Faktickým předsedou vlády i ODS je nyní Klaus

23. 12. 2010 / Boris Cvek

ODS, jak zdůrazňuje Haas, měla šanci na aféře bývalého ministra Drobila ukázat, že to myslí s bojem proti korupci vážně, že jí záleží na právním státu a potírání mafií spojených s politikou.

Místo toho se tato strana, jejímž je prezident zakladatelem, jejímž byl dlouhodobým předsedou i čestným předsedou, zachovala zcela v souladu s logikou, již odhalily nahrávky bývalého šéfa SFŽP L. Michálka.

Vraťme se ale do minulosti.

Klaus je otcem kupónové privatizace, jež stála na divokém rozkrádání státního majetku bez právního rámce, který by rozlišil zločin od poctivého byznysu. Klaus proslul také primitivním důrazem na neviditelnou ruku trhu, který není zkrocen právem, a odmítal možnost, že by mohly existovat "špinavé peníze".

Na podzim 1997 měla zlomit Klausovi vaz aféra s nelegálním financováním ODS (o něco podobného se podle Michálkových nahrávek pokouší dnes Ivan Langer), v níž došlo k podobným podezřením jako v případu německého premiéra Kohla.

Kohl v Německu si už v politice nemohl ani škrtnout, Češi naopak Klausem vedenou ODS, jež neprošla žádnou sebereflexí, udělali znovu jednou z nejsilnějších stran ve státě.

Tou druhou byla Zemanova ČSSD, která vyhrála v roce 1998 volby s agendou "akce čisté ruce". Zeman sliboval řádné prošetření zločinů ODS, po nichž, jak sám říkal, zůstala z republiky "spálená země".

Výsledek? Opoziční smlouva! ODS držela menšinovou vládu ČSSD u moci a spolu si tyto strany rozdělily vliv ve státě i kontrolu nad toky peněz daňových poplatníků a beztrestnost zločinů, jež by se jim třeba při takové kontrole mohly přihodit.

Po konci opoziční smlouvy zvítězila Špidlova ČSSD s jasným odklonem od další spolupráce s ODS a Klaus zůstal jako kůl v plotě, leč za ta léta už měl v ODS takové vazby, že ta ho nominovala a po nechutných tahanicích a zradách i prosadila jako prezidenta republiky.

Jako prezident republiky se tento člověk stal hlásnou troubou popírání globálního oteplování, srovnávání EU se Sovětským svazem a odporu ekologických organizací. Kromě toho kolem sebe shromažďuje homofoby typu L. Jakla či lidi, kteří popírají evoluční teorii Charlese Darwina (P. Hájek).

Před druhou volbou do prezidentského úřadu se Klausův člověk Weigl sešel v hotelu Savoy s panem Šloufem, lobbistou s vazbami na podsvětí a bývalou pravou rukou premiéra Zemana.

Prezidentův příběh od dob kupónové privatizace tak jasně ukazuje, proč je podle něj statečný úředník, čelící korupčním tlakům, lump.

Kdyby totiž takových úředníků bylo více a kdyby měli podporu politiků a veřejnosti, kdyby veřejnost lidi typu V. Klause ztrestala stejně velkou nedůvěrou v Česku jako v Německu ztrestala kancléře-sjednotitele H. Kohla, nejen že by Klaus nemohl být prezidentem, nýbrž i náš státní rozpočet by byl mnohem bohatší o dosud rozkradené peníze (stovky miliard od kupónové privatizace?), naši podnikatelé by žili v mnohem zdravějším konkurenčním prostředí, jež by netrápila rakovina korupce, a naši důchodci, sociálně slabí a vyloučení, ale i naši lékaři, učitelé atd. by byli bohatší a vůbec celá společnost by byla sociálně mnohem citlivější a kulturnější.

Místo toho prezident Klaus je jako ikona jen smutně dokonalým ztělesněním toho, z čeho jsme viděli v nahrávkách pana Michálka pouze špicku ledovce.

A nebýt Věcí veřejných, nutno dodat, nikdy by Michálek neuspěl, byl by ututlán (politiky ruku v ruce s policií, jejíž šéf se neomaleně setkává s premiérem ve věci vyšetřování, v němž sám premiér je svědkem a možná i podezřelým), vyhozen a vyměněn a SFŽP by byl v klidu vytunelován.

Není divu, že Nečas je z toho poněkud vedle a Klaus přímo pobouřen.

Klaus považuje Michálka za lumpa: ZDE

Vytisknout