Protofašismus jako politická strategie ODS?

19. 8. 2010 / Milan Daniel

Zatímco plán na zřízení koncentráku pro bezdomovce na okraji Prahy se zdál být jen aktivitou části pražské organizace ODS, návrh na jmenování MUDr. Romana Jocha poradcem premiéra pro lidská práva posouvá politiku nejsilnější sice, ale slábnoucí vládní strany do daleko určitější pozice.

Nelze se ubránit dojmu, že ODS se rozhodla v souboji se svou politickou konkurencí z TOP 09 využít všech prostředků -- tedy i těch, které by se v korektním politickém prostředí dočkaly leda opovržení. Dosud jsem měl Petra Nečase za slušného politického protivníka. Po krocích, které dělá ve zjevné snaze získat voličské hlasy "řádných občanů" si to myslet přestávám a nebudu jistě sám.

Není divu, že strana dobrotivého knížete a neochvějného strážce státní kasy v tichosti očekává, že Nečasova neobratnost až hloupost (a možná i zbabělost) nahraje právě jí. TOP 09 se to netýká, přes svou neprůhlednost od podobné politiky viditelně abstrahuje. Desítky fašistů, kteří dají své hlasy raději volitelné ODS než nevolitelné straně pana Vadase, budou vybalancovány úprkem slušných voličů k alternativě, která se neumazala. Připomeňme v této souvislosti i překvapivá Kalouskova slova na podporu Anny Šabatové před první volbou veřejného ochránce práv. TOP 09 si prostě nechce zužovat politický prostor, ví, že takové gesto jí u veřejnosti neublíží a ji samotnou nepoškodí, ve výsledku jí dá punc partaje ctící občanské svobody.

O tu dnešní Občanské demokratické straně jde viditelně až v poslední řadě a ve výše zmíněném kontextu to dokládají i slova senátora Julínka na adresu Šabatové i současné horečné "generování" vhodného truckandidáta na zmíněnou funkci, když právě bývalou zástupkyni ombudsmana favorizují nejen všechny průzkumy, ale i občanská veřejnost.

Modrá horečka má ale i jiný pravděpodobný důvod: Nečasova strana prostě vhodného a věrohodného kandidáta na pozici ochrany lidských práv prostě nemá. Předsedovi ODS v této souvislosti příliš neprospěje, když otevřenou spolupráci s DSSS (na úrovni měst) odmítá. Kázat vodu a pít víno, říká k tomu české úsloví.

Nečas věru není Topolánek, prostředníček nezvedne, ale pro způsob, jakým dává tento "slušňák" najevo svou sprostotu, rychle ztrácí respekt nejen mezi přemýšlivějšími občany a spolustraníky, ale i u svých politických protivníků. Pro kvalifikaci předsedy vlády demokratické země nestačí jen "nekrást a být neúplatný". Nedovede-li říci, že chce vést vládu, již by respektovali všichni občané, tedy nejen ti, kteří s ním sympatizují, měl by se z Nábřeží Edvarda Beneše v tichosti odstěhovat.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.8. 2010