"9/11 Inside Job": Konspirace nebo konspirační teorie?

15. 9. 2009 / Vít Ronovský

Bezpochyb i nové hnutí Zeitgeist 1 inspirované rychle se šířícími filmy Petera Josepha Zeitgeist: The Movie a Zeitgeist: Addendum má své specifické charakteristiky jakožto nové náboženské hnutí. Položme si však nyní jinou otázku: Jak nám slova "konspirace" nebo "konspirační teorie" mohou pomoci při zodpovědném zkoumání celé komplexity toho, co se 11. září 2001 skutečně odehrálo? Je používání této nálepky skutečně plodným výsledkem osobního bádání v dané oblasti nebo produktem našeho předrozumění fungování tohoto světa?

Události 11. září 2001

Je často vtipné číst zprávy mainstreamových medií malující černobilý svět tábora "vědců" vs. "konspiračních teoretiků" (to jsou převážně ti psychicky nemocní lidé). "Od teroru z 11. září uplynulo osm let, konspirační teorie žijí dál." 2 Britské listy jsou tak například jedním z mála českých deníků, který věnoval několik článků 3 publikaci také výzkumných závěrů vědců mimo oficiální vyšetřovací komise Federal Emergency Management Agency (FEMA), 9/11 Commission a National Institute of Standards and Technology (NIST).

Média většinou bohužel věnují jen nejmenší pozornost těm mnoha vědeckým organizacím jako jsou například Scholars for 9/11 Truth & Justice 4 vydávající Journal of 9/11 Studies, 5 nebo Architects and Engineers for 9/11 Truth, 6 jejíž výzvu k obnovení skutečně nezávislého vyšetřování již podepsalo 836 profesionálních architektů a techniků z celých Spojených států. Myslím, že se tito lidé příliš o konspirační teorie nezajímají. Mají však všichni zcela jiný problém: Zřícení budov do sebe téměř rychlostí volného pádu po nárazu letadla, vznícení kerosinu (leteckého paliva) a následném požáru staví jejich základní fyzikální poznatky na hlavu. Nikdy dříve v historii totiž požár nebyl příčinou pádu ocelové vysokopodlažní budovy, protože zatímco při hoření kerosinu nevznikne vyšší teplota než 1000 °C, k tavení oceli dochází až při teplotě kolem 1600 °C. 7

Jenom malá odbočka - když se zeptáte lidí na ulici, kolik že to budov vlastně spadlo 11. září v New Yorku...co Vám drtivá většina odpoví? Dvě. A to skutečně bolí. Budova WTC 7 vzdálená od dvojčat na fotbalový stadion spadla po sedmi hodinách přesně stejným způsobem během 6,5 sekund. Žádný zásah letadlem, pouhý požár. Vysvětlení této události bylo dosud pro všechny oficiální komise značným oříškem. Mezinárodní tým devíti vědců z USA, Dánska a Austrálie však tento rok přišel s odpovědí. Ve vzorcích prachu, odebraných na různých místech okolo zničeného komplexu WTC, byla vědecky potvrzena přítomnost množství sofistikované vyhořelé i dosud nevyhořelé výbušniny nano-termit, jejíž množství odhaduje vedoucí výzkumného týmu Niels Harrit na desítky tun. 8 Nález tohoto materiálu byl publikován ve vědeckém časopise The Open Chemical Physics Journal. 9 Jak se tedy zdá, mohlo být takovéto náhlé vnitřní zhroucení budov pouze výsledkem řízené demolice, při níž se musí ocelové nosníky rozřezat sérií koordinovaných šikmých řezů pomocí agresivně hořícího nano-termitu. Fotky těchto rozřezaných nosníků si můžete prohlédnout například na webu 911.yweb.sk. 10

Je také "vtipné" snažit se vysvětlit, jak může letadlo dlouhé 47 metrů, vysoké 13,5 metru, o rozpětí křídel 38 metrů, váze sto tun (včetně dvou šestitunových motorů na křídlech) a rychlosti cca 850 km/h způsobit po nárazu do vnější zdi budovy Pentagonu otvor o průměru asi 5 metrů, a "vypařit se". 11 A kde jsou trosky z letadla údajně havarovaného u Shanksville v Pensylvánii? Fotky nechť si každý již vygoogluje sám.

Náhodička za náhodou...

Je to skutečně až směšné pohlédnout zpříma i na další události, které 11. září předcházely. Skutečný "sled náhod". Někoho zřejmě svrbělo za uchem, tak se rozhodl šest týdnů před 11. zářím podepsat nájemní smlouvu na celý komplex WTC na 99 let a pojistit ho na tři a půl miliardy dolarů - pro jistotu i proti teroristickým útokům. 12 Krátce před samotnými útoky pak na newyorské burze proběhly zvláštní finanční transakce týkající se společností Boeing, United Airlines, American Airlines a firem sídlících ve WTC. 13 Že by někdo předvídal pokles ceny jejich akcií? Nebo vydělal desítky miliard dolarů "šťastnou rukou"?

