M. Kalousek odtajnil tajemného šéfa, který bral více než premiér

17. 10. 2011 / Jiří Baťa

Myslím, že tuto informaci pustil ministr Kalousek s velkým ulehčením, protože jakkoliv se veřejnost domáhá jmenovitého seznamu osob a výše jejich příjmů, zatím se tomu patrioti ministerstva financí (stejně jako jiných) úspěšně vyhýbají. Jak dlouho, je otázka. Pokud se ovšem jedná o odtajnění šéfa téhož resortu za úřadování jiného ministra, činí tak Kalousek rád a snad i ochotně. Vždyť odtajnil něco, po čem se tak usilovně volá a tedy, co by mohlo být (a ono je) pro veřejnost zajímavé a přitom jeho se to netýká, on za nic nemůže a hlavně "nezradil" své kamarády. Vždyť to znáte: ruka ruku myje, atd.!

Pokud se ovšem budeme zabývat podstatou věci, tedy vysokými příjmy některých úředníků na ministerstvech obecně, pak odtajnění výše příjmů včetně odměn tehdejšího ředitele odboru správy státního dluhu Jiřího Franty z dob ministra financí Eduarda Janoty ve výši 1 mil. 800 tisíc za rok (průměr na měsíc 150 000 ,- Kč) je do nebe volající. Nebyl by to ovšem Miroslav Kalousek, aby se nepokusil obhajovat neobhajitelné poznámkou, že "... odborníci jako Franta v soukromém sektoru berou mnohem víc!" Jenže o to právě jde, že pan Franta je placen jako státní úředník penězi daňových poplatníků, nikoliv soukromou firmou. Zřejmě tím chtěl naznačit, že by si ve státním sektoru zasloužil(i) ještě více. Ještě to tak!

Ovšem příjmy plus mínus jako u zmíněného pana Franty nejsou výjimkou či ojedinělé. Stačí vzpomenout odměny exministra Johna, premiéra Nečase, případně ministrů J. Dobeše, Fuksy, Kocourka atd. To, že ne všechna ministerstva a státní úřady nechtějí "přiznat barvu", tzn. výši příjmů a odměn svých úředníků, jasně napovídá, že k tomu zřejmě mají dostatečně pádný důvod. Jejich odvolávání se na všelijaká zákonná ustanovení neobstojí, protože i NS konstatoval, že příjmy zveřejnit musí. Že tak dosud neučinily dokazuje, jak respektují a jsou pro ně závazné zákony či nařízení této země. Ale i kdyby to respektovaly a platy úředníků zveřejnily, k čemu to asi bude? Vždyť je jen na morálce těchto lidí, jak budou či nebudou své "koně" přeplácet, protože žádná legislativa proti takovému jednání nebyla a sotva bude přijata!

Jenže nejde jen o suché konstatování výše příjmu toho kterého úředníka. Jednak, což je hlavní, jde o nehorázné příjmy v době, kdy koaliční "vláda rozpočtové odpovědnosti"(!) činí bezbřehá, drsná a bezohledná úsporná opatření, předkládá nesmyslné, občany poškozující reformy, omezuje výdaje (nic proti tomu, pokud by šlo právě o omezení výdajů na platy státních úředníků) a podobné kroky za účelem udržení státního rozpočtu a snižování úrovně státního dluhu, které jde na vrub úrovně života milionů občanů, jednak také v době, kdy reálné ekonomické vyhlídky na roky příští jsou horší než špatné.

Vzpomene-li, a není tomu dávno, jak Kalousek, Nečas, Drábek a jiní nám vyhrožovali hororovou cestou následováním Řecka, každý rozumný člověk věděl, že je to lživé tvrzení, resp. strašení, které mělo občany přimět k bezproblémovému přijetí vládou navrhovaných opatření a reforem bez většího odporu a projevu nespokojenosti. Jak se však ukazuje, důvody, které přivedly Řecko tam kde je, u nás skutečně existují. Pokud je známo, byly to kromě jiného, hlavně či právě vysoké, nekontrolovatelné a nepřiměřené příjmy státních úředníků, zaměstnanců, řada neopodstatněných výhod, odměn, prémií a nevím čeho ještě, které odčerpávaly peníze ze státní (řecké) kasy až do doby, kdy uvidělo dno do té doby bezedné truhly státní pokladny. K tomu úspěšně spěje i politika naší vlády.

