Krachují malé obchody kvůli spotřebitelům, ne supermarketům?

14. 8. 2009 / Jan Molič

Matěj Šuster ve svém článku dochází k závěru, že malé obchůdky nekrachují kvůli supermarketům, nýbrž kvůli spotřebitelům. V článku uvádí několik argumentů, které jsou sice logické, avšak, podle mého názoru, nereálné.

První argument je, že otevření supermarketu rozšíří množinu alternativ pro spotřebitele. Nelze než souhlasit. Ale je otázkou, na jak dlouho - než vytlačí malé obchody? Věta o rozšiřování množin alternativ na mne působí spíše jako PR, které zamlčuje, že jediným "přínosem" supermarketu, tedy jedinou alternativou, jsou nižší ceny. O vyšší kvalitě zboží a služeb bych pochyboval.

Druhým argumentem je, že spotřebitelé se mohou rozhodnout, zda budou preferovat malé obchůdky či supermarket. Opět souhlasím, máme přeci svobodu - ale s výhradou, že vyváženost mezi preferencemi supermarketu a malých obchodů by nastala jedině tehdy, kdyby šlo o ideální spotřebitele. Ti reální zdaleka nepřemýšlejí, zda svou preferencí nezruinují maloobchodníky. Zajímá je cena. Jenže maloobchodník nemůže cenou konkurovat, protože sám nakupuje a prodává v menším množství než supermarkety, a tudíž méně výhodně. Supermarkety navíc používají další taktiky, jimiž nutí výrobce, aby jim zboží dodali ještě levněji. Vůbec je s podivem, že obchodní řetězce mohou ze zákona existovat, když jde fakticky o jiný název pro kartely.

Poslední argument považuji za nejvíce utopický: Kdyby drtivá většina obyvatel dotyčného venkovského městečka byla vskutku radikálně proti, mohla by supermarket bojkotovat a ten by zkrachoval. Podobně by šlo říci, že kdyby drtivá většina přišla k volbám, nemusela by drtivá většina nadávat na politické poměry. Argument nezohledňuje přirozené lidské chování. Lidé se totiž angažují až v případě, kdy jsou sami v ohrožení (například pokud sami vlastní malý obchůdek) nebo mají ve věci nějaký jiný zájem. Potřeby spoluobčanů řeší až tehdy, jsou-li naplněny jejich vlastní - což se v době krize nedá předpokládat.

Současná krize rozhodně nenahrává maloobchodníkům a/nebo prodejcům kvalitního zboží a služeb. Místo toho se objevují second-handy, outlety či obchody prodávající prošlé potraviny s 80% slevou. Lidé nakupují levně v supermarketech a pouze věci, na které zapomněli, dokupují v malých obchodech.

V konkurenci se pak udrží jen ti, kteří prodávají životně důležité zboží. To si uvědomili například vietnamští obchodníci, a proto jsou dnes města zaplavena jejich obchody s potravinami. Jenže v jejich případě jde spíše o řetězec, který zakládá další pobočky pomocí franchisingu a následně zajišťuje zásobování - jak jinak si vysvětlit, že všichni prodávají totéž?

Proto tvrdím, že pokud se vezme v potaz přirozené lidské chování a reálné podmínky, pak i samotné otevření nového supermarketu JE v současnosti důvodem krachu malých obchodníků. A stávající super či hyper markety jsou zase překážkou, kvůli níž nemohou vznikat nové malé obchody, které by prodávaly něco jiného než životně důležité nebo speciální zboží.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.8. 2009