Život s množstvím omylů

29. 7. 2009 / Milan Dubský

Ráno, když se probudím, zapnu rádio a poslouchám Dobré jitro na ČRO 2, stanici Praha. Je tam pořad, který jak předpokládám, připravili redaktoři českého rozhlasu, snad stanice Praha nebo možná také další externí pracovníci. Ale po chvíli jsem vyveden z omylu. Protože hlas redaktorky nebo hlasatelky mi sděluje, že tento pořad mi přináší nebo přinesl časopis Pohoda nebo nějaký jiný časopis. Doposud jsem se domníval, že pořad vysílaný stanicí Praha mi přináší Český rozhlas stanice Praha. V jakém jsem to žil omylu.

Blíží se celá hodina a za chvíli se ozve časové znamení.. Podle něj si kontroluji hodinky, zda mi jdou přesně. Pak se ozve časové znamení, které rozhlas vysílá již desítky let. Nastražuji sluch, když slyším, že sponzorem časomíry je zubní pasta ta a ta, ale bývá to i jiný produkt. Jsem dost překvapen a přemýšlím, zda by bez tohoto sponzorování ona celá hodina vůbec přišla nebo byla oznámena. Nevím, zda tak uvažují i někteří další posluchači.

Jednání lidí, kteří pracují v různých institucích, mi připadá zvláštní a podivné. Jak jsem se přesvědčil v okruhu svých známých, připadají i jim některá počínání institucí a lidí v nich činných jako rušivé, nepatřičné až praštěné. Například sleduji v televizi film, seriál nebo jiný pořad, který mě zaujal. Po deseti minutách je přerušen a do mých očí a sluchu se tlačí halda slov a obrazů, které mě přesvědčují, že jmenovaný jogurt, prací prášek, farmaceutický produkt, pod názvem lék, ten a ten, je lepší, ne-li nejlepší než ten, o němž jsem slyšel včera nebo minulý týden. Že obsahuje něco, co nebylo v těch nedávno propagovaných. A že jej mám tutově koupit, protože podle naivního a trochu vytřeštěně zírajícího výrazu v obličeji propagátorky a jejích hlasitých slov bych nemohl téměř spokojeně a správně žít. Žijete také v množství omylů?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 29.7. 2009