Konkurenční pozice ČR, růžová mlha ministra Kocourka versus manko ČR na Svazijsko, Východní Timor, Zambii a Burkinu Faso

31. 1. 2011 / Petr "Vlk"

V originálu je velmi důkladně popsána Česká republika ze všech možných úhlů. A myslím si, že dokonce objektivně a dobře. Nicméně otázkou je, jakou váhu jednotlivým identifikovaným problémům a hrozbám dá úřad vedený Martinem Kocourkem a sám pak ministr osobně - a jaký význam jednotlivým zjištěním přisoudí pak vláda jako celek.

Pro běžného čtenáře není nezajímavá ani tabulka k jednotlivým kapitolám ministerské zprávy připravená Obchodní a průmyslovou komorou, popisující naši schopnost konkurovat v roce 2009 a následně v roce 2010 z hlediska dvanácti základních kriterií -- ZDE.

Opravdu neradostné čtení. Polepšili jsme si pouze v jediném parametru -- infrastruktuře. Zde jsme se dokázali posunout na 38. pozici a zlepšit se tak o devět míst. Ve všech ostatních sledovaných kategoriích jsme meziročně horší! Opět s jedinou výjimkou -- v odborné kvalifikaci pracovní síly. Tady jsme udrželi 24. místo. Vše ostatní je větším či menším meziročním debaklem, ale spíš větším. Až se člověk diví, že jsme neklesli ještě níž...

Jak ale stojí výše, jedna věc je něco zjistit a druhá, co s tím kdo udělá! A kde tady viděl hlavní problém pan ministr a jeho první náměstek na tiskové konferenci, uspořádané při prezentaci zprávy? Mám-li věřit výběru monitoru tisku, pak je pro něj prioritní zejména toto -- cituji přímo pana ministra:

Nebo:

Alespoň to si vybral z ministrových vyjádření hlavní ekonomický deník v zemi. Ale v podstatě stejné shrnutí je ve všech ostatních hlavních tiskovinách.Všechny si totiž vybraly stejné faktory našeho zaostávání:

• nekvalita institucí
• špatná vymahatelnost práva
• malá mobilita pracovní síly
• málo inovací
• nekvalita inovačního prostředí

Přesně stejně jak hovořil pan ministr. Ten se vůbec věnoval inovacím, jako úplně nejzákladnějšímu problému - viz jeho informace, že ministerstvo se letos chystá spustit speciální fond soukromého a státního kapitálu, s počátečním vkladem 1,5 miliardy Kč, a že v současnosti se diskutuje podíl státních a soukromých prostředků...

OK. Nic proti inovacím. Nicméně je to opravdu onen úplně největší a nejzákladnější problém naší konkurenceschopnosti?

Než se pokusím tuto otázku zodpovědět, použiji - vedle již výše uvedených citací z ministerské tiskovky z tohoto zdroje ještě jeden odstavec. Zní takto:

"Experti ministerstva při analýze "pilířů konkurenceschopnosti" použili také poslední mezinárodní žebříčky, které zveřejnilo například Světové ekonomické fórum, soukromá organizace sídlící ve švýcarské Ženevě. Z něho například vyplývá, že z hlediska kvality veřejných institucí Česku náleží v rámci evropské sedmadvacítky až 20 místo."

Nevím, jestli náhodou - kouzlem nechtěného nebo záměrně - vyšel v Lidových novinách velký rozhovor s profesorem Robertem Klitgaardem. Celý je k nalezení ZDE. Prof. Klitgaard je jeden ze špičkových světových odborníků na korupci.

A jestliže jsem vřele doporučoval prostudovat onu zprávu o naší "konkurenceschopnosti", pak dvojnásobně musím p.t. čtenáře směřovat na tento link. Dozví se tam věci, z nichž mu nepochybně půjde hlava kolem, a které v takové jednoduché nahotě U NÁS NIKDY prezentovány nebyly. Respektive nebyly prezentovány nikdy.

