velvyslancem v Kyjevě prohlásila "Fuck the EU" a v době, kdy ještě konec Janukoviče ve funkci prezidenta nebyl na pořadu dne, stejně jako změna vlády, odmítla V. Klička preferovaného EU a sdělila, že USA chtějí za premiéra Jaceňuka. Také řekla, že USA investovaly do "ukrajinské demokracie" 5 miliard dolarů.
  • Nelogičnost, nekonzistentnost, neobvyklé postupy.

Den před příjezdem J.F.Kennedyho do Dallasu byla trasa vybraná FBI bezdůvodně nahrazena jinou, se značnými bezpečnostními riziky

USA zaútočily na Irák na základě tvrzení, že Irák má chemické zbraně. Ukázalo se, že chemické zbraně neměl. Tuto informaci CIA získala od svého agenta, iráckého emigranta, žijícího v exilu. Vzhledem k tomu, že CIA je pouze jednou z řady zpravodajských organizací USA, s několika desítkami tisíc zaměstnanců a s rozpočtem desítek miliard dolarů, vidím dvě možná vysvětlení vzniku a použití této informace.

1.věrohodnost informace a věrohodnost způsobu jejího získání naprosto diskredituje kompetenci organizace, která jí vládě předložila. Jedinou odpovídající reakcí by bylo její zrušení.

2. šlo o konspiraci a ne o získání věrohodných informací. Cílem nebyla informace. ale důvod k vojenské agresi. Ovšem i v případě konspirace jde o mimořádný diletantismus.

Konspirace jako způsob lidského chování

Od doby vzniku člověka patří chování směřující k předem danému cíli k častému chování člověka. Proto s rozvojem člověka a "sociálna" se vyvíjejí i způsoby chování vedoucí k dosažení cíle. Původní příroda je ve stále větší míře nahrazována "druhou přírodou" - kulturou a společností. To logicky vede k tomu, že cílů je dosahováno stále více, v rámci společnosti, vůči jiným částem sociálna. Cílů je dosahováno v rámci nulové hry, kdy vítěz získává na úkor poraženého. Bylo by s podivem, kdyby inteligence člověka se projevovala pouze v umění, vědě a vyhýbala se oblasti sociálního chování. Vždyť svých cílů dnes člověk dosahuje ne ve hře s přírodou, ale v interakci s jinými lidmi, skupinami a společností. Způsoby jak vyhrát nad druhými, jak vyhrát ve hře s nulovým součtem se stále rozvíjejí, avšak konspirační chování nenajdeme ve školních osnovách, protože znalost těchto sociálních postupů chování a schopnost je ovládat je výhodou, pokud je protivník nezná a neovládá. Proto jejich existence je svým způsobem konspirací.

Jeden se způsobů sofistikovaného sociálního chování jak v nulové hře vyhrávat a dosahovat cílů je konspirace. To znamená domluvit se s dalšími subjekty na utajeném postupu a ve hře s nulovým výsledkem vyhrát nad dalším/dalšími subjekty, kteří o naší utajené hře nic nevědí.

Konspirací je plná historie, např. vražda sv. Václava a vyvraždění Slavníkovců. Likvidace vojenského velení Sovětského svazu Stalinem byla důsledkem konspirace německé zpravodajské služby, která E. Benešovi "podstrčila" informaci o zradě sovětských generálů. Beneš tuto informaci předal J. Stalinovi s fatálnímu následky. Zahájení 2. světové války napadením Německa německými vojáky v polských uniformách.

Návštěva politiků ČSSD Haška, Chovance a dalších u prezidenta M. Zemana v období mezi volbami s sestavením vlády. Všechny rysy konspirace naplňuje chování Nagyové a P. Nečase, do níž byla dokonce jako jeden ze subjektů konspirace začleněna vojenská kontrarozvědka. Konspirací byla pravděpodobně hra STB s mrtvým studentem na Národní třídě v listopadu 1989. Mrtvý student Šmíd vstal z mrtvých a proměnil se v poručíka STB Zifčáka.

Součásti vývoje lidské civilizace je směřování ke společenské dělbě práce a ke specializaci, tento proces se nevyhnul ani konspiraci. Vyvrcholením společenské dělby práce a specializace v lidské civilizaci v oblasti informací je vznik zvláštních (zpravodajských) služeb. Součástí konspirace zpravodajských služeb je práce s informacemi, to znamená jejich získávání, výroba, dávkování, vybírání adresáta, časování, medializování, diskreditace. V informační společnosti mají informace ontický charakter, na jejich základě dochází ke společenské reprodukci a ke společenským změnám. Zvýrazněním společenského významu informací vzrostl i význam institucí pracujících s informacemi. Ovšem to, že se dozvíme od zpravodajských služeb pravdivou informaci je nejméně pravděpodobné, protože jakýmkoliv zveřejněním informace sleduje zpravodajská služba nějaký cíl, ale rozhodně ne to, aby byl občan pravdivě informován.

