O vyšším principu všeobecném a o zázraku v sedmi dnech

Pro paní Martinu z jižní Moravy se za dva dny sebralo 250 000 Kč

16. 12. 2010 / Jiří Šejnoha

Motto: Kdyby ve Starém zákoně bylo slovo Hospodin nahrazeno slovem Systém nebo Princip, mohli bychom Písmu věřit všichni bez rozdílu náboženství, včetně nevěřících.

Prof. MUDr. Jan E. Jirásek, DrSc.

Tahle slova jsem slyšel při debatě od významného českého embryologa a to zhruba před deseti lety někde na chalupě poblíž Havlíčkova Brodu. Proč jeho slova uvádím a jeho tímto chválím? Protože se celý život věnoval studiu základů života a vědecké praxi v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Momentálně máme trochu společné téma.

Vrátím se však k tomu vyššímu principu a jeho uplatnění ve Starém zákoně. Je to moc technická substituce s tím Systémem, pane profesore! To by nemělo patřičný efekt na lidi. Moje gymnazijní profesorka českého jazyka Vlasta Urbánková z Drásova by nám navíc oběma řekla, že vidíme svět moc mechanicky, že on takový ve skutečnosti není, i když se nám to tak může někdy je(ho)vit. Jak by to asi znělo v rabínské anekdotě, v níž Roubíček přijde na radu za moudrým rabínem a zeptá se ho, jestli v životě zažil nějaký skutečný zázrak. Rabín na to. Aby ne! Zrovna minulou sobotu, jdu takhle do synagogy, hlavu v pokoře sklopenou dolů a co nevidím. Na zemi leží peněženka a pěkně naditá. No jo, ale je sobota a já se nesmím sehnout. Co dělat? Tak sem si řekl, že se pomodlím k Hospodinovi. A ejhle, stal se zázrak! Všichni ve městě měli sobotu, jen kolem mě bylo úterý.

Ale takovou odbočku stranou jsem nechtěl. Naopak vyššímu principu všeobecnému chci věnovat pár řádků. Odmalička nevěřím na zázraky. Příliš brzy jsem začal číst Foglarovy Rychlé šípy. Ale tento týden, co se to stalo? Vypíši vám postupně tu souhru okolností a náhod a všechny s kladným znaménkem. Kdo si to sám neprožije, nemůže tomu uvěřit. Stal se zázrak v pouhých sedmi dnech!

  • Pokazil se nám čínský lis na pečivo a manželka se bez něj nemůže obejít.
  • Na internetu hledá a nachází zase jen plastové lisy za tři sta, žádný celokovový. Na Aukru je jeden starý strojek české výroby, světe div se, za 30 Kč, plus poštovné.
  • Aukci jsme vyhráli za nejnižší možnou cenu 30Kč, ale prodejce se na moji výzvu nehlásí.
  • Urguji tu aukci a dostávám odpověď, že s tím její malý něco udělal, že je možná lis poškozený.
  • Odpovím, že mi to nevadí, že jsem zručný a zkusím to opravit. Prodejce souhlasí.
  • Dál to znáte z Britských listů jako článek "Havlovy děti".
  • Vyměnil jsem si s prodejcem několik emailů a po jejich přečtení nám doma bylo úzko.
  • Zvažoval jsem, jak prodejci Martině pomoci a napsal jsem to také v jednom z emailů.
  • Napadlo mne zveřejnit její slovopád, tu výpověď připomínající styl psaní Bohumila Hrabala.
  • Proč zrovna v Britských listech, to mne napadlo, protože vím, že je čtou slušní lidé.
  • Pozdě večer mi zavolal šéfredaktor BL Jan Čulík a ptal se, co s tím, je ochoten to zveřejnit.
  • Nevěděl jsem co říci, tak jsem cosi zablekotal, zkusme to, ráno uvidíme, jaké budou reakce.
  • Znovu opakuji -- nešlo o žádnou výzvu ke sbírce -- jen o radu, co s tím můžeme udělat. A nepopírám, byl to také můj malý protest song, když už Karel Kryl nemůže zpívat na živo.
  • Hned ráno se ozvali krajané ze zámoří, to díky časovému posunu šesti hodin.
  • A první milí lidé od nás a další krajané ze všech koutů Evropy (Anglie, Skotsko, Německo, Finsko, Slovensko).
  • Všichni chtějí pomoci malým finančním darem, žádají poslat kontaktní údaje.
  • Odpovídám asi prvním třiceti lidem s letmou kopií šéfredaktorovi.
  • Ten zveřejní číslo účtu Martiny, je si vědom, že nemohu stihnout všem odpovědět.
  • Teprve nyní se z toho stává živelná sbírka na pomoc matce v nouzi -- paní Martině.
  • Během dvou dnů lidé pošlou přes 250.000 Kč na její účet; je zachráněna.
  • Druhý den po poledni jim doma zapojí elektřinu a ona může večer třem dětem rozsvítit a uvařit teplý čaj. Nejmenšímu jsou dva roky. Ten vám všem ještě neumí ani poděkovat. Věřím, že až bude starší, určitě si na vás vzpomene.
  • Dostávám spoustu krásných emailů, na které nikdy v životě nezapomenu.
  • Tři dny sedím u pracovní stanice a píší, píši, píši, píši ... jako v reklamě na vodku Amundsen.
  • Prožil jsem jeden z nejkrásnějších týdnů svého života, to mi věřte. Bolí mne záda.
  • Bohužel, trochu na účet exprezidenta Václava Havla, kterému se osobně tímto omlouvám, asi bych byl také někde jinde, kdyby jeho nebylo.
  • Ale byl to právě on, kdo možná omylem na jakési raketové základně stiskl červené tlačítko s označením ČSSR.
  • Pak už mohl jen jeden z přítomných důstojníků zaklít: "Ech što, chuj s čéšskym naródom!"
  • V Československé socialistické republice někdo zhasnul světlo na několik let.
  • V té tmě není poznat, které peníze jsou špinavé a které čisté. Předseda vlády to řekl jasně.
  • Národ přišel devalvací o úspory a lidé o jistoty.
  • Nevadí, nevadí, hlavně, že už nejsou komunisti, říkají dělníci skoro jednohlasně.
  • Mádl s Issovou přemlouvá bábu a dědu, aby nevolili ani oranžově, natož rudě.
  • Hodně z nás teď vidí svět očima zarudlýma od pláče. Pro paní Martinu je svět katastrofou na kolečkách.
  • Jeden + tři jsou dnes zachráněni před potopou. Mohou vystoupit z Archy na pevnou zem.
  • Díky vám všem, přátelé z celého světa. Tomu říkám zásah Boží vůle. Systém nechci. Obdivuji Vás, lidé!

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.12. 2010