Totiž například to, že je nám tam doporučováno vzít si příklad ze Svazijska! To v oblasti transparentnosti vládní politiky!!! A zrovna tak by profesor Klitgaard byl mohl doporučit pozvat sem jako školitele odborníky z Burkiny Faso, Východního Timoru nebo Zambie! Protože i tyto státy jsou v dílčích segmentech protikorupčních opatření či kvalitě vládních institucí PŘED NÁMI!

Ale omezme se na základní konstatování prof. Kilgaarda ze zmíněného článku, nechci totiž čtenáře opravdu připravit o pointu, byť horrorového typu, při čtení anoncovaného rozhovoru.

Takže fakta: podle pana profesora - nás korupce, její míra, stála podle celosvětové studie z roku 2007 už v roce 1997!!!! 50,4% celkového HDP. Jinými slovy - v posledním roce Klausovy vlády, kdy HDP skončilo v propadu, mohl být HDP naší země v podstatě 2x vyšší, nebýt tehdejší korupce!

Osobně soudím, že tehdejší korupční prostředí bylo dětskou hrou na schovku ve srovnání s tím, co zde máme dnes.

Ne že by ministerská zpráva korupci, jako jeden z limitujících faktorů růstu naší konkurenční schopnosti, neuváděla. To zase ano. Ovšem je zmíněna asi stejně zásadně, jako je například naším konkurenčním handicapem malé rozšíření vysokorychlostního internetu...

Prof . Kilgaard popisuje ve svém rozhovoru také naše silné stránky:

Říká například, že v relaci mzda -- produktivita jsme na 22. místě ve světě! Tedy stojíme si lépe než Kanada nebo Dánsko, v míře místní konkurence jsme dokonce na pozici 12., tedy před USA a Francií, v kvalitě místních dodavatelů 17. Lepší než Británie, a V KAPACITĚ INOVOVAT pak 24. Tedy na úrovni Rakouska a před Norskem.

Za to v důvěře v naše politiky jsme 121., oblasti plýtvání veřejnými fondy 96. A v etickém chování firem 90. Vždy ze 139 zemí...

Také vás napadá, že pan ministr Kocourek si nějak špatně vybral priority, kterými chce zlepšit postavení naší země v globálním byznysu? A že ohledně konstatování, že naše veřejné instituce jsou na dvacátém místě v EU, si z nás dělá legraci, byť nevylučuji, že dvacáté místo v EU může klidně znamenat 121. místo celosvětově.

Já osobně bych jeho postoj přirovnal k vypouštění růžové mlhy. Nasazovat růžové brýle už asi v téhle zemi hned tak nepůjde. Takže pro oznámení debaklů a hledání poloslepých uliček řešení použijme metodu růžové mlhy. Prezentujeme správná zjištění, ale z jiného pohledu a za hlavní priority nápravy označíme vedlejší, či spíše -- hodně vedlejší problémy... Protože taková inovace je na rozdíl od veřejné korupce především záležitostí podnikatelské sféry a k.o. kriteriem přežití každé firmy.

Zatímco řešení vysoce korupčního prostředí je fatální otázkou existence státu.

Diskutovat ale inovace je daleko snazší než dělat něco s korupcí. I přes spektakulární prezentace známého a asi stejně úspěšného lovce dinosaurů jako korupčníků - Johna.

Profesor Kilggard totiž jako triviální předpoklad úspěšného boje s korupcí kategoricky vymezuje dva axiomy:

1) musíte chytit velkou rybu

2) základními atributy vlády pro boj s korupcí je, že bude vynikající v protikorupční prevenci, bude nelítostná v trestním stíhání a bude PŘÍKLADNÁ VLASTNÍ MORÁLKOU.

Toto všechno lze jistě očekávat od naší současné vládní garnitury, zejména od pánů Kalouska, Vondry, Fuksy, Johna a Bárty naprosto oprávněně, na základě minulých zkušeností!

A k tomu nám dopomáhej Klaus!