Chováte se jako fašisté!

30. 9. 2010 / Jan Kolařík

V neděli 12.9.2010 ve 20. hod. vysílala italská státní televize RAI3 svůj pravidelný pořad "Blob", který byl tentokrát věnován (jako vždy bez jakéhokoliv komentáře) sestřihu ukázek, jak se italští politici hádají před kamerami televizí. K mému překvapení v jedné z ukázek jako moderátor vystupoval hlasatel a komentátor RAI3 Giuliano Giubilei. Tento starší šedovlasý elegán vyniká kultivovaným projevem a (pro ucho cizince) bezvadnou italštinou. V roli moderátora uváděl diskusní pořad s řadou politiků v přítomnosti velkého počtu diváků.

Když při představování politiků přišel na řadu (domnívám se) představitel vládnoucí koalice pravého středu, začalo obecenstvo hvízdat. Ve snaze situaci uklidnit moderátor zdůraznil, že v demokratickém státě má každý právo vyjadřovat a obhajovat své politické názory. Hvízdání však pokračovalo. Ze záběrů kamery do hlediště bylo zřejmé, že nemalá část publika hvízdá, ale nikdo po politicích ničím neházel, ani vajíčky, ani shnilými rajčaty. Po několika marných pokusech nastolit klid komentátorovi povolily nervy a do mikrofonu silným hlasem pravil: "Tak dost. Chováte se jako fašisté. Ja-ko fa-šis-té!" Dále už záběry nepokračovaly.

V zemi, v níž fašismus vznikl, je dosud označení "fašista" velmi drsné, takže moderátor nevychované publikum skutečně ani trochu nešetřil. Přístup velmi známého italského televizního hlasatele ostře kontrastoval s přístupem českých televizí a novin, které nedávno vehementně hájily svaté právo naší mladé "pravicové" generace vyjadřovat své názory házením vajíček a rajčat na nesympatické "levicové" politiky.

Junioři tehdy napadali politiky, které by tak jako tak nevolili. To, že se mladí lidé na svých kolektivních akcích předem domlouvali po internetu, bylo označováno za velmi důvtipné. Nevím už, kdo pronesl nesmělou poznámku, že kdysi podobně začínal fašismus, čímž vzbudil nemalé pohoršení.

Jsem přesvědčen, že spoustě slušných voličů pravicových stran se chování jejich omladiny nelíbilo. Měli k tomu nejméně dva důvody: (i) mladíci metající vejce na příslušníky "nepřátelského tábora" připomínali ubohé bojechtivé fanoušky některých fotbalových klubů; (ii) jen těžko bylo možné si nevšimnout, že "levicová" omladina či část publika po nikom nikdy nic neházela.

Nemáte pocit, že naše sdělovací prostředky byly na jedno oko slepé? V demokratické společnosti by mělo být samozřejmé, že novináři, reportéři atd. budou vždy a všem spravedlivě měřit stejným metrem.

P.S. Berlusconiho koalice vládnoucí Itálii se dostává do stále závažnějších problémů, takže je jen otázkou času, kdy se bude v parlamentu hlasovat o důvěře této vládě. Strana UDC (Unie křesťanských demokratů), která je dnes v opozici, ale v minulosti bývala součástí pravicového kabinetu, vydala prohlášení, že pokud některý z jejích poslanců podpoří současnou vládu, bude ze strany okamžitě vyloučen.

Není to tak dávno, co naše sdělovací prostředky nešetřily sympatiemi ke dvěma poslancům, kteří po zvolení do parlamentu za ČSSD ihned po volbách přešli "pod tíhou svědomí" do opačného tábora, aby mu umožnili vytvořit vládu. Že tito dva pánové obelhali své voliče, snad nikoho ve sdělovacích prostředcích nepohoršilo. V Itálii jsou takoví poslanci (pokud se vůbec někdy objeví) označováni jako zrádci (traditori). Jiná země, jiný mrav.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.9. 2010