Mene tekel

25. 10. 2010 / Zdeněk Procházka

by měla neviditelná ruka psát v ústředích stran na zdi. Předpovědi výsledku senátních voleb většiny našich sudiček (čti politologů) se nevyplnily a sociální demokracie získala nadpoloviční většinu míst v senátu.

S ohledem na výsledek stran vládní koalice by to hlavní varování mělo být reflektováno u nich. Přes všechno slovní kličkování (jako bylo Kalouskovo o třetí nejsilnější straně) je zřejmé, že se voličům úsporný program vládních stran (postavený na principu, že nejvíc se dá vyždímat z početně nejsilnějších středních vrstev) nelíbí.

Další věcí by mělo být zpytování, co vládní strany ve výběru kandidátů a ve volební kampani udělaly špatně.

Nečasovo tvrzení, že se ziskem 8 mandátů se předem počítalo jako s úspěšnou realitou, je jeho další šlápnutí vedle. Strana, která vede vítěznou volební koalici, by měla mít vyšší cíle a větší odvahu. Ovšem pokud občané vidí, že od červnových sebekritických slov o změně a o boji s korupcí se nic podstatného neděje, že dinosauři sice tolik nemlaskají, ale také jim nic nehrozí, asi jejich odhodlání věřit v proklamované cíle koalice a poslušně si utahovat opasky mizí.

ODS udělala už při výběru kandidátů několik bot (a to nesvědčí o Nečasově síle) -- tak například kandidát Julínek byl jasný outsider (jeho zdravotnické poplatky už prohrály krajské volby a to, že nový ministr Heger zpočátku vyhlašoval sociálně citlivé korekce, aby se v poslední době odmlčel a o korekcích se přestalo mluvit, asi mnoho voličů vedlo k rozhodnutí koho nevolit) a i kandidatura bývalého hejtmana Karlovarského kraje Pavla byla omylem. Hloupé prohlášení Nečase těsně před druhým kolem voleb o podpoře "zápalkové rasistky" Janáčkové (prý z obavy, "jen aby nevyhrál sociální demokrat" a to pár dní po rozsudku nad žháři z Vítkova) nejen, že jí nepomohlo, ale asi ublížilo i ODS. Připomnělo doby "nulové tolerance" za vlád Špidly a Grosse a zpochybnilo povolební prohlášení z vedení ODS, že očekávají korektní spolupráci opozičního senátu. Kdyby výsledek byl opačný, asi by slova o korektní spolupráci nepadla.

Výsledek přeběhlické TOP strany taky neoslnil, i když místopředseda Kalousek si třetí místo (včetně výsledků komunálních voleb) pochvaloval. Mít za reprezentanta senátora Štětinu, jehož jedinou devizou je antikomunismus, není žádnou radostí, když se stále a stále objevují úvahy, že jeho cestování do zakázaných oblastí SSSR mu bylo umožněno zvláštními vztahy s cílem jeho využití "pro futurum". Charisma ministra Schwarzenberga také nevydrží do nekonečna a razítko na čele Kalouska "osnovatel škrtů" valnou reklamou není.

Nejjasnější je nulový výsledek veverek. Včetně chabého výsledku ve volbách komunálních se dá usoudit, že lidé vyhodnotili situaci, kdy se z předvolebního bijce proti korupci a za čistotu v politice zapojením do vládní koalice stal kýval, tolerující odkládání skutečně účinných opatření v kritizované oblasti (jako rozhodování o nejvyšší státní zástupkyni, mlžení o sledování politiků ODS a d.). VV vystupovala v předvolebním boji jako strana středu. Kdyby nevstoupila do vládní koalice (když ale ty prebendy a tituly jsou tak lákavé, že) a vyhlásila, že pouze bude podporovat menšinovou vládní koalici ve sněmovně, mohla si pozici důležité strany udržet. Dnes je v situaci Bursíkových Zelených, tedy strany na jediné použití a na dvě věci.

Ale ani vítězná ČSSD není v bezproblémové situaci. Její určitá nerozhodnost po volbách do sněmovny (kolísání mezi názory, chápajícími nutnost reforem, a názory, tvrdě odsuzujícími reformy jako antisociální) nebo ponechání některých dinosaurů na kandidátkách (třeba Palas) může její dobrý volební výsledek charakterizovat jako volbu sice proti vládní koalici, ale volbu z nouze. Dobrým počinem byla její zářijová programová konference, ale nyní musí program i realizovat, tvrdě likvidovat své dinosaury a svůj politický vliv v senátu nepromarnit jen blokováním záměrů vládní koalice, ale předvádět veřejnosti i návrhy svých řešení, sociálně pozitivních. Důležité je neustále opakovat a dokladovat, že škrty jsou jen účetní operací, která příjmy státu nezvýší a rozvoj ekonomiky nepodpoří. Argumentů v tomto směru předkládají zahraniční ekonomové dost a dost, jen se to do vládní ekonomické rady ještě nedoneslo.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.10. 2010