Dnes už si asi zřejmě také nikdo nevzpomene na památný výstup Donalda Rumsfelda den před útoky 10. září 2001. Rumsfeld musel Ministerstvu obrany smutně oznámit, že došlo ke ztrátě záznamů o vojenských transakcích Pentagonu za 2,3 bilionu dolarů 14 (tato částka tehdy přesahovala celý roční rozpočet USA). Naneštěstí se účetní oddělení nacházelo právě v místě, které bylo dalšího dne poškozeno nárazem letadla a došlo tak ke ztrátě všech dokladů a dokumentů. Spolu s budovou WTC 7 byl bohužel zničen také archiv CIA nacházející se uvnitř.

Ale samozřejmě tu máme další spoustu otázek. Například proč měla zrovna 11. září americká protivzdušná obrana NORAD čtyři cvičení, takže nebyla schopna zasáhnout ani v jednom případě? Nebo jak mohla reportérka BBC oznámit kolaps budovy WTC 7 23 minut předtím, než se to stalo...? 15 Mnoho zajímavých videí a dalších odkazů můžete nalézt na serveru www.911eyewitness.com.

A jak to bylo dál...

Již v průběhu několika hodin po útocích byl Usama bin Ladin identifikován jako jejich architekt. Mediální kampaň odstartovala a nastala tak ta správná chvíle pro spuštění "globální války proti terorismu". Již 7. října započala americká invaze do Afghánistánu, 26. října vstoupil v USA v platnost protiústavní zákon Patriot Act značně omezující svobody občanů, a 20. března 2003 zaútočily Spojené státy na Irák. Mohlo by toto vše proběhnout bez vytvoření vnějšího nepřítele? Padlo skutečné rozhodnutí o vstupu amerických vojsk do Afghánistánu až po 11. září? A kdo z "války proti terorismu" profitoval? To jsou skutečně podstatné otázky.

Z informací uvedených výše spíše vyplývá, že kruté události 11. září byly zcela bezpochyb nezbytné pro získání podpory americké i světové veřejnosti v záležitosti násilného importu "demokracie" ven a omezení demokracie uvnitř. Strach byl, je a vždy bude tím nejúčinnějším prostředkem manipulace. Jen je třeba maximálně využít možností, které náš mediální věk elitě poskytuje. To, s čím jsme se mohli setkat po 11. zářím, nelze nazvat jinak než dokonalou propagandou, bez níž by americká vláda jen těžko získala podporu vlastního obyvatelstva i mezinárodní komunity pro válku v Afghánistánu i Iráku. Důležitou roli v tomto procesu hrála například kontroverzní PR agentura Rendon Group najatá Pentagonem, jejímž primárním cílem bylo ospravedlnění války v Iráku přítomností zbraní hromadného ničení. (Tuto společnost si nyní Pentagon mimochodem opět pokusil najmout, tentokrát na prověřování novinářů s přístupem k americké armádě. Po značné kritice byl však donucen kontrakt zrušit.) 16 Bez povšimnutí již zůstal fakt, že Washington nejenže již delší dobu podporoval muslimskou teroristickou síť včetně bin Ladina a hrál klíčovou roli při instalaci Talibanu k vládě v roce 1996, nýbrž že tvůrcem teroristické organizace Al-Kajda byla sama CIA. 17

Je také docela zajímavé prohlédnout si společnosti, které na tzv. válce proti terorismu vydělaly stovky milionů dolarů. Zřejmě nejvíce kontraktů celkem za 9 miliard dolarů získala v Iráku firma Halliburton zabývající se ropným průmyslem. A hádejte kdo firmu v letech 1995-2000 vedl - Dick Cheney, jeden z hlavních stoupenců neokonzervativní politiky George Bushe a přední proponent války v Iráku. 18 Tehdejší americký víceprezident Dick Cheney se také společně s největšími ropnými giganty jako Exxon Mobil, Chevron, Conoco a Shell rozhodl o rozdělení jihozápadního Iráku do devíti "výzkumných bloků" již na schůzce v březnu 2001. 19

Další velice neblaze proslulou firmou, jejíž profit z války v Iráku jde do mnohasetmilionových částek (samozřejmě dolarů), je soukromá vojenská společnost Erika Prince a Ala Clarka Blackwater Worldwide. Jedná se v podstatě o soukromou armádu operující v Iráku a dalších zemí, s níž je spojen velký počet kontroverzí často v podobě neopodstatněné střelby do civilního obyvatelstva apod.

