Domácí násilí v Česku aneb perly české žurnalistiky

31. 3. 2010 / Darina Martykánová

Novinář z Práva Petr Kozelka se blýskl na Novinkách článkem, který svým obsahem i svou rétorikou jen dokládá, jak laciný je v Česku život vdaných žen. O nedostatku empatie k utrpení obětí ani nemluvě.

Kozelka definuje brutální domácí násilí, které vyvrcholilo vyhozením ženy z okna, jako "divokou potyčku", jíž "skončilo manželství". Akt domácího násilí charakterizuje jako formu "řešení manželských neshod", mezi další, zřejmě přijatelnější formy řešení manželských neshod uvádí také "facku" - kterou staví naroveň hádce. Celý článek je formulován tak, aby vyvolal dojem, že šlo o eskalaci hádky, o VÝMĚNU NÁZORŮ, v níž obě strany hrály podobnou roli: což je v rozporu s fakty, které sám Kozelka uvádí - manželka nechtěla vejít do bytu, manžel ji poté v bytě uzamkl, manželka se skryla v pokoji, manžel rozbil dveře, aby se do pokoje, kde se skrývala, dostal. Kozelka hned dvakrát minimalizuje soudnost zločince v okamžiku spáchání násilného aktu tím, že zdůrazňuje, že byl jako "smyslu zbavený" a že jednal v "návalu vzteku". Přitom je zřejmé, že násilník aktivně odstranil složitou překážku (prosklené dveře), aby mohl na manželce akt násilí spáchat, což nesvědčí o spontánním jednání, i když nechápu, proč by případná "spontaneita" násilného jednání s manželkou měla být omluvou.

Je zřejmě, že muži, kteří páchají brutální násilí na svých manželkách, nacházejí mezi českými novináři nebývalé pochopení. O komplexním přístupu k informování o tragických případech domácího násilí zřejmě mohou české obětí jen snít.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 31.3. 2010