Zpravodajské hry a úkoly mají téměř vždy charakter konspirace, většinou vůči druhým zemím. S velkým časovým odstupem jsou odkrývány archivy zpravodajských služeb, z nichž se dozvídáme o konspiracích v minulosti, již s dosaženým výsledkem. Např. nedávno bylo zveřejněno, že zpravodajské služby Velké Británie se ve spolupráci se CIA podílely na odstranění demokraticky zvoleného iránského premiéra Muhammada Mosaddeka, který znárodnil íránský ropný průmysl, a na jeho nahrazení Rézou Páhlavím.

CIA přiznává několik svých pokusů o zavraždění Fidela Castra, také za zavražděním charismatického konžského presidenta P. Lumumby stojí západní zpravodajské služby.

Informace vždy znamenaly moc a v dnešní době to platí obzvláště, proto zpravodajské služby mají mimořádnou moc a nabízí se otázka, kdo komu slouží? Zda zpravodajské služby politické reprezentaci či politická reprezentace zpravodajským službám a oligarchii? To se promítá i v průniku reprezentantů zpravodajských služeb do vrcholné politiky. Ředitel CIA G.Bush se stal prezidentem a na tento post prosadil i svého syna, R.Reagan byl agentem FBI, V.Putin byl důstojníkem KGB, mnohaletý předseda vlády L.Štrougal byl ministrem vnitra a další ministr vnitra Barák, získal takovou moc a vliv, že konspirací, která měla až charakter puče byl odstaven, a v inscenovaném procesu poslán do vězení, z něhož se dostal až v rámci Pražského jara. J.Andropov, mnohaletý šéf KGB se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS a připravil nástup přestavby a odstartoval kariéru M.S.Gorbačeva.

Konspirace v sociální, ekonomické a politické struktuře

V sedmdesátých letech sociální stratifikace v západních společnostech dostávala podobu hrušky. Nízký podíl chudé základny, vysoký podíl střední třídy a opět nízký podíl nejbohatších. To je však již minulost, střední třída se propadá do chudé základny, podíl bohatých klesá, avšak jejich bohatství roste. Z hrušky se stává pyramida s rozšiřující se základnou a stále špičatějším vrcholem.

Odpůrci konspiračních teorií zavrhují, že vrchol mocenské a ekonomické pyramidy je schopen konspirace, na rozdíl od nižších vrstev, včetně organizovaného zločinu. Avšak konec konců máme spoustu příkladů z české majetkové transformace, kdy řada převodů majetků měla charakter konspirace a existují odhady, že 30 -- 70 % restitucí byly podvody. Známý je, v tomto případě neúspěšný, pokus M. Chadimové o restituci řady domů či spíše paláců na Malé Straně. Po provalení faktů, ji V. Havel udělil milost ještě před vynesením rozsudku (abolice), což může vypovídat o možném krytí, jako součást konspirace.

Netransparentnost bankovního sektorů při manipulaci s toxickými finančními deriváty, která vedla až k finanční a ekonomické krizi západního světa, má charakter konspirace, hry s nulovým součtem, v níž vyhrála úzká skupina finančních oligarchů, bankéřů nad celým světem. Takovými hrami roste majetek oligarchie a zvětšují se nůžky mezi bohatými, kterých je stále méně a chudými, kterých je stále více.

O těchto způsobech získávání moci, vlivu a majetku by však ti, kteří v této hře neustále prohrávají neměli vědět. Z tohoto nevědění většiny plyne moc menšiny. Proto musejí být konspirační teorie degradovány. Ovšem v době internetu to je stále obtížnější. Proto snad jako nejdůležitější konspirace byla vytvořena "konspirační teorie" s diskreditující konotací, jakási "informační ebola", protože každý se od ní musí distancovat výsměchem a "nešahat na ní", aby se nenakazil.

Svého času J.F.Kennedy v jednom z posledních projevů před svou smrtí prohlásil, že do demokratické společnosti žádné utajené informace nepatří. Čím je společnost demokratičtější, tím méně se v ní rozvíjí kultura utajování a špiclování.

Proto moderními hrdiny a "proroky" informační společnosti 21. století, skutečně otevřené a informované společnosti jsou Julian Assange a Edward Snowden.

0
Vytisknout
7963

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2014