Firmou, kterou je zde však třeba zmínit především, je Science Applications International Corporation (SAIC). Jedná se totiž o společnost, která se zabývá vědecko-technologickými aplikacemi v oblasti obrany a je poměrně úzce spojena s americkým Ministerstvem obrany, NSA, FBI atd. "SAIC reprezentuje soukromý byznys, který se stal formou trvalé vlády. SAIC ztělesňuje něco přesahujícího Eisenhowerovu nejhorší noční můru - vojensko-průmyslový protiteroristický komplex." 20 SAIC nejenže vydělal obrovské částky na zakázkách pro Ministerstvo obrany v oblasti "domácí bezpečnosti obyvatelstva" po přijetí zákona Patriot Act, nýbrž se také podílel na propagaci války v Iráku. Překvapivě v řadách jeho správní rady sedával také Robert Gates, ministr obrany od roku 2006, který podporoval invazi v Iráku, ačkoliv v 80. letech jako člen CIA pomáhal americké vládě s vyzbrojováním Saddáma Husajna. 44000 zaměstnanců SAIC se běžně rekrutuje ze CIA, NSA a DARPA. Zakázky společnosti SAIC dosáhly jen minulý rok 8 miliard dolarů. 21

Svět jako "velká šachovnice"

Jak jsme mohli vidět, nejenže může být dobrodružné zkoumat události 11. září, nýbrž ještě zajímavější je sledovat, co se dělo potom. Všechny ty události mi připadají jako jedna velká zkouška - zkouška toho, jak daleko ještě můžou jít, čemu všemu jsme ještě ochotni uvěřit a podvolit se. Pokud se například podíváme na cenu benzínu na čerpacích stanicích v USA, potřebujeme notnou dávku naivity k udržení přesvědčení, že hlavním cílem USA v Iráku byl import "demokracie" a eliminace ZHN. Ne, to určitě ne. Ale přesto bylo možné něco takového před očima celého světa provést - a to zcela beztrestně. "Prostě jsme nic nenašli... Asi jsme se spletli." Tady nebude problém jen ve vládě USA. Co se to s člověkem stalo?

Zdá se, jako by se stal obětí nějaké velice promyšlené strategie kolonizace mysli. Taková strategie však musí užívat mnohem sofistikovanějších metod než dříve; metod, které nebudou lidi ovládat přímo, nýbrž je nepřímo manipulovat takovým způsobem, aby se zotročili sami. Není elegantnějšího způsobu. Podobný princip byl zjevně využit i v případě 11. září. Naomi Klein to nazývá "šokovou doktrínou" a ve shodě s Miltonem Friedmanem tvrdí, že pouze krize je schopna vytvořit skutečnou změnu. 22 Ačkoliv by se to tak mohlo jevit, peníze tu nejsou prvořadým cílem. Peníze jsou pouze prostředkem, který může společně s masivními kolektivními šoky (válkami, teroristickými útoky, přírodními katastrofami) a následným celospolečenským zmatkem umožnit přerozdělení moci, slovy Henryho Kissingera vznik nového světového řádu (new world order). Podle lednového vyjádření Kissingera má k realizaci této vize nyní jedinečnou příležitost právě americký prezident Barack Obama. 23

Příběh Obamova zvolení je však samozřejmě příběhem o penězích. A lze jen těžko uvěřit, že by Obama mohl získat tak masivní podporu své kampaně, pokud by se reprezentanti Wall Street a vojensko-průmyslového komplexu minulý rok na společném setkání ve Virginii neujistili, že bude reprezentovat jejich zájmy. 24 A to zatím také dělá. Ostatně kdyby plánoval nějakou větši změnu, zřejmě by na postu ministra obrany neponechal Roberta Gatese a neobklopil by se převážně členy Council on Foreign Relations (CFR). Pokud však chceme lépe pochopit, co měl Kissinger na mysli, když mluvil o potřebě nového světového řádu v souvislosti s Obamou, bude dobře se asi nejdříve podívat na hlavního muže, který za Obamou stojí - na Zbigniewa Brzezinského. Brzezinsky je notoricky známý svou vizí světa jakožto "velká šachovnice" (the Grand Chessboard). Asi všichni tušíte, kolik svobodné vůle bývá ve hře šachy přenecháno samotným figurkám. Dobrou ukázkou této politiky je například Brzezinského strategie za sovětské války v Afghánistánu v 80. letech. A nakonec moucha vždy k mouše sedá: Jeho dobrými přáteli jsou finanční elity z těch nejhorších kruhů - lidé jako David Rockefeller či George Soros. O náhledu světa rodiny Rockefellerů má co povídat Aaron Russo. 25

Shoda dat může být někdy podívná a zavádějící. Přesto se zde nyní nemohu nezeptat, jaký že to objevující se "nový světový řád" poprvé jasně ohlašuje George H. W. Bush ve svém projevu před společným zasedáním Kongresu právě 11. září 1990? 26 Co se skrývá za těmi krásnými slovy o sdílené zodpovědnosti za svobodu a spravedlnost mezi národy?

Svoboda vs. bezpečnost

Výzva, které nyní lidé na mnoha místech planety čelí, na sebe mnohdy bere podobu dilematu "svoboda nebo bezpečnost". Tyto dva fenomény bývají stavěny do protikladu. Pokud prý chcete bezpečnost vašich dětí, musíte přijmout fakt, že váš pohyb ve městě bude denně zaznamenán desítkami CCTV. Jenom v Londýně je instalován již 1 milion kamer - v roce 2001 připadal milion kamer ještě na celou Británii. 27 To je jen jeden z příkladů, na němž můžeme jasně sledovat výsledek patologického strachu o osobní bezpečnost způsobeného "teroristickými útoky" a mediální propagandou v souvislosti s bezprecedentní ochotou k obětování privátní sféry či dokonce občanských svobod. Strach se stal hlavním lidským věznitelem a uvrhl člověka do laxní pasivity a letargie.

Abychom nemalovali pouze temné scénáře, musíme znovu v souvislosti s 11. zářím 2001 připomenout, že počet "vidoucích" zřetelně každý den stoupá, a že médium internet hraje v tomto procesu klíčovou roli. The New York City Coalition for Accountability Now (NYC CAN) je organizací vedenou přeživšími a pozůstalými z 11. září, kteří nasbírali již 80000 podpisů za veřejné referendum kvůli znovuprošetření útoků na komplex WTC. Protože zákonné minimum hlasů pro vytvoření takového referenda je 30000, byl městem tento požadavek uznán a v listopadu by mělo proběhnout referendum o vytvoření nové nezávislé vyšetřovací komise. Podle průzkumů veřejného mínění si nové vyšetřování přeje na 66% Newyorčanů. 28 O petici již před měsícem informoval článek na Britských listech. 29

Je také až neuvěřitelné, v kolika světových městech včetně samotného New Yorku 30 probíhají každoročně bez povšimnutí médií stále větší a větší manifestace požadující pravdu o 11. září. 31 Nikoliv poprvé proběhla letos tato akce i v Praze. 32 Doporučuji projít YouTube. Co pro mě osobně však bylo asi ještě překvapivější, je červnový článek šéfredaktora známého islamofobního serveru Eurabia s názvem "Přiznání šéfredaktora: Jak jsem přestal věřit oficiální verzi o 11. září". 33

Jak již bylo řečeno, každá krize představuje vytvoření prostoru pro změnu, skrývá v sobě nesmírně produktivní potenciál. Tento potencionál je však možno využít různými způsoby. Skrytý smysl události 11. září i následných procesů s útoky úzce souvisejících je nasnadě: Probuzení člověka k vědomí své vlastní hodnoty a potřebě znovuzískání vlády nad sebou samým. Skutečná svoboda totiž vždy začíná na osobní úrovni a žádný systém útlaku nikdy nemůže vzniknout a existovat bez spolupráce jeho obětí.

Jak ukazují dějiny, toto vědomí v lidech zpravidla probouzí vnější nátlak. Roku 1906 přijala transvaalská vláda zákon, podle něhož se všichni Asijci museli povinně registrovat a v kartotéce zanechat otisky prstů. 11. září 1906 na tři tisíce účastníků veřejného shromáždění v Empire Theatre v Johannesburgu složilo slavností slib, že raději zemřou, než aby se podrobili registraci a akceptovali nový zákon. Vzniklo Gándhího nenásilné hnutí satjágraha. 34

Každému činu musí vždy předcházet informace, vědění poskytující sílu. Cílem tohoto článku nebylo ani tak předat komplexní informace v dané oblasti ani tvrdit, že jsme nyní schopni zodpovědět všechny otázky ohledně útoků z 11. září 2001. Šlo mi spíše o to tyto otázky pokládat, inspirovat k dalšímu hledání a vlastnímu přezkoumání stavu věcí a zažehnout plamen osobní morální intuice tam, kde končí faktická falzifikovatelnost věci. Bohužel až příliš často navzdory možnostem současného informačnímu věku platí, že "dokud máme prostředky a možnosti na to, abychom chtěli a možná i dosáhli změn, nechceme je - jestliže se ocitneme v situaci, kdy se přestaneme mít dobře a chtěli bychom změny, nebudeme už zase mít prostředky, jak jich dosáhnout." 35 Snad i poznání pravdy o 11. září v kontextu následného vývoje americké zahraniční politiky nebude tím případem, kdy jsme změnu opět pouze mysleli.

1The Zeitgeist Movement.