Co může krajský lídr zkazit a čemu může pomoci?

11. 3. 2010 / Ján Mišovič

Pozornost věnovaná regionální úrovni hrála hlavní roli v prvních novinářských anketách zjišťujících přízeň jednotlivých prezidentských kandidátů USA u voličů. Vedení novin Harrisburg Pennsylvanian a Raleigh Star v roce 1824 pověřilo své redaktory, aby zjistili vztah veřejnosti ke čtyřem navrženým reprezentantům ve státě Delaware a později v Severní Karolíně. James Bryce, slavný britský politolog, ve své známé práci The American Comonnwealth z roku 1905 přímo rozlišoval na regionální úrovni rozdílné charakteristiky veřejného mínění v rámci Spojených států amerických. Např. veřejné mínění na východě USA charakterizoval jako velmi rychle reagující na finanční pohyby a evropské vlivy. Mínění na západě, bylo podle něj, politicky neosvícené, nemělo rádo teorie.

Koncem třicátých let 20. století dostal výzkum veřejného mínění díky statistice do ruky mocný nástroj ve formě výběrových postupů, které umožnily zapojit do šetření respondenty zastupující všechny vrstvy populace. Prakticky to poprvé předvedl G. Gallup v roce 1936, kdy v prezidentských volbách, prostřednictvím reprezentativního souboru asi 4000 občanů USA, předpověděl" vítězství Franklina Roosevelta. Do té doby redakce časopisu Literary Digest, několikrát správně prognózující vítěze prezidentských voleb, vycházela z odpovědí 2,3 milionu účastníků ankety a z těchto dat určila jako vítěze druhého kandidáta Alfreda Landona. Volby prokázaly vítězství F. Roosevelta a tím i praktickou užitečnost výběrových postupů. Začalo se hovořit o výběrovém souboru -- o těch, kteří reprezentovali, a základním souboru -- o těch kteří byli reprezentováni. Docházelo k zobecnění zjištění výběrového souboru na soubor základní a výsledky výzkumu veřejného mínění tak postupně nabývaly na významu. Sociologie dále rozvinula způsoby výběru a dnes k nejčastěji používaným patří pravděpodobnostní a kvótní výběr. Každý z typů výběru umožnil svým způsobem komparovat názory a postoje různých částí populace, tedy na regionální úrovni.

Dnes je téměř samozřejmé, že statistika, ale i sociologie přináší údaje z nejrůznějších oblastí, jež přibližují regionální rozdíly. Rovněž instituce zkoumající veřejné mínění takovou praxi uplatňují. Používají zjišťování volebních postojů v krajích k ilustraci odlišné situace v různých částech země.

V roce 2006 přišla Česká televize s krokem, který překračoval rámec jednoduchého srovnání v rámci kraje a představila analýzu volebních postojů na úrovni samotných krajů. Stejný postup uplatňuje i v roce 2010 a postupně přichází se stranickými preferencemi v jednotlivých regionech. Realizace krajských šetření s týdenní frekvencí umožňuje publikovat a analyzovat tato zjištění. Jediný rozdíl oproti roku 2006 je v tom, že pořadí zkoumaných regionů před čtyřmi lety a v současnosti je jiné.

Předmětem naší analýzy se stanou výsledky v prvních třech krajích: v Karlovarském, Libereckém a Pardubickém. Sérii průzkumů uskutečňují společně agentury STEM a SC&C. Soubory dotázaných se pohybují v počtech nad 900 občanů kraje 18letých a starších. V následujících tabulkách jsou prezentovány "dnešní" výsledky za jednotlivé kraje, a ty jsou porovnávány s dosaženým volebním výsledkem v roce 2006.

Stranické preference zjištěné v únoru, březnu 2010 v Karlovarském, Libereckém a Pardubickém kraji (v %)

 Karlovarský krajLiberecký krajPardubický kraj
 Stranické
preference 2010
Výsledky
voleb 2006
Stranické
preference 2010
Výsledky
voleb 2006
Stranické
preference 2010
Výsledky
voleb 2006
ČSSD26 32,73 23 29,31 26,5 32,95
ODS21 35,87 24 38,81 20, 8 33,26
KSČM15 14,82 12 11,51 12,4 12,39
TOP 0910 015 0 10,3 0
VV8 07 0 8,8 0
SPO0 05 04,70
KDU-ČSL2 3,44 2 4,23 6,3 8,77
SZ4 6,71 4 9,.58 5,8 6,26
Ostatní14 6,43 8 6,56 4,46,37

Z tabulky vyplývá, že v Karlovarském kraji vede ČSSD před ODS, přestože v roce 2006 tato vyhrála. KSČM zůstává na třetí pozici, s totožným podílem hlasů, jako před čtyřmi lety. KDU-ČSL stejně jako v posledních volbách v kraji nedosáhne na pět procent. Ani SZ to preference zatím neumožňují. Dvě nové strany, TOP 09 a VV, si své sympatizanty teoreticky našly.

