Jak si udělat sledování vyvolených v médiích ještě zajímavější, aneb slibem možná i zarmoutíš...

4. 2. 2011 / Ladislav Žák

Když jsem byl mlád a hořekoval jsem nad podivuhodnými až prapodivnými (někdo by řekl i poněkud blbými) titulky stranického a mládežnického tisku, dostalo se mi moudrého poučení od staršího soudruha, že to nesmím vidět a vnímat jako titulky novinových článků, ale jako podtitulky pornografických obrazů. "Uvidíš, že to bude hned daleko přijatelnější a třeba Tě to vzruší i jinak...", děl zkušený soudruh a měl pravdu. Podobnost s tehdy populární renčínovsko-dlabáčkovskou průpovídkou, že život je daleko snesitelnější, když se bere jako muzikál, byla jistě jen zcela náhodná...

Možná tento, možná jiný starý kamarád, mi před časem poslal znění slibů, které skládají naši volení i nevolení vyvolení při nástupu do svých funkcí. Nejdříve jsem nevěděl, co s tímto fantem, ale potom jsem se díval na televizi na to, jak se nám zase dotyční snaží nalhat, že nelžou a nekradou, a tu se mi to tak nějak propojilo se zněním těch slibů. Možná jsem cynik, ale v tomto kontextu mne začala vyjádření našich vyvolených tak nějak znovu bavit nebo možná jinak bavit nebo možná jinak vzrušovat. Prostě mají ta ochotnická představení o poctivosti, tažení proti korupci a obětování se zájmům lidu (o kterých ovšem lid vůbec netuší, že jsou jeho) pro mě úplně jiné grády.

Když jsem se ptal sám sebe, proč tomu tak je, tak jsem dospěl k závěru, že to bude asi v té cti a svědomí, na které se slibuje. Je celkem všeobecně známo, že než se u nás prohrabete ke korytu se slibem, tak už dávno nevíte, oč jde, pokud jste to vůbec někdy věděli nebo dokonce vůbec měli možnost vědět. Čest a svědomí jsou všeobecně esence prchavé, jsou něco jako yetti, o kterém sice všichni mluví, ale nikdo ho doopravdy neviděl a koneckonců by ho ani nikdo nechtěl potkat... V tomto ohledu pokládám za zajímavé, že slib člena vlády svědomí postrádá, zatímco naopak předpokládá, že by dotyčný mohl funkce zneužít. Je to sice realistické, ale jak vidíme na mnohých našich ministrech, opravdu málo platné...

Uvádím texty slibů tak, jak je mi známý poslal, aniž jsem prováděl jejich detailní kontrolu. Nestřílejte pianistu, dělal jsem, co jsem mohl... Tady ty sliby jsou:

-Slib poslance a senátora zní:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

-Slib prezidenta republiky zní:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

-Slib člena vlády ČR zní:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení."

-Slib soudce Ústavního soudu zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně."

-Slib soudců po jmenování do funkce a přísedících po zvolení do funkce zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě."

-Slib státního zástupce zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu při ochraně veřejného zájmu postupovat vždy v souladu s Ústavou a zákony České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, budu respektovat lidská práva, základní svobody a lidskou důstojnost a zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvím v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a to i po skončení výkonu této funkce. Při výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě budu chránit důstojnost svého povolání."

-Služební slib státních zaměstnanců ve správních úřadech zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby se budu řídit ústavními zákony, dalšími zákony, právními předpisy České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě a nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance."

-Slib exekutora zní:

"Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora."

-Slib u policie ČR zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život."

Co dodat... Nechť každý sám pro sebe posoudí, kdo a jak své sliby plní. Snad jenom popřát, aby vás při sledování projevů našich vyvolených v kontextu těchto slibů samou radostí, popřípadě jiným vzrušením, rovnou netrefilo, milí čtenáři...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.2. 2011