ASAT

Do roku 2030 se vesmír změní v prostor pro válku

17. 8. 2009

LVI│ Velitel ruského letectva generálplukovník Aleksandr Zelin minulý týden řekl, že v roce 2030 budou mít některé země, především USA, vesmírné zbraně schopné zasáhnout cíle v Rusku a že ruské ozbrojené síly musejí být schopny takový útok odrazit. Vojenský analytik z agentury RIA Novosti Ilja Kramnik však tato tvrzení zpochybňuje.

Zelin upozornil, že technologicky vyspělé země budou mít během dvaceti let novou generaci vojenských letadel a kosmických lodí, jež budou bezpilotní, budou dosahovat hypersonických rychlostí a budou zřejmě vybaveny zbraněmi na odlišných fyzikálních principech, než jaké se používají dnes. Tyto nové ozbrojené síly budou schopné „provádět vícenásobné přesné údery v globálním měřítku proti téměř každému cíli na ruském území“, jak Zelina citovala agentura Interfax. „Rozvoj leteckých a kosmických útočných zbraní v dalších zemích naznačuje, že do roku 2030 se vesmír změní v prostor pro ozbrojený zápas.“

Zelin oznámil, že Rusko bude potřebovat nové zbraňové systémy, které umožní se proti těmto hrozbám bránit. Ruský plán obrany proti kosmickým a leteckým útokům se má zrealizovat do roku 2020; bude založen na vybudování nové složky ruských ozbrojených sil, tzv. Vzdušné a kosmické obrany (VKO, Vozdušno-kosmičeskaja oborona), jež má fungovat v rámci ruského vojenského letectva, jak vysvětlil generálplukovník Zelin. „Hlavním úkolem ruského letectva do roku 2020 je vytvořit novou složku, jež bude jádrem naší protivzdušné a kosmické obrany. Bude spolehlivou odstrašující sílou v době míru a bude schopna odrazit každý útok s použitím konvenčních či jaderných arzenálů v době války,“ uvedl a doplnil, že všechny složky ruského letectva by měly být v roce 2020 perfektně bojeschopné. Jednotky by měly dosáhnout plných stavů, získat modernizovanou i zcela novou techniku a podstatně zlepšit bojový trénink pilotů. A v rámci onoho nového konceptu obrany by měly být v rámci letectva vybudovány i zvláštní brigády pro protivzdušnou a kosmickou obranu.

Jednou ze zbraní, které Zelin zmínil, je systém protivzdušné obrany dlouhého dostřelu S-500, který je nyní vyvíjen a bude schopen zasahovat cíle v kosmu i v atmosféře. Vhodnými cíli pro tuto zbraň mají být právě hypersonické střely a letadla. Kromě toho by VKO měly mít rovněž stávající systémy S-300 a S-400. Tvrdí se, že nový S-500, který má být představen roku 2012 a měl by výkonnostně překonávat S-400 i americký Patriot Advacned Capability-3, už nebude založený na dnešních komplexech protivzdušné obrany, ale že se bude jednat o naprosto nový systém schopný efektivně zasahovat také hypersonické cíle nebo balistické rakety. (Balistické rakety krátkého a středního doletu dokážou účinně napadat i moderní typy rodiny S-300/400; obecně se ovšem předpokládá, že systém S-500 Vlastělin naváže na řadu S-300/400, resp. její nejvýkonnější typy S-300VM Antej-2500 a S-400 Triumf; jelikož tyto komplety užívají několik různých typů raket, dá se očekávat technická kompatibilita asi v tom smyslu, že nejvýkonnější střely série S-300/400 budou tvořit „dolní vrstvu“ S-500; „hlavní“ raketa kompletu S-500 by pak mohla být srovnatelná s americkou THAAD; pozn. LVI)

Zelin dále uvedl, že VKO by měly mít ve výzbroji i letecké systémy, a oznámil, že by měl být obnoven vývoj protidružicové zbraně na bázi těžkého přepadového stíhače MiG-31. (Jedná se o řízenou střelu RVV-1, která se měla vypouštět ze specializovaného letounu MiG-31D a měla zasahovat satelity na nízké oběžné dráze; v roce 1985 byly vyrobeny dva prototypy MiG-31D, probíhaly jejich letové testy a bylo zkoušeno i nesení rakety, ale pokud je známo, sama RVV-1 nikdy nebyla pokusně odpálena; pozn. LVI) MiG-31 byl vlastně původně vyvinut jako součást sovětské sítě protivzdušné a kosmické obrany a Zelin sdělil, že „tento systém se modernizuje, aby mohl plnit úkoly, pro něž byl navržen“. Podle různých zdrojů dnes Rusko vlastní přes 280 kusů MiG-31 v aktivní službě a cca 100 v záloze. Byl zmíněn i projekt útočného bezpilotního letounu, který by měl dosahovat rychlosti Mach 5 až 6. Zelin řekl: „Dosud nemáme konkrétní příkazy, ale probíhá technologický výzkum v této oblasti.“ (Je nesporné, že Rusko již dosáhlo v oboru hypersonických pohonů řady úspěchů; vyvinulo mj. pokusná hypersonická tělesa řady GLL o rychlosti Mach 5 či hypersonickou manévrující hlavici pro balistickou raketu Topol-M, jež dosáhla ve velké výšce rychlosti Mach 14; pozn. LVI)