V Libereckém kraji o vítězství usiluje ODS. ČSSD se k ní přibližuje. KSČM si udržuje stabilní pozici. KDU-ČSL ani SZ nemá v současné době podporu pro vstup do Sněmovny. Tři nové strany, TOP 09, VV a SPO získaly příznivce, kteří je tam naopak mohou dostat. Oslabením pozice třech dosavadních stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně je možné vysvětlit i vzestup nových stran.

V Pardubickém kraji je v čele ČSSD a s mírným odstupem za ní ODS. Třetí stranou je KSČM. Další dvě strany TOP 09 a VV si v regionu získávají příznivce. KDU-ČSL a SZ se z dosavadních tří krajských šetření poprvé dostaly přes pěti procentní hranici právě zde. Ze stávajících stran zastoupených v Poslanecké sněmovně oslabila ČSSD, ale zejména ODS. Tato situace vytváří živnou půdu po strany nové.

K dispozici je ještě jedno srovnání, a to výsledky minulých a současných předvolebních šetření, resp. stranických preferencí a jejich komparace s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006

Stranické preference v kraji Karlovarském, Libereckém, Pardubickém v roce 2006 a 2010 a volební výsledek 2006 (v %).

  ČSSDODSKSČMSZKDU-ČSL
Karlovarský krajStranické preference 2006222119,35,42,6
 Volební výsledky 200632,7335,8714,326,713,44
 Stranické preference 201026211542
Liberecký krajStranické preference 2006152612123,4
 Volební výsledky 20062938,8111,519,584,23
 Stranické preference 20102324123,52
Pardubický krajStranické preference 200620,623,313,78,49
 Volební výsledky 200632,9533,26 12,396,268,77
 Stranické preference 201026,520,812,45,86,3

Výsledky výzkumu stranických preferencí v roce 2006 v Karlovarském kraji signalizovaly, která strana se dostane do Sněmovny. Současně dnešní data a volební výsledky 2006 naznačují úbytek příznivců pro ČSSD, ale zejména pro ODS. U KSČM vládne shoda volebního výsledku a dnešních preferencí. SZ stejně jako KDU-ČSL měla před čtyřmi lety o něco lepší výsledky.

V Libereckém kraji regionální stranické preference rovněž ukazovaly na vítězné strany ve volbách 2006. V komparaci s minulým obdobím ČSSD, stejně jako ODS a SZ ztrácejí. Pro KSČM se podpora nemění. KDU-ČSL má v kraji také menší podporu, než v minulosti.

Stranické preference 2006 se v Pardubickém kraji ve srovnání se samotnými výsledky voleb u velkých stran výrazněji lišily, ale pořadí stran podle získaných procent výzkum odhadl přesně.

Televizní debaty s představiteli stran překračujících v regionálním průzkumu pětiprocentní hranici nastolují otázku, do jaké míry jsou krajští "lídři"schopni svými "výkony" na televizní obrazovce ovlivnit image strany, kterou reprezentují. Někteří komentátoři jejich vystoupením význam přikládají. Pokud by se uvažovalo striktně na základě komparace stranických preferencí 2006 a navazujících výsledků voleb, tak v roce 2006. se čelní představitelé na dobrém volebním výsledku ČSSD a ODS zřejmě podepsali. Bylo to za stabilizované společenské situace. Dnes, když se spektrum relevantních politických stran rozšířilo, role krajského lídra je daleko významnější, než před čtyřmi lety a ten může své straně v mnohem pomoct nebo ji také v něčem poškodit. Voliči s pevnou vazbou na stranu, s kterou sympatizují se nad nějaký ten nedostatek regionálních stranických osobností povznesou, ale lidé doposud nerozhodnuti při výběru politického subjektu, budou o straně uvažovat i prostřednictvím osobního dojmu z kandidáta, jeho vystupování v televizi či na předvolebních shromážděních s občany.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 11.3. 2010