Tahle česká vláda je taková, jací jsme my sami...

14. 2. 2011 / Ladislav Žák

Reakce, možná i odpověď na otázku Jana Čulíka: Je tahle česká vláda normální?

Myslím si, že nejde dost dobře oddělit zkoumání normality či nenormality české vlády od podobných kvalit lidí, kteří tuto vládu legitimovali k tomu, aby vládla. Pojďme si nejprve položit otázku, proč je tato vláda vůbec tady a přiznejme si poctivě, že je tady především proto, že se v lidu vzmohl odpor proti představě, že by tuto zemi mohl vést nebo, nedej bože, reprezentovat Jiří Paroubek a jeho ČSSD. Tento cíl byl splněn a to doslova za každou cenu.

Dovolím si připomenout první a podle mne dosud nikým nepřekonanou volební analýzu Pavla Kováčika, který krátce po vyhlášení prvních odhadů prohlásil něco v tom smyslu, že v těchto volbách byli poraženi ti, kteří v nich mohli nejvíce ztratit.

Tváří v tvář budoucnosti s Jyrkou spáchala jedna z nejpočetnějších skupin voličů ve volbách raději demokraticky sociální sebevraždu, což je pozoruhodný politický výsledek u strany, která si říká sociálně demokratická. Naštěstí je před tím ještě přídavné jméno "Česká" a s velkým "Č", což ospravedlňuje v zásadě vše.

Pořád této vládě podsunujeme nějaké extrémistické pravicové, liberální nebo ideologické úmysly, ale je nutné si přiznat, že tato vláda jen plní to, co bylo ve volebních programech koaličních stran. Nelze tedy naříkat, že se tu snad děje něco nepředvídatelného.

Druhou otázkou je, proč se tomu děje právě tímto způsobem. Je to zejména proto, že tato vláda nemá žádnou legitimní opozici. ČSSD se jenom klepe na to, aby se už mohla podílet na vládních hospodářských a sociálních reformách, protože lidé z jejího vedení mají pocit, že jim utíkají podíly na prebendách.

Teď jím ještě zhubl poslanecký výplatní pytlík a tak musí být každému jasné, že jen tak pro lidi se tu přece dřít nemohou.

Zároveň ČSSD stojí díky bohumínskému usnesení dlouhodobě v čele hnutí za oficiální prohlášení KSČM nelegitimní politickou silou. V tomto už dávno přestihla jakoukoliv politickou silu v této zemi.

ČSSD bude hlasovat pro jakékoliv postihy bývalých i stávajících komunistů nebo k nim bude alespoň mlčet, protože je bytostně přesvědčena, že zánik nebo ilegalita KSČM jim přinese další hlasy bez toho, že by se musela vzdát své příživnické politiky u pravicového stolu.

Prostě bude napravo tou partají nejvíce doleva a bude se dělit s pravicí o společný krajíc. Z představ jejího současného vedení o její budoucnosti sice vyplývá, že má v globálních otázkách sociální spravedlnosti jasno, ale pokud se týče neustálé retroaktivity českého práva, nařizování otrocké práce lékařům, privatizace důchodového sytému a jiných nespravedlností domácích ještě tak trochu tápe.

Ptát se, jestli je normální postihnout bývalé komunisty dodatečnou daní, není dobrou otázkou v zemi, kde byli dodatečnou, více než čtvrtinovou daní postiženi výrobci energie ze slunečních článků, nazývaní nyní veřejností pejorativně "solárníci". ČSSD, jejíž vláda celý ten nesmysl se solárními elektrárnami spustila, nikterak proti tomuto novému nesmyslu neprotestovala. KSČM jakbysmet, protože si myslí, že někoho jakkoliv připravit o zisk, je vítězstvím nad reakcí.

Celé to proběhlo v duchu uvažování o tom, že multiplikace dvou nesmyslů dává smysl. Pravdou je však spíše to, že součet dvou nesmyslů je nesmysl ještě větší. Pokud je možné uvalit tuto daň a argumentuje se i vůči Evropské komisi tím, že jen vyrovnaly jakési podmínky, pak nepochybně lze stejný mustr uplatnit i na komunisty.

V této zemi jsou neustále na konkrétní minoritní skupiny osob retroaktivně uvalovány problémy, o kterých v době, kdy se tito lidé rozhodovali pro nějaký krok, nemohli mít ani tušení, a je to pokládáno za standard a hlavně, ostatní lidé se majoritně radují, že na někoho konečně došlo. Dodatečně a retroaktivně se ruší se běžící stavby, dotované projekty, uzemní plány, smlouvy, dokonce i pracovní, platy, odměny a všeliká jiná rozhodnutí a vždy je za tím cítit obrovská síla veřejné škodolibé radosti, že na někoho došlo, že konečně chcípla koza i bližnímu, ať to stojí, co to stojí.

Na nás dojít nemůže, protože nám už chcípla koza dávno, resp. my jsme se ani nepokusili nějakou držet, protože je s tím moc práce. Myslím si, že chování této vlády naprosto odpovídá míře touhy po škodolibé radosti z neštěstí druhých, která je, bohužel u nás jedním ze základních zdrojů společenského pohybu.

Takže, vážený pane Čulíku, nevím, zda je tato česká vláda normální, ale je pohříchu jako my a citlivě reaguje na naše víceméně touhy, které možná tak úplně normální nejsou. Shrnuto a podtrženo, odpověď tkví v onom slůvku "česká". Je prostě česká, tedy naše....

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.2. 2011