Nebudeme si namlouvat, že u těchto lidí (politiků) neexistuje chamtivost a závist. Je to totiž vlastnost, která se projevuje u každého člověka, tím více u lidí, kteří při vědomí, že se lze k penězům dostat víc než snadno, jsou-li tzv. na dosah ruky, navíc způsobem, jak se říká " Z cizího krev neteče"! Kdo má dost, chce ještě víc! Bylo by úsměvné a naivní si myslet, že Kalousek, Nečas, Dobeš, Drábek a jiní jsou se svými příjmy spokojeni.

Pokud však jsou schopni svým podřízeným pracovníkům dát více peněz než mají oni sami, je to víc než podezřelé. Jsou obory lidské činnosti, které vykazují mnohem větší efektivnost, mají mnohem větší význam pro lidstvo, třeba jejich zdraví apod. a přesto nedosahují ani polovinu toho, co mají tyto zřejmě "mimořádně" nadané kancelářské krysy. Nelze si přece myslet, že páni ve vládě jsou tak dobromyslní a štědří, když rozdávají statisíce (byť z cizího). Na druhé straně totiž ožebračují občany po tisícikorunách, jen aby ušetřili či získali peníze pro státní pokladnu. Nabízí se tedy vysvětlení v tom, že jak se říká: " Přej a bude ti přáno", jejich štědrost musí být něčím nebo nějak kompenzována. Čím a jak nevím, ale že to tak je, o tom jsem skálopevně přesvědčený. Mimo jiné není divu, že se tak usilovně brání zavedení progresivní daně občanů s vysokými příjmy!

A jsme u jádra pudla. Zmíněné "Ruka ruku myje" zde sehrává svou neviditelnou, ale zřetelnou roli. Přece mi nechce někdo namluvit, že podřízený úředník vykonává náročnější, zodpovědnější a kvalitnější práci než sám ministr. A pokud ano, proč tedy není vyměněn za ministra, který těchto parametrů nedosahuje? Protože však tomu tak není (i když o kvalitě a úrovni práce některých ministrů lze s úspěchem pochybovat), je nabíledni, že ona velkorysost a štědrost má své důvody. Nebo si můžeme myslet, že odměny ministrů samotných jsou v několika řádech vyšší než jejich náměstků! O to je to všechno horší, protože se jedná o korupci, lobby, známosti, kamarádšoftství, malé domů a jiné nezákonné machinace, které se politikům vrací jinou formou a jinou cestou. Morálka zde dostává řádně na frak!

Těmito machinacemi disponuje současná politická pravicová garnitura. Všechno naznačuje, že pokud Kalousek, Nečas a další hřměli o nebezpečí totožném s Řeckem, měli úplnou pravdu. S tím rozdílem, že jejich hřmění a strašení šlo na adresu občanů (jako by se to jich, politiků, netýkalo), aby tím maskovali své nezákonné manipulace a čachry (tunely, korupci, předražené zakázky apod.) se státními penězi k vlastnímu obohacování. Situace je pravda, u nás lepší, ale způsoby, jak se k bankrotu snadno a rychle dobrat, jsou stejné!

Co horšího, nejsou to jen tendence jedinců, ale je to politická linie liberálně konzervativních pravicových politiků, kteří mámeni vnějšími vlivy a tlaky (včetně EU) podbízivě konají vše jak pro blaho své, tak těch neviditelných, kteří tak ovládají nejen politiky naší vlády a jejich posluhovače v parlamentu, ale i vlády ostatních postkomunistických států. Jejich cíl uchvátit moc v rámci globalizace politiky, moci a všeho dění se jim pomalu, ale jistě začíná naplňovat.

Je nejvyšší čas se proti těmto praktikám postavit dříve, než bude pozdě!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.10. 2011