Posléze tisková služba ministerstva obrany sdělila pro agenturu ITAR-TASS, že Zelin hovořil o vývoji tzv. pulsně-detonačních motorů (PDE) jako možné pohonné technologii pro budoucí ruské bezpilotní letouny. Jedná se o typ motoru, v němž není palivo klasicky spalováno, nýbrž doslova exploduje v krátkých pulsech. Dosahuje se vysoké účinnosti, ovšem velkou výzvou je zvládnutí vibrací při explozích, čehož se konstruktéři snaží dosahovat navyšováním frekvence explozí. Dnes fungující prototypy PDE pracují s frekvencí řádově desítek až stovek explozí za sekundu, ovšem pro „hladké“ fungování musí pulsně-detonační motor dosáhnout řádově tisíců výbuchů za sekundu. (Tak prakticky dojde ke „splynutí“ do jedné nepřetržité exploze; lze říci, že motory PDE v podstatě představují supermoderní obdobu pulsačního motoru, jenž poháněl známou nacistickou „létající pumu“ V-1; pozn. LVI)

Rusko ovšem v technologii bezpilotních letounů zaostává a nedávno zakoupilo několik letadel tohoto druhu z Izraele, aby „otestovalo jejich taktické možnosti“, a Zelin dokonce připustil, že mohou být koupena další. Ruské letectvo dnes vnímá bezpilotní letouny jako jednu z hlavních oblastí investic a počátkem srpna sám Zelin uvedl, že zhruba do roku 2025 by měly bezpilotní stroje tvořit až 40 % stavu letectva. Zelin navíc řekl, že ruský bojový letoun 5. generace zvaný PAK FA poprvé vzlétne letos „v listopadu, nebo možná v prosinci“. Zatím byly zhotoveny tři prototypy této stíhačky pro pozemní zkoušky a jeden pro letové testy. Jedná se o víceúčelový, vysoce obratný a obtížně zjistitelný letoun od firmy Suchoj.

Respektovaný vojenský analytik Ilja Kramnik ovšem soudí, že ono nebezpečí, o kterém Zelin hovořil, není zdaleka tak akutní. Např. připomněl, že na přelomu století psalo mnoho autorů o tom, že USA už formují expediční vzdušné a kosmické síly (Expeditionary Aerospace Forces, EAF), které budou kombinovat různé typy kosmických lodí a atmosférických letounů a budou schopné přesně zaútočit kdekoliv na světě. Ovšem Američané nic podobného stále ani zdaleka nemají a s velkou pravděpodobností nebudou mít do roku 2030. (A prezident Obama dokonce odmítl přidělit letectvu další finance na vývoj tohoto prostředku; pozn. LVI) Experti jsou dnes přesvědčeni, že vzhledem ke stavu vývoje, veliké časové náročnosti a zavádění nové techniky nemůže být tento systém do roku 2030 vybudován.

Je také důležité brát v úvahu problémy ve vztazích mezi Pentagonem a těmi, kdo nové zbraně navrhují, což uvádí i nedávná zpráva Asociace aerokosmického průmyslu (AIA). Ve výsledku technici obviňují Pentagon, že není schopen realisticky rozpoznat, co průmysl a věda dokážou vyvinout, a příliš sází na globální technologickou nadvládu. A mnozí specialisté nyní usuzují, že v roce 2030 se teprve objeví první prototypy létajících prostředků schopných útočit na cíle v globálním měřítku v suborbitálních balistických nebo aerodynamických režimech. Výzkum nadzvukových strojů hraje v tomto oboru klíčovou roli a probíhá v celé řadě zemí, a to včetně Ruska. Létání mnohem vyššími rychlostmi a v mnohem větších výškách, než jakých dosahují konvenční letadla, rozhodně přinese těmto novým prostředkům pozoruhodné schopnosti, a to nejen ve vojenském, ale i v civilním sektoru využití.

Na základě toho, co dnes víme, můžeme předpokládat, že i nový průzkumný letoun pro velké výšky, který má být imunní vůči protivzdušné obraně a o jehož vývoji Zelin nedávno hovořil, bude spadat do této kategorie. Podle některých pramenů by se mohly tyto technologie uplatnit i v projektu nového strategického bombardéru PAK DA (perspektivnyj aviacionnyj kompleks dalněj aviacii). Předpokládá se, že tento letoun se objeví kolem roku 2020. A závěrem je ještě nezbytné upozornit, že vojenské plány Američanů i Rusů jsou navrhovány s poměrně dlouhou perspektivou a že konkrétní termíny jejich realizace se mohou značně změnit působením řady faktorů, které zahrnují i světovou ekonomickou krizi.

Air Forces to deter space-based strikes on Russia ZDE

Russia to revamp air-space defenses by 2020 ZDE
Is Russia ready for Star Wars? ZDE
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